dzira

Po 13 letech ve vězení se čtyřicetiletý Đuka Begovič vrací do své rodné vesnice ve Slavonii. Slíbí matce, že začne nový a čestný život. Není to pro něj vůbec jednoduché, protože jej pronásledují démoni minulosti a on musí bojovat s touhou vrátit se ke svému dřívějšímu bohémskému životu. Všechno kolem něj mu připomíná minulost a tragický osud jeho rodiny. Ta patřila na počátku 20. století mezi nejbohatší sedlácké rodiny v kraji, nedokázala se ale přizpůsobit novým poměrům, které přinesl nástup tvrdého kapitalismu. Velký vliv na úpadek rodiny i na utváření osobnosti mladého Đuky měl jeho otec Šima, který holdoval neřestem všeho druhu. Vzpomínky na otce se Đukovi vracejí jako noční můra. Aby se stal lepším člověkem, upne se na svou dceru Smilju a vrhá se do tvrdé práce. Moc dlouho mu to ale nevydrží a brzy se vydává po stopách svého otce…

Záhřebské ulice jsou v noci pusté. Městem kolují zvěsti o upírovi, který přepadává osamělé ženy. Jedné bouřlivé noci zaklepe na dveře osamělé vily psychiatra Franze Glogowetze bledý muž v černých starodávných šatech. Tvrdí, že se jmenuje Teobald Majer a je upír. Doktor Golgowetz je podle něj potomkem Franja Glogovce – známého lovce upírů, jenž svou živnost provozoval v 16. století a on jediný mu prý může pomoci. Doktor mu však nevěří a považuje jej za duševně nemocného. Jiného názoru je ale jeho manželka provozující spiritismus. Nejen, že Teobaldovi věří, navíc se do něj zamiluje. Do této situace přijíždí neohlášená návštěva - doktorovi zmatení příbuzní Jambrek a Jurek, kteří situaci ještě zkomplikují...

Mladý důstojník je po absolvování vojenské akademie, kde byl nejlepší v ročníku, odvelen z Bělehradu do provinčního města Trebinje. Protože jeho dívka nechce opustit Bělehrad, rozchází se s ní. V novém působišti dostane na starost rotu vojáků, která jej plně zaměstná a dává mu zapomenout na nedávný rozchod. Když se seznámí s nejkrásnější dívkou ve městě, jeho život dostává nový směr...

Ředitele nečekaně opouští manželka. Jako ve snu proplouvá ulicemi a hospodami bělehradského sídliště. Doprovází jej cikánská kapela s půvabnou zpěvačkou Jelenou.

Urke je propuštěn z vězení. Sedmiletý trest si odseděl za nepovedenou loupež. Po příchodu se setkává s matkou a přítelkyní Silijou, před kterými se tváří, že už bude žít poctivě. Pracovat se mu ale nechce. K penězům chce přijít co nesnadněji a nejrychleji, proto přijímá nabídku od přítele z bělehradského podsvětí na provedení loupeže ve vile bohaté vdovy. Když jej začne pronásledovat milice a vše se dozví i Silija, hájí se tím, že v Jugoslávii všichni kradou a také on má právo na slušný život. Brzy je zadržen, ale při převozu do vazby se mu podaří utéct. Dostane se do Itálie, kde se vypracuje na šéfa celé jugoslávské odnože mafie. Přestože získá moc i bohatství, štěstí mu to nepřinese, protože ztrácí obě ženy, které miloval. Poslední úspěšný nelegální obchod uskuteční při závodech Formule 1 v Monze. Z peněz, které zde získá, se ale dlouho neraduje. Jak dopadne poslední kolo, už se nikdy nedozví…

