bachacek

Za ty dvě sekundy záběru na kadícího pejska a poslušně dohlížejícího chlapečka to stálo, zbytek je ale kvalitativně daleko i za tímhle.

Ale tak, pokud nekoukáte jen na sobotní filmy na Nově, tak Antikrist zas tak vizuálně šokující není. Prvoplánový, to už jo. Často i teatrální, včetně lehce popuzující dedikace Tarkovskimu, a čas od času nepříjemně předpokládatelný, viz Prolog. Myšlenku, nebo spíš jakousi cestu do hlubin ženské duše to všechno sice ohrožuje, ale svůj otisk na vás film zanechá. Trier se totiž v lecčems trefil: A Gainsbourg to podala na výbornou. Neoznačila bych film přímo za antifeministický, naopak: Trier se v ženě snaží až úzkostlivě vyznat a odskáče to chudák chlap, v porovnání s hlavní hrdinkou působící jak bezcharakterní děcko.

Jeden starý psychotický chlapík s rakouským akcentem si natočil 30 let života, pak je zrychlil a splácal dohromady, jak je zrovna našel, semtam nabarvil do růžova nebo žluta a periodicky zapnul mikrofon ve svym domácím studiu nejspíš v nějaký psychiatrickým institutu pro seniory a natočil k tomu svoje myšlenky z většiny se sestávající z jeho pobaveného opakování jednoho slova. Nassing, hahaha, all you find is nasing. Nasing. Ale je to výborný, Pro psychologickou analýzu.

Ne že to byl zrovna nejlepší nápad udělat si k tomuhle steak, ale všechny ty mozkokaše jsou naštěstí odděleny jacksonovsky-humornými scénkami a záběry roztomilých oveček, tak se to i tak dalo. Výborný béčko.

Cantor, Boltzmann, Gödel a Turing, matematici, jejichž zjištění a příběhy dalece přesahují do filozofie a psychologie nejen mysli, ale i celé společnosi. Jakoby nestačily nástrahy těžce odsuzující společnosti, jejich geniální mozky jim obstaraly i překážky od maniodeprese po paronoiu. Všichni skončili buď v blázincích nebo sebevraždou. Není divu, co má taky člověk dělat, když si vypočítá, že na určité otázky neexistuje odpovědí a že ani nikdy nezjistí, zda je jeho snažení předem marné nebo snad může mít výsledku. Rozhodně stojí za zhlédnutí, tedy vydržíte-li notné patetično vlastní snad všem BBC dokumentům.

Všichni jsme ztracený - a jestli si to ještě (už) neuvědomujete, tak se vám pan protagonista pěkně vykadí přímo pod voknem. Jako celek lehce nekoherentní, ale spousta výborných momentů.

Zjistíte, že všechno jde hladce, když do toho nezapojíte celé své tělo a mysl.

Jestli fake nebo ne, kdo ví, ale atmosféru to má rozhodně výjimečnou: soudruzi doktoři, "toto je poslední výdech," stopky, brutální technika, famfáry na konci. Nádhera.

Film zajisté má určitý děj, ale nedá se říci, že by na něm zrovna sešlo. Úchvatná vizuální stránka, silně podporovaná propracovanými close-up záběry, a excelentní užití zvuku vytváří ojedinělou atmosféru, jistý neidentifikovatelný pocit, který mě nepustil ještě pár dní poté.

K popukání.