-tHESWINe-

Nechápu tohle hodnocení a jsem rád, že jsem se nenechal odradit bandou amatérských onanujících filmových teoristů. In a World je oddechová meta-filmová komedie, ne nějak zázračná, ale ani trapná ani nudná rozhodně není. Dobré obsazení, dobré herecké výkony, nějaká ta zápletka ... konec sice předvídatelný, ale pořád dobrý. Nevím, jestli všichni hodnotící viděli český dabing, pokud ho vůbec kdy natočili, nebo jestli jen všichni kopírují hodnocení prvního "chytráka".

Film o naivní hloupé britce, které je rodina evidentně ukradená, ale film se tváří jako že ne. Nějaké pokusy šokovat diváka rozstřílenými uprchlíky asi už dneska nemají šanci. Do žánru filmů o válkách a válečných reportérech nepřináší nic nového nebo neokoukaného, snaha nějak apelovat na diváka vyzní jen prvoplánově a naplocho. Předvídatelné, nezajímavé. Kdyby nebylo dobrých hereckých výkonů a zajímavých lokací, cítil bych se hloupě, na něco takového koukat až do konce.

Dobrá komedie, nic extra, ale na nic si to nehraje, příjemní herci, neokoukaný humor. Konec je celkem předvídatelný, na 5 hvězdiček to úplně není, ale tak mi to sedlo, že to zaokrouhlím nahoru. Hádám někdo může říct "nudné", ale tento film je nudný asi tak, jako filmy Jima Jarmusche. Docela obyčejné, nudné ...

Vypiplané.

Film podle knižní předlohy. Těžko říct, zda se dá říct "slavné" nebo "dobré", za sebe můžu říct "oblíbené". Kniha John Dies at the End patří do žánru bizzaro a jako taková asi nikdy nebude širokým publikem doceněná. Jako zpracování žánrovky si film ale vede dobře, vynechání některých pasáží aby se film vešel do stopáže je provedené dobře a nic mi tam nechybělo. Bohužel ke konci filmu je vidět že už nebyly finance. Taky bych rád vytkl zásadní nedostatek hořčice a kečupu ve filmovém hotdogu. Ale jinak skvělá jízda, ačkoliv chápu že kdo nečetl, nepochopí.

Hlavní hrdina je dobrosrdeční starý muž, kterého všichni zneužívají. Ani se mu nedivím, že se mu z basy nechtělo odejít - napřed člověk vidí to bílé svinstvo všude, no a pak už ho všichni jen hoblujou, mafie, bytná, syn, všichni. Typický severský humor. Není to takový bizár jako Brysome Mannen, ale i tak hodně dobrá zábava.

Hodně vtipný minimalistický komorní povídací film. Trochu road trip. Trochu film o tom, co by se dělo, kdyby všichni na zemi byli looseři. Trochu zvláštní, sexuálně nekorektní vztahy - označení za rodinný film je tady asi omylem, nebo možná Kanadským žertíkem autorů, jež si představují všechny lozláteřené rodiče, kteří to s dětmi dokoukají až do konce. Možná správně nerozumím, co je to rodinný film. Konec byl předvídatelný na hony, ale film pro mě byl příjemným překvapením a od srdce jsem se zasmál. Napoleon Dynamite to není, 5. hvězda jen za to, že takový film vůbec natočili.

Zajímavý námět, ale zpracovaný tak nějak s tím divným Kanadským humorem, asi. Smál jsem se, to jo, ale nepamatuju si kdy přesně. A možná mi jen spadl chleba na koberec, když jsem si představoval že Starbuck je Tony Stark s nadváhou. Parádní nápad, ale děj hrozně roztahaný, předvídatelný. Trapný konec. Citové vyděračšství. Spousta postav: dejte si 142 lidí do filmu, to je fakt nepřehledné. Blbost. Rozlámaný krk, jak jsem u toho usínal na hrozně nepohodlné štokrličce. Možná kdyby člověk byl starší, důchodce třeba, tak by to bylo vtipné.

Když jsem viděl tenhle film, předjstavoval jsem si režiséra jako hlavního hrdinu. Oni jsou sice dva, ale předstírejme jako že je jen jeden, nebudeme stejně daleko od pravdy. Slibný začátek, sem tam vtípek, zdá se že člověk má před sebou dobrý film. Ale pak se postupně ukazuje jaký je hlavní hrdina looser. Pak už to ani není vtipné, jen se bijete novinama do tváře a pláčete nad tím, jak někdo může být tak blbý. Pak hodinu spíte, šlápnete na kočku a je konec, aspoň že tak. Bratři Cohenové se chtěli vyhnout špatnému konci, a tak jej dali na začátek, ale ono to bohužel bylo bídné už dlouho předtím. Jedinná světlá chvíle je cesta do Chicaga, to asi režíroval někdo jiný, nebo co.

Velká očekávání, velká zklamání. Nedokážu pochopit, jak se dal natočit film s takhle nevýraznými charaktery, prakticky nulovým spádem ... ani o tom umění mě nepřesvědčili. Kdyby nebylo těch úděsných Clooneyho monologů, možná bych se byl osmělil na tři hvězdy. Spousta promrhaného potenciálu. Ztracený čas. Pustota.