V době, kdy Američani a s nimi celý svět hovoří o přistání na Měsíci jako o největším úspěchu lidstva, učiní jeden starý profesor v Gornji Dobravě, zapadlé vsi kdesi v Jugoslávii, objev, proti kterému by se americké dobrodružství na Měsíci mohlo jevit jako dětská hra. Pokud by se o něm dozvěděl zbytek světa. Po celoživotním hledání nalezl v rozvalinách římského chrámu náhrobní kámen, který zakrývá vstup na onen svět. Osud ale nechtěl, aby si profesor užil slávy. Z rozrušení ze svého fenomenálního objevu dostává na místě infarkt. Jeho asistent Petar jej ještě stihne přivést domů. Přivolané lékařce ale nezbývá nic jiného než konstatovat profesorovu smrt. Smrtí profesorovo bytí nekončí. Přichází do záhrobí, kde potkává svou zesnulou ženu a několik dávno mrtvých přátel. Události ve světě živých mezitím dostávají rychlý spád. Ve vedlejším domě probíhá rušná svatba a sousedka okamžitě využívá situaci, která se nečekaně naskytla. Přesvědčí profesorova syna Ivana, aby jí prodal jeho dům pro novomanžele, navzdory otcovu přání zřídit v něm muzeum. Ivan přijme od sousedky peníze a rozsáhlou archeologickou sbírku svého otce nechá vyhodit. To neunese Petar, který předpokládal, že se stane správcem muzea, a oběsí se. Za nedlouho se tak znova setká se svým milovaným profesorem na onom světě. Když od něj profesor uslyší, co se doma stalo, rozhodne se využít svého objevu a vrátit se do světa živých. Po chvíli následují jeho příkladu i další nebožtíci, kteří rovněž nejsou spokojení s děním  mezi jejich živými blízkými. Jejich cesta z onoho světa je plná nečekaných setkání a nebezpečí. To nejhorší je ale čeká na jejím konci.

V osmdesátých letech dvacátého století stupňuje albánská většina na Kosovu tlak na srbské obyvatelstvo. V důsledku toho se mnoho srbských rodin z Autonomní oblasti Kosovo (a Metohije) vystěhovává. To je také případ Stanišovy rodiny, která se snaží vybudovat nový domov v užším Srbsku, kdesi na periferii města. Nedá se říct, že by ji starousedlíci vítali s otevřenou náručí. Naopak, kromě toho, že se musí rodina adaptovat na nové prostředí, je nucena vypořádat se také s diskriminací ze strany místních úřadů.

Starý muž navštíví těsně před smrtí svého synovce. Přestože se neviděli třicet let, má na něj nečekanou prosbu. Chce, aby zajistil přítomnost kněze na svém pohřbu. Těsně po vyřčení svého přání umírá. Synovec mu přání vyplní, čímž vyvolá velkou nevoli u bývalých strýcových spolupracovníků. Jeho strýc byl totiž významným komunistickým funkcionářem. Pod vlivem této události spisovatel vzpomíná na události staré třicet let. Prostřednictvím jeho vzpomínek se děj filmu přesune na začátek padesátých let do doby jeho studií a postupně odkrývá, co se mezi ním a strýcem událo. Jejich vztah byl nejprve velmi dobrý. Martin byl vnukem sedláka, který odmítl vstoupit do družstva a pouze strýcův vliv mu umožnil studovat na škole pro budoucí učitele. Kvůli svému původu byl ale neustále terčem útoků od třídně uvědomělých spolužáků a některých učitelů. Poté, co si dovolil veřejně kritizovat probíhající pozemkové reformy a systém přidělování stipendií, byl obviněn z organizování protistátní činnosti. Největší ránou pro něj ale bylo zjištění, že se proti němu vyslovil i strýc, kterému do té doby bezmezně věřil. Díky strýcovu dopisu byl vyloučen ze školy a veřejně zostuzen. Bezprostředně po tomto procesu plném emocí došlo k události, která nenávratně změnila celý jeho život.

Tři povídky o mladých lidech, kteří hledají v Jugoslávii konce osmdesátých let své místo v životě.

Amsterdam (režie: Predrag Velinović)
Trojice mladíků ze sídliště tráví společně čas. Společně popíjejí, spravují staré auto, sní o holkách a o tom, jak vydělat peníze a žít lepší život v lepším místě. Zpět do reality je vrátí povolávací rozkaz na vojnu.

Povinná kravata (režie: Ivan Markov)
Jiná trojice mladíků po škole brigádničí ve skladu. Jednomu z nich matka zajistí místo číšníka v restauraci, kde pracuje. Ještě než nastoupí do nového zaměstnání, ukrade matce klíč a v noci s přáteli restauraci navštíví, aby zde zapili svůj splín.

Absolutní hudební sluch (režie: Janko Baljak)
Vystudovaný nezaměstnaný paleontolog chodí s dívkou ze stejného domu. Ta se s ním v poslední době vídá méně, protože se připravuje na státnice na lékařské fakultě. Čas, ve kterém nemůže být se svou dívkou, si krátí tak, že pro ni šije šaty. Pak se dozví, že dívka přijala místo v nové nemocnici na opačné straně Srbska.

