PogoJoe

Některé scény opravdu děsí - moje oblíbená je s vidlemi a připoutanými ženami. Ta se povedla. Tohle je solidní horror, ale chvílemi mě nudil, bylo zde hned několik nesrovnalostí a nelogických náhod a moc mě to nevtáhlo. Trošku nad průměr, ale snad to mohlo dopadnout i líp...

Zdlouhavé zklamání, zejména poslední půlhodina, která zkazila do té doby celkem solidní dojem z filmu. Další vysoko hodnocená a nadnesená klasika, která mě zklamala. Občas i nudila, na druhou stranu výborné herecké výkony a krása Kim Novak, krásné záběry malebného okolí San Francisca. Rozhodně bych zkrátil ten konec, kterému by slušelo mnohem vyšší tempo, takto: z Hitchockových filmů, které jsem zatím viděl, zdaleka nejslabší.

MFF KV 2011. Proč černobíle? Průměrný film, který příliš nezaujal a tak mě nemrzelo, že jsem neviděl konec kvůli časové kolizi s dalším festivalovým filmem. Vlastně mně ten konec ani nezajímal. S hlavním hrdinou jsem se neztotožnil, vyprávěný příběh mě nevtáhl a nudil jsem se. Propadák to nebyl, pár věcí se mi i líbilo, ale toť vše.

MFF KV 2011. Jaké jsou moje dojmy? Většinou nuda. Bezva krásná hlavní představitelka. Nedotaženost, vše hlavní a závažné je skryto, jen se tu o tom mluví, co se opravdu stalo je necháno na fantazii diváka. Prostřihy příběhů skutečných lidí, kteří jako v nějakém dokumentu líčí své špatné zážitky na téma obtěžování působily naprosto rušivě, vytrhávaly z příběhu a měly být spíše použity jako bonus k případnému DVD, ale ne do filmu. Je to jediný film festivalu, u kteréhé mě přemohla únava a na pár minut jsem klimbnul a věřte mi, že když vidím zajímavý film, který mě baví, neusnu nikdy. Tenhle film na mě působil odtažitě, chladně, profesně a konzervativně. Režisérovi se nepodařilo mě emočně vtáhnout. Člověk čeká, kdy konečně přijde ta zajímavější část a ona nikde. Výborně je zde ukázáno, jak těžké je takové problémy leckdy vypozorovat, jak jsou mnohdy na hraně a člověk může i váhat, zda-li jsou opravdu tak závažné, vždyť otec v tomto filmu většinou nevypadá na nějakého hnusného padoucha. Chová se mile, není sadista a okolí ho vnímá jako báječného otce. Pokud vás zajímá tématika závažných snímků řešící psychologické a sociální problémy a konkrétně téma sexuálního obtěžování dětí, podívejte se, popřemýšlejte si a udělejte si vlastní názor. Kdo chce oddechovku, ať tenhle film přeskočí. Žádný dynamický, vypovídající a nekonvenční filmový zázrak to rozhodně není.

MFF KV 2011. Spíše než film mě bavila debata s tvůrcem po jeho skončení. Ten prý natočil několik hodin materálu, který musel velice pečlivě stříhat a vybírat, tak proč ty několikaminutové záběry prašné cesty? A ty básničky, no, nějak mi neseděly. Na druhou stranu - Nikolaj je fakt báječnej týpek a získal si mě. A pár krásných záběrů přírody se zde taky najde, zajímavá ukázka tamního života, z většina vůbec ne špatné, ale vyloženě mi vadily ty některé absurdně dlouhé záběry jednoho a téhož místa, to jsem nějak nepochopil...

MFF KV 2011. Škoda, trochu to "drhlo". Myslím, že snímek šel natočit lépe. Měl šanci ukázat pro našince neokoukané kazašské venkovské prostředí v krásném, poetickém duchu, o což se asi snažil a podle anotace má prý vyzařovat "čisté a silné emoce". Čisté možná ano (zvlášť v závěru při detailním a dlouhém čištění hrdinky), silné určitě ne. Film přinesl průměr, příliš mě neoslovil, spíše nudil a nedoporučuji ho, existují lepší...

