darkrobyk

Jesús Franco má velmi nevyváženou filmografii, ovšem tenhle kousek patří rozhodně k těm lepším, možná nejlepším. Předně má srozumitelný příběh s klasickou výstavbou. Nejedná se ani tak o horor, film jen využívá prostředky hororu, jako spíše o historické drama. Čarodějnictví je zde jen jedním z motivů, kdy slouží k jednak k trestání a zbavování se nepohodlných, ale hlavně k neustálému vyvolávání strachu ve společnosti. Nařknutí z čarodějnictví bylo tak jednoduché, tudíž není divné, že jednou z obviněných je dcera sice pána, ale zrádce. A její sestra Mary na tom není o nic lépe, navíc se dá dohromady se špatnou stranou. Ale jak ukazují dějiny, jednou jsi dole, pak zase nahoře, jednou jsi s králem, a když prchne ze země, stáváš se zrádcem. Zpočátku to vypadalo, že nahota nebude, směrem ke konci jí už ale bylo tolik, že režisérův rukopis byl jasný. Nechybí ani dostatek krve, kdy v mučírně si to obviněné/obvinění užívali. Při válečném střetu se účastnil i poměrně početný kompars na koních, byt se to občas přes stromy nezdálo. Démonický Lee snad ani zklamat nemůže. Velmi pěkná kamera, obrazy násilí se mísí s poetickými záběry slunce probleskujícího oparem mezi stromy. Dnes spíše pro skalní fanoušky.

Převést comics do filmových okének bývá často problém, byť právě comics je jakýmsi obrazovým scénářem, co ale pracuje se zkratkami. Dampyrovi by rozhodně prospělo zkrácení alespoň o půl hodiny, aby dostal švih. Zpočátku to vypadalo jako variace na Kletbu bratří Grimmů, pak se ale příběh vydal jinudy. Velmi nevyvážený vizuál je místy pěkný, avšak nemá onen tajemný šedomodrý nádech, jako třeba série Underworld, místy otřesný a jinde z toho čiší laciné pixely na všechny strany. Je to s podivem, když člověk vidí, kolik lidí se podílelo na speciálních efektech. Postavy jsou krajně nesympatické, neustále se mezi sebou všechny štěkají a Harlan je troubovitý až téměř do konce. Od Italů jsem čekal větší a krvavější bizarnost....

Katy a Christopher jsou dva parchanti z děcáku, no, zkrátka sirotčince, kteří jsou takříkajíc potížisti. Kromě jiného rádi utíkají a jsou neposlušní. Zejména Christopher je pěkný spratek, co lže a krade a druhé vodí za nos. Pohádky mu pomotaly hlavu, a tak vidí nebezpečí na každém kroku. Za své chování by zasloužili oba vyvrhnout a upéci. To tetička Roo je milá, laskavá a naivní, tudíž se jí snaží každý oškubat. Žije v kouzelném domě připomínajícím perníkovou chaloupku. No, chaloupku, spíše palác. A protože ztratila dceru, s jejíž ztrátou se nedokáže vyrovnat, pomáhá dětem ze sirotčince. Část z nich vždy pozve na Vánoce k sobě a udělá jim přepychové svátky. Toho se rozhodnou využít a zneužít oba vykutálení sourozenci. Naprosto kouzelná je S. Wintersová, která především v kuchyni si roli naplno užívala. Vzpomněl jsem si hned na Deboru Harryovou v Příbězích z temnot. Konec jsem si přál jiný, ale celkově jsem si film užil, tudíž slabší 4* dám.

Detektivka s přesahem do gotického hororu je formálně zpracována tak, že vypadá jako plnohodnotný kinofilm. A samozřejmě výborné herecké výkony, kdy J. Brett vypadá jako upír (on tak vypadá i v jiných dílech, ale tady je to důvoda) a R. Mardsen je temný s uhrančivým pohledem. Celkově mysteriózní snímek přibližuje pátrání po zločinu, který se doposud nestal, avšak vesničané ví své. Sherlock je sice naprosto pragmatický, ale jisté pochybnosti má, páč někdy je třeba tak trochu připustit, že jsou věci mezi nebem a zemí. Vedle Psa baskervilského můj asi nejoblíbenější příběh s důmyslným detektivem. Hodnocení i po letech mohu klidně ponechat.

Kdo zná předlohu případně nějaký film podle ní, nebude překvapen směrováním příběhu a jeho koncem. Nejlepší na celém filmu je samozřejmě Ch. Lee, ač chvílemi vypadá jako Dracula, když se však zcela změní v Blakea, pak připomene jedny z prvních představitelů pana Hydea. Velmi dobrý je i P. Cushing, jenž má ale prostoru mnohem méně. Není to sice herecký superkoncert, ale pro fanoušky obou herců je dostačující. Pěkný je i vizuál, zejména interiéry, kdy navíc úžasná městská vodárna posouvá snímek až lehce do steampunku - škoda, že jí nebylo více. Nočních záběrů není mnoho, na mlhu ale dojde a na honičku v ní rovněž. Studio Amicus sice mírně pokulhávalo za Hammerem, ale několik povedených filmů také mají, přičemž tenhle je lepší průměr. Kdo příběh nezná, mohl by si klidně přidat i jednu * navíc.