Bělehrad, 1963, Šantićova ulice 7. Zde je dvorek, podobný tisícům dalších v Bělehradě. Je obklopen ze tří stran domy a dřevěným plotem. Uvnitř je malý přístavek. V jednom domě žije Radovan Mašič – bývalý komunistický funkcionář se svým synem Stalinem. Je velmi nespokojený se současnými poměry v zemi a hlasitě na ně nadává. V protější budově bydlí s dcerou Milesou penzionovaný policista Života Pavič. Přestože už není ve službě, neustále sleduje lidi ve svém okolí a píše na ně hlášení úřadům. Ve vedlejším domě v bytě své tety žijí dvojčata Alka a Uski. Jejich matka je ve vězení. Kolem dvorku se potlouká také Maleš, který se bojí, že jej zavřou do dětského domova. V přístavbě na dvorku bydlí student Bajra se svým malým bratrem Gregorim a přes ulici krásná Katarina Klisić zvaná Kača. Je jaro, v ulicích se slaví 1. máj a mládežnickým klubem zní rock’n‘roll.

Populární jugoslávská zpěvačka Lepa Brena je se svou kapelou „Slatki grech" na turné po Jugoslávii. Na závěr se má v Dubrovníku setkat se zahraničním producentem, který má rozhodnout o její účasti v populární mezinárodní televizní show. Tomu má zabránit skupina gangsterů, jež najala její konkurentka. Zatímco Lepa Brena čelí mnoha pokusům o únos, člena „Slatkeho grechu" Baleho označí bulvár za jejího milence. Po zveřejnění této zprávy je Bale vystaven pronásledování jak ze strany skupiny nadržených fanynek, tak ze strany zarputilého otce jeho dívky, který je odhodlán přivést jej k oltáři. Třeba s pistolí v ruce...

Děj je situován na počátek 2. světové války do koncentračního tábora v jugoslávském městě Niš. Sleduje osudy vězňů umístěných v jednom objektu. Přestože o několika postavách prozradí film víc – je zde uvězněn např. lékárník se synem, nebo obchodník s kůží – jsme především svědky vývoje vztahů ve skupině. Klíčovým motivem je pátrání nacistů po partyzánském veliteli, který se v ní údajně ukrývá. Vězňům dávají 24 hodin na to, aby jej prozradili. Vlivem stresu a útlaku ze strany věznitelů se mění jejich kolektivní myšlení. Po seznámení s novou situací, kterou všichni společně sdílí, dochází k prvním sporům a názorové diferenciaci. Postupně se ale utvoří většinový názor a hrdinové filmu spějí k radikálnímu řešení.

Krásná mladá romská zpěvačka Rada utíká z malého města od svého přítele a spoluhráče Duška. Do Bělehradu ji sveze mladík jménem Sloba, který se snaží různými drobnými podvody přijít k penězům. Když se dozví, že je Rada barová zpěvačka, vezme ji ke svému známému Dačovi, který vlastní v Bělehradě luxusní restauraci „Cikánská noc". Tamní kapele právě onemocněla zpěvačka a shání záskok. Poté, co si s kapelou Rada zkušebně zazpívá, je jasné, že má mimořádný talent. Skvěle zapůsobí i večer na hosty. Když spustí, stává se z ní nebezpečná femme fatale, která dokáže poblouznit všechny muže v sále. Okamžitě má spoustu ctitelů. O její přízeň se uchází jak Sloba, který se jí snaží vnutit myšlenku, že bude jejím manažerem, tak Dača s restaurací, západním autem a solidním bohatstvím, či několik pravidelných návštěvníků restaurace. Rada se však netouží někde uvázat a angažmá v „Cikánské noci" bere jen jako zastávku na své cestě...

Těsně po 2. světové válce se vítězný komunistický odboj v Jugoslávii vypořádává s nepřítelem – s kolaboranty a buržoazií. Improvizované soudy odsuzují novému režimu nepohodlné lidi, jako na běžícím páse. Takto je souzena i bohatá mladá vdova Matilda Ivančić. U soudu si jí ale všimne důstojník Petar Horvat, který následně zařídí její osvobození. Brzy na to se do Matildina bytu nastěhuje na jeho příkaz partyzánka Liljana, se kterou udržuje milostný poměr. Položí tak základ pro vznik netradičního milostného trojúhelníku. Petar lavíruje mezi vztahem k mladičké naivní proletářce Liljaně a náklonností k Matildě, která je pro něj představitelkou třídního nepřítele, ale také velmi přitažlivou ženou. V sázce je rovněž Petarova kariéra a oddanost straně, jež velí třídního nepřítele nemilosrdně rozdrtit.