MFF KV 2011. Mertkan je synkem bohatýho taťky, rozmazlený srab, budižkničemu, který se jen poflakuje s ještě primitivnějšími a zbabělejšími "kámoši". Je snad až k neuvěření, že se může zalíbit hezké dívce. Ta je ale cigánka a otec má jasno - jeho syn a dědic jeho firmy se s ní nesmí stýkat. Zajímavý film vykreslující turecké prostředí, v čem tkví pro mě možná jeho největší klad. Tamní život je úplně jinde než tady u nás, v Česku. Slovo Východ, které je často hanlivým přídomkem pro chudobu a nevyspělost, skrývá v Turecku to pravé uplatnění. Mertkan je zajímavá postavička, směšná, slabá, nerozhodná. Neumí se rozhodnout, pořád váhá, ví, že jeho život je nanic, a stejně si ho ještě vlastní blbostí zhoršuje. Divákovi je jasné, co by měl udělat, ale on je prostě příliš slabý, aby něco změnil. Moc mě mrzí absence pointy. Film prostě skončí a přitom by si zasloužil nějaké lepší vyvrcholení. A možná díky tomu konci si víc než 3 hvězdy nezaslouží. To tvůrcům došly nápady nebo co?

MFF KV 2011. Mé první setkání s panem režisérem Samuelem Fullerem v rámci jeho pocty na letošním karlovarském festivalu. Novinář se nechá dobrovolně zavřít do psychiatrické léčebny, aby vyřešil vraždu, i přes úpěnlivé prosby své krásné přítelkyně, aby to nedělal, že si tu zahrává s nebezpečnými silami. Novinář Johnny, tvrďák, nad tím jen mávne rukou, protože přece ví, co dělá. Opravdu? Zajímavý snímek z prostředí psychiatrické léčebny. Vtipný i závažný zároveň. Někteří blázni si mě získali - nejvíc asi tlustý spolubydlící, neustále zpívající árie či maník žijící v dobách občanské války, probíhající samozřejmě pouze v jeho hlavě. Některé pasáže mě ale připadaly zbytečně dlouhé a tolik mě neoslovily (například ta řešící otázky rasismu). Film se mi líbil, i když škoda, že se jeho jiskra postupem času trochu vytratila, přesto hodnotím mírně nad průměr.

Pan režisér Fukunaga adaptoval slavný román velice kvalitně a zajímavě. Mia Wasikowská si už dávno získala mé zalíbení a zde ho znovu potvrdila, M. Fassbender je přesně ten charismatický "princ", který sem přesně pasuje. Celé je to nádherně poetické, dobové, krásné. Jenomže - vizuální stránka není všechno a není ani nejdůležitější. Když vás příliš nezaujme příběh, který není ničím výjimčný, kde nenajdete téměř žádné zvraty, žádné překvapení, téměř žádnou jiskru, tak se i skvělé výkony a režie ztratí, nebo přinejmenším utlumí. Také hudba se příliš nepovedla a v jeden okamžik hraný falešnými houslemi jako někde na pohřbu mě tak silně rušila, že jsem měl sto chutí vykřiknout "proboha, už to fidlání vypněte!" U filmu jsem mrzl při jeho noční projekci v nově rekonstruovaném letním kině při MFF v Karlových Varech a i to ovlivnilo můj zážitek. Každopádně to shrnu: režie a herci na jedničku, příběh a emocionální požitek: nuda a průměr. Proto už film podruhé vidět nechci.

Příběhově průměrné, takřka geniálně originální formou a nápady, díky nimž jsem se v kině na festivalu ve Varech celkem bavil, fascinován jejich neotřelostí a nekonvenčností. Napodruhé, po 5 letech, už jsem byl nadšený méně a hodnocení jsem ubral hvězdu.