Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (391)

plakát

Kung-fu mela (2004) 

První půlka za ***, druhá za ******. Ze začátku mě tenhle film jednoduše moc neoslovil, konec jsem si už ale vyloženě vychutnal. Hlavní tahákem téhle akční šílenosti (a kvůli čemu stojí film vidět) jsou všechny bojové scény, které jsou prostě lahůdkově naraanžované a velmi zručně natočené (obzvláště vypečená je bitka manželů se Zvířetem a zesilovač domovnice). Pak je tu poměrně dost kvalitních a vypointovaných gagů a film dokáže místy dokonce i dojmout. Na druhé straně mě některé scény přišly poněkud prázdné, nudné, možná i zbytečné (možná mi něco ušlo), některé gagy trochu trapné a v několika pasážích mi hodně vadila hudba, která tam podle mě vůbec nesedla. Z postav je určitě nejzajímavější domovnice s cigárem, výborný je i Zvíře a nad děvčetem s lízátkem by roztál i kámen. Celkově mě film příjemně překvapil a určitě nezůstane jen u jednoho shlédnutí.

plakát

Černočerná tma (2000) 

Lehce nadprůměrná sci-fi s výbornou atmosférou, u které jsem se nenudil. Standartní herecké výkony (Diesel je tak cool až to bolí, ale naštěstí je tu sympatická Radha Mitchell), zajímavá kamera i hudba, slušně zvládnuté triky a také režisér Twohy odvedl slušnou práci. Film má spád, nuda nehrozí a je tu spousta lahůdkových záběrů, kvůli kterým stojí za to podívat se znovu. Nenáročná podívaná, u které jako fanoušek žánru nemůžu jít pod ****.

plakát

Gangy New Yorku (2002) 

S panem Scorsesem jsem nikdy nebyl na stejné vlně. A ani tímto snímkem se to nezmění. Doplnil jsem si zase jeden z filmových restů a nebylo to úplná ztráta času, ale... Vizuálně je to jako obvykle pastva pro oči. Kostýmy, lokace, nasvícení, komponování scén... Prostě se na to hezky kouká. Herecké obsazení je také jako obvykle luxusní. Takže řekněme zhruba první polovinu filmu jsem byl víc než spokojený. Pak jakoby film pomalu ztrácel tah na bránu. Příběhově to začne nudit a nabaluje se spousta dalších a dalších motivů, až přestane být jasné, co tím vším chtěl pomyslný "básník" říci. Amsterdamova pomsta a jeho vztah s otcem popřípadě další otcovskou figurou, která otcovu smrt způsobila. Irská otázka. Imigranti a jejich "vřelé" přijetí "starousedlíky". Otázka Afroameričanů a jejich "vřelého" přijetí ze strany "starousedlíků". Náboženské rozpory. Bohatí versus chudí. Zneužívání žen. Dětská práce. Občanská válka a otázka verbování do armády či (ne)smysluplnosti války a jejích obětí. Politika a volby. Život v New Yorku té doby. A v neposlední řadě samozřejmě samotné gangy v New Yorku. Je toho tu opravdu dost a dohromady úplně nefunguje. Tahle příběhová a tematická roztříštěnost mi tu vadila asi nejvíc, i když chápu, že vměstnat vše do jednoho filmu (i když tříhodinového) není snadné. A jak jsem psal úvodem - nálada, způsob uchopení a vyprávění pana režiséra mi tu znovu úplně nesedly. Takže více než *** mistrovi nepřihodím.

plakát

Menu (2022) 