Příběh penzionovaného důstojníka Budimira Šarance a jeho rodiny se odehrává v roce úmrtí Josipa Broze Tita. Šaranac vždy věřil straně a Titovi. Za své čtyřicetileté snažení při budování socializmu dostal jako výraz uznání zlaté hodinky. Ty mu ale záhy ukradla straka. Pátrání po ztracených hodinkách tvoří rámec pro sérii příběhů za života rodiny Šarancových...

V průmyslovém městečku v Černé Hoře funguje podnik, jehož ředitelem je soudruh Todor.  Díky jeho vedení podnik vzkvétá a on je mezi zaměstnanci uctíván. Místní straničtí funkcionáři během jeho nepřítomnosti připraví komplot za účelem posílení vlastní moci a odstranění Todora z vedení podniku. Bez Todora se z nich stávají neomezení páni městečka. Řediteli zůstává loajální pouze jeho řidič Milutin, který si svým postojem přivodí značné potíže a postupně padá na společenském žebříčku níž a níž. Vše se obrací proti němu. Z řidiče mercedesu jej degradují do fekálního vozu. Tím ale jeho pád nekončí. Přichází o bydlení, odvrací se od něj žena a nakonec dostává výpověď. Snaží se se situací bojovat, ale proti mafiánským praktikám stranických funkcionářů je bezmocný. Vždy, když se mu podaří postavit na nohy je sražen zpět na kolena. Poté, co se situace vrátí do normálu, čeká jeho okolí, že se znova zařadí na své místo. Toho už ale není schopen.

Rozverná mladá reportérka s přiléhavou přezdívkou Šampita (piškotový dezert s nadýchaným sladkým sněhovým krémem) dostane v redakci za trest úkol napsat článek o tom, jak se daří vydělávat peníze drobným živnostníkům. Tento úkol je jí proti mysli, pak ale potká stárnoucího ženatého obuvníka Mileho. Pod záminkou napsání článku jej začne svádět. Nepočítá však s tím, že se do ní Mile opravdu zamiluje a za hnízdečko lásky, které pro ni pořídí, je ochoten obětovat společné rodinné úspory...

Kolonisté z neúrodných hornatých částí Jugoslávie se po 2. světové válce stěhují na sever do oblasti úrodné Baranje a Slavonie, kde dostávají pozemky zejména po odsunutých Němcích a Maďarech. Brzy nato však dochází ke kolektivizaci jugoslávského venkova, a kolonisté jsou nuceni vstupovat s nově nabytým majetkem do družstev. Film sleduje prostřednictvím výpovědí u soudu osudy rolníka Milišy Matiće – zarputilého odpůrce kolektivizace a předsedy družstva Markana Radišiće, který je za ni v okrese zodpovědný. Svědkové i obžalovaní vypovídají, co předcházelo zločinu...

Moc v zemi převzala po válce komunistická strana, což se projevilo i v těch nejzapadlejších vesnicích. Koncem čtyřicátých let došlo ke kolektivizaci jugoslávského venkova a do čela družstev se postavily kádry dosazené komunisty. Většinou nahradily původní samosprávu. To je i případ vesnice z filmu Otec a syn. Bývalý starosta se odmítá podřídit diktátu strany a na pozemku, který patřil po generace jeho rodině, se rozhodne vybudovat cisternu. Do práce nutí i svého dospělého syna. Tomu se příliš nechce, ale bojí se autoritativnímu otci vzepřít. Toho využije předseda družstva, kterému je bývalý starosta trnem v oku, a přesvědčí jej, aby se přidal na jejich stranu. Po pár letech se ale od důsledné kolektivizace venkova upouští a po roztržce Stalina s Titem dochází k výrazným kádrovým změnám. Předseda družstva je zatčen a syn se po smrti svého otce vydá po jeho stopách...

Valent Butorac je dělník ve slévárně. Jeho výplata sotva stačí na uživení rodiny a zaplacení nájmu. Pracuje v noční směně a domů ze slévárny chodí vždy stejnou cestou – přes tržnici a kolem hospody Cvjetna dolina, která je doupětem překupníků, prostitutek a hazardu. Jedné noci uslyší z tržnice výstřely. Když doběhne na místo činu, najde dva mrtvé, pistoli a tašku plnou peněz. Neodolá pokušení a tašku s pistolí si vezme. Cestou domů jej ale uvidí místní řezník, který ví, co je v tašce...