Začátek je tajemný - visící nohy, pak napínavý - přepadení Peggy, co tu vypadá jako Jana Paulová, a následují dvě třetiny konverzačního dramatu, kdy si divák může tipovat, zda je Peggy cáklá, a nebo zda za vším někdo stojí. Nakonec se příběh rozjede naplno s mírným přesahem do hororu. Divák pak už sice ví, ale stejně čeká, jak celá věc dopadne. Collinsová opět v roli démonické ženy, Bates zde nepříjemně zamračený no a Cushing klasika, co nezklame. Hrázděné domy jsou skvostné! Lepší průměr i v rámci produkce Hammeru.

Snímek vypadá, jako by ho natočil Hammer v 60. letech, čemuž samozřejmě napomáhají i herci. Cushinga není nutno maskovat, jeho tvář je dostatečně démonická. Obřady mohly být nápaditější, ale obětí je nakonec dostatek. Problémy s přístupností asi nebyly až tak kvůli krvi, byť na ni dojde, jako spíše kvůli nahotě. I přes nijak dlouhou stopáž je film poněkud rozvláčnější. Napětí mu nechybí, ale než se vždy postavy k něčemu dohrabou, je to nervák největší. Závěr je tak říkajíc bombastický. Nejhorší postavou je naprosto neschopný detektiv Milo, který nedokáže ani uhlídat jednu ženskou, natož pak zatočit s kultem. Hlavní konflikt je mezi otcem Rochem a baronem Corofaxem, kteří představují střet křesťanství s pohanstvím. Trochu je mišmaš v temném náboženství, jelikož Lucifer je spojen až s křesťanstvím, navíc zde je Minotaur, co ani dle bájí nebyl bůh, ale čert to vem. Za mě nakonec spokojenost. Výborná hudba od Briana Ena, který snad ani špatnou neumí. Současnému divákovi nedoporučuji, film je spíše pro sběratele podobných snímků.

Hotel plný hajzlů (a nemám na mysli toalety) a kurev. Místo, kde se zastavil čas a kde nebýt občasných náletů a toho, že někteří vzpomínají na své blízké, zdálo by se, že válka není. Dvě třetiny drama mladé Rosy, na níž dohlíží matka, zatímco jí pomáhá vést hotel. Když matka zemře, je Rosa na vše sama a charaktery hostů se projeví naplno. Muži jsou vykresleni jako prasata toužící jen a jen po ženách a ženy pro změnu jako kurvy. Každopádně směrem k závěru nabírá film na obrátkách a smrt má žně. Není to klasické giallo, páč kromě dvou mrtvol je vrah znám a není jeden. Jde spíše o temnou kriminálku šmrcnutou divnou Itálií, co má v sobě prvky rape a revenge  a výstavbou trochu připomíná western (jak zde zmiňuje i pepua). Výtvarná kamera - mnohé obrazy by se daly rámovat, červená a modrá, oprýskané staré sídlo a nechybí ani bouře.

Doporučuji nečíst zdejší obsah, jelikož dost prozrazuje a navíc druhá část není pravdivá. Povedený britský horor, z něhož dýchá Hammer na každém kroku. Už úvodní scéně nechybí napětí, byť pak divák zjistí, jak se to s ní má. Bláznivá blondýna Daphne vyprovokuje závod mezi jejím přítelem Billym a přítelem Billyho sestry. Kromě toho, že v autech vyjedou v noci, čeká je hustá mlha, a tak se Billy s Daphne ztratí v bažinách a k tomu jim dojde benzín. V husté mlze se nedaleko ukrývá starobylé sídlo se strašlivým tajemstvím. Těžko říci, kdo působil děsivěji, zda P. Cushing s ostře řezanými rysy, nebo J. Hurt se skelným pohledem šílence. Do toho indická magie a o zábavu je postaráno. Mrtvých nepočítaně, naděje se vytrácí jako pára nad hrncem. Výborná hudba a pěkný vizuál. Dnes asi většinou pro příznivce starších gotických hororů.

Asia, zde jako Neporazitelná, se vrací, protože svět si myslí že zemřela. To by nevadilo, kdyby Asia neměla řadu napodobovatelek, co se za ni vydávají. A s nimi je třeba zúčtovat! Do toho jsou opět zamotaní Japonci a navíc ještě Španělé, kteří touží získat posvátný svitek nesmírné moci. V rámci trilogie nejslabší díl, kterému po letech jednu hvězdu ubírám. Přesto souboje zůstávají skvělé, zejména létající jehly a tentokrát, protože bojují lodě na moři, v hojné míře dělové koule a střelné zbraně. O efektní scény není nouze, ať už jde o jízdu na mečounovi, nebo loď měnící se na ponorku, co připomene klasiku od K. Zemana. I přes kupu mrtvol není film tak krvavý, byť dojde na rudé fontány i vyrvaná srdce. Celý film je spíše mozaikou jednotlivých scén, kterým vesměs vévodí démonicky půvabná Brigitte Linová. Producentský dohled Harka Tsui je opět znát především v choreografii soubojů a celkovém vizuálu. Ocení zejména fanoušci, běžný divák to možná ani nedá...