Přijdete takhle do nějaké hogo fogo vypadající restaurace, vyberete si z jídelního lístku nějaké jídlo s delikatesně znějícím jménem - něco jako poulet à la sauce au poivre avec pommes de terre rôties. Šéfkuchař osobně servírující svůj kulinářský skvost vám ještě poví srdceryvný příběh, kterak se k receptu na tuto delikatesu po své prababičce dostal. Sliny se vám sbíhají, pokrm je konečně na stole a vy na talíři vidíte poměrně obyčejné kuřecí s pepřovou omáčkou a pečenými brambory, jaké jste už měli tolikrát ve vaší místní restauraci na náměstí. Vypadá to dobře, pochutnáte si, ale tak nějak jste čekali více. Takhle nějak se to asi má i s tímhle filmem. Neustále se tváří rafinovaně a vzbuzuje velká očekávání, ale zpětně vzato je strašně banální. Pokud přistoupíte na hru tvůrců a prostě přijmete fakt, že šéfkuchař v podání výborného Ralpha Fiennese je magor, jeho podřízení jsou partou androidů či bezduchých s vymytými mozky a hosté (s jednou čestnou výjimkou jako vždy úžasné Anny Taylor-Joy) partou nemyslících pitomců, pak si film určitě užijete víc. Lepší je o všem moc nepřemýšlet, jinak si asi brzy uvědomíte, jak hloupé to celé je. Nadsázka a trocha toho sureálna je super, ale vše má své hranice. Některé scény a jednotlivosti byly velice zábavné, ale celkově mě film nakonec vlastně vůbec ničím nepřekvapil nebo vyloženě nešokoval. O nějaké hlubší myšlence tu nemůže být řeč. Zaděláno bylo prostě na víc. Škoda.

plakát

Rakeťák (2022) 

Vizuálně je tenhle animák prostě nádherný. Technicky se jedná možná o vůbec nejlepší animovaný film, který jsem kdy viděl a každý dolar toho obřího rozpočtu je tu opravdu znát. Kdybych si zaspoileroval a stručně tu převyprávěl děj, asi by i ten na "papíře" vypadal zajímavě (přeci jen se jedná o film pro mladší publikum a ne sofistikované sci-fi pro náročnějšího diváka). Nicméně, přes všechno výše uvedené, mě film nijak zvlášť nebavil. Je tu poměrně dost zajímavých nápadů a kočka je prostě super, ale nějak to není ono. Možná lépe napsané postavy? Dotažený scénář? Méně "filozofování" a hluchých míst? Nezapomnělo se na politickou hyperkorektnost (děti se tak např. dozvídají, že je úplně normální, když 2 maminky spolu mají dítě), ale zapomnělo se sem namíchat to "něco", díky čemuž se mi tak líbily snad všechny starší pixarovky.

plakát

Thor: Láska jako hrom (2022) 

Na Thora jsem se opravdu těšil. Z mého pohledu to byla víceméně sázka na jistotu. Stejný režisér jako u skvělé trojky, výtečné herecké obsazení a lákadlo v podobě účasti Strážců Galaxie. Jenže...Spousta věcí, co možná na papíře vypadala skvěle, jako celek ve výsledku nefunguje, tak jak asi bylo zamýšleno. Co to chtěl Waititi vlastně natočit? Tak trochu komedie (asi nejvíc ze všeho), tak trochu horor, tak trochu psychologické drama, tak trochu romance. Akční film, sci-fi, fantasy, dobrodružný a také dětský film. Rozptyl je to značný a film bohužel pořádně nefunguje jako ani jedno z toho. Dokážu si představit syrové drama ve stylu Jokera o Gorrově cestě za pomstou, vztahu bohů a lidí, umírající Jane a Thorem snažícím se tomu všemu čelit. Dokážu si představit ulítlou černou komedii, kde bude Gorrův boj s bohy probíhat s notnou dávkou nadsázky. Film mohl být uchopen různě, ale s jasným plánem. Tuhle směsici různých žánrů se ale Waititimu evidentně nepodařilo úplně ukočírovat. Film nicméně nelze na druhou stranu úplně zatratit, protože spoustu jednotlivostí a detailů se tu opravdu povedlo. Hercům podráží nohy často scénář a leckdy až trapné dialogy či hlášky, ale nezklamal nikdo. Tradičně skvělý je Christian Bale jako Gorr the God Butcher a je vážně škoda, že nedostal ještě víc prostoru. Mohl z něj být ikonický záporák Thanosova kalibru. Ragnarok byl mnohem zábavnější, ale i tady se najdou opravdu vypečené vtipné scénky. Tvůrcům se dokonce povedlo přijít po tolika Marvel filmech i s něčím úplně originálním - za boj v černobílém světě jednoznačně palec nahoru. V jednotlivostech fajn, jako celek nefunkční. Tohohle filmu je vážně škoda. Bojím se bojím, že na krabičku s tímto DVD bude jen sedat prach.

plakát

Jak byl dobyt Západ (1962) 

Rozmáchlá freska zachycující období, kdy vznikala země zaslíbená, země neomezených možností, země, kde si každý může splnit svůj sen, Amerika. Jedná se o mozaiku příběhů propojených společným tématem "dobývání Západu" a postavami jedné konkrétní rodiny. V podstatě je to povídkový film, čemuž odpovídá i předloha, a jednotlivé segmenty mají na svědomí i 3 různí režiséři. Máme tu vše, co by člověk k danému tématu očekával - osadníky, hledající štěstí v nové zemi, zlatou horečku, budování železnice, indiány, válku severu proti jihu, pistolníky, šerify a desperáty. Film se odehrává v nádherných exteriérech a opravdu se na něj hezky kouká. Po právu byl snímek nominován na Oscara za kameru, výpravu a kostýmy. Stejně tak oprávněný je Oscar za střih a zvuk. Oscara za scénář už chápu méně, protože právě tady je podle mě zakopaný pes. I když na vině není možná scénář, ale způsob, jak se tvůrci rozhodli s látkou naložit. Na to jak je film dlouhý, na mě působil hrozně zkratkovitě a roztříštěně. Jednotlivé příběhy jsou jen tezovité, vesměs nezajímavé, s postavami se nestačíme často ani pořádně seznámit. Máme tu několik opravdu úžasně natočených scén (útok indiánů s pomocí bizonů či jízda peřejemi), ale na druhou stranu i hluchých míst. Rozhodně nejzábavnější je závěrečný segment s výborným Eli Wallachem a přepadením vlaku. Ale ani ten nepřeklopí výsledné hodnocení výš než ***.

plakát

Tři muži na zabití (1980) 

Taková klasická francouzská kriminálka té doby. Karty jsou brzy rozdány vcelku jasně a divák si pak může jen vychutnávat jednotlivé přestřelky, honičky nebo sexy přítelkyni hlavní postavy v podání Alaina Delona. Dal bych možná i ****, kdyby chování některých postav  v určitých situacích nepůsobilo tak hloupě, nelogicky a jen na efekt - včetně závěrečného rozhodnutí Monsieur Gerfauta.

plakát

Zvrácenost strachu (2020) 

Film, který tak trochu klame tělem. Mohlo by jít o sociální drama ve stylu Mortensenova Captain Fantastica o dívce vychovávané mimo civilizaci párkem neortodoxních rodičů. Mohlo by jít o dobrodružný survival snímek ve stylu DiCapriova Revenanta, s vlkem (vlky) místo medvěda. Mohlo by jít o čistokrevný horor. Film se zpočátku může rozvinout ve všechno možné. Rozhodně lze doporučit nic moc si o něm nečíst, nekoukat na trailer a skočit do toho rovnýma nohama. Snímek se možná rozjíždí pomalu a většina stopáže je vlastně víceméně přípravou na závěrečných dvacet minut. Ale právě kvůli nim se vyplatí film shlédnout. Nic víc prozrazovat nebudu.

plakát

Encanto (2021) 

Roztančená nuda. Tenhle animák se snaží být hravý, zábavný a strašně cool, ale je v podstatě o ničem. Přemrštěnou stopáž (určitě pro cílové dětské publikum) ještě natahuje spousta písníček. Ty jsou paradoxně tím nejlepším, co film nabízí. Dějově je to jinak nezajímavé. Navíc menší děti některé pasáže úplně nepoberou. Pěkný vizuál + hudba a písničky + pár zajímavých scén = ***.