papuchalk

Dobře pět hvězd je možná trochu hysterický hodnocení, ale ten film je fakt dobrej. Je daleko složitější a zamotanější, než jak na první pohled vypadá, nebo jak se ho snaží někteří recenzenti zjednodušit. Kritizuje jak feminismus, tak patriarchát v jejich extrémních formách. Neříká že je lepší muž, nebo žena. Naopak ukazuje obojí v extrémní pozici, vysmívá se oběma jejich stereotypům, strefuje se do těch, co v ty stereotypy věří. Všechny tyhle silný gender pozice přežvýká a se smíchem je vyplivne. Záměrně film vytváří nesmyslný nefunkční hierarchie, a poměrně vtipnou formou ukazuje proč to nefunguje (hláška filmu: Ken má v barbie světě menší práva, než žena ve skutečném). Při některých scénách se budou cítit trapně ženy, a při některých muži, když tam uvidí sami sebe.  A nakonec mám ten pocit, že vyznění filmu je takové, že ideál je někde uprostřed. Být trochu "ženský" muž, ale i "mužská" žena, ani patriarchát, ani feminizmus. Čili já jsem celkem spokojenej parchant. Ale musel bych se na to podívat ještě jednou, protože jestli jsem byl poslední dobou nějakým filmem podvratně maten, byl to poslední Matrix a ... Barbie. Barbie pro mě byla vždy symbolem povrchnosti, umělohmotnosti a dá se říct i hlouposti, a kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že díky ní vznikne jeden z nejlepších filmů poslední doby, asi bych nechápal jak se jim to sakra povede. Ale povedlo.

Nejlepší z novodobých batmanů! A zároveň poslední Nolanův opravdu dobrý film. Je tam cítit odkaz na Burtonova batmana, ale přináší realističnost a drama. Avšak pořád tam je vtip, nadhled, lehce fantasy Gotham. Postavy mají hloubku, protože herci skvěle hrají, protože vědí co mají hrát, protože ve scénáři mají napsaný jasný a nijak komplikovaný příběh bez nesmyslných zvratů. Scény a jejich návaznost jsou pečlivě do detailu promyšleny, tak jak bývalo u Nolana dobrým zvykem. Batman své protivníky nejvíce deptá tím, že není nikde vidět, je jen občas slyšet, a najednou tvrdě udeří ze tmy (jaký rozdíl oproti dalším dílům, kde batman jde naférovku rovnou na věc jako rambo) Po tomto filmu bohužel Nolan uvěřil, že jeho ego je neomezené, přestal mít soudnost, ztratil smysl pro cenzuru sebe samotného (což je prostě konečná), a z Gothamu udělal Gothaj. Druhý batman je založen na samoúčelné akci, třetí batman je založen na samoúčelných dialozích. Těžko říct co je horší, ale tenkou linii příběhu Nolan sám a ochotně zpřetrhal v obou případech a nasekal do nich tunu zvratů, jen proto aby se diváci "ještě víc bavili". Vykašlal se na herectví, vykašlal se na příběh a naházel na lidi snůšku pitomin a myslel si, že mu to sežerou i s navijákem. Bohužel se nemýlil.

Když jsem uviděl název Free Solo, zaradoval jsem se, že se jedná o další spin off Star Wars, ale nenechte se napálit. Napínavý to je hodně. I když jsem věděl, že nespadne, stejně mě to drásalo nervy. Na některých místech se není ani čeho pořádně chytit, není cesta zpět, jen vzhůru, a po několikahodinovém lezení musí být strašně vyčerpávající se držet na holé zdi, několik set metrů nad zemí. Ale když si uvědomíte, že ten kluk tam dva roky trénoval na laně, a mohl si ty nejtěžší místa nadrtit nazpaměť tak, že by to vylezl i o půlnoci, tak to celé trochu ztrácí ten fatální význam. Velký mínus toho filmu je Alexova přítelkyně. Klidně ji mohli vynechat a točit jen o lezení, ale od tvůrců je tam viditelný jasný záměr přidat do dokumentu emoce a romantickou rovinu. Bohužel, Ta jeho přítelkyně se k němu, ani do toho filmu moc nehodí. Spíš teda vůbec a docela dost to kazí dojem z filmu. Neubránil jsem se srovnání s filmem Muž na laně 2008, který mě teda rozsekal daleko víc. Už jenom tím, že tam ten týpek si to nemohl nikde cvičit. Měl jeden pokus dostat se nahoru na věže, napnout si lano a udělat možná nejšílenější artistický výkon všech dob, a to po noci, kdy nespal ani minutu. Taky stavba toho dokumentu z roku 2008 byla na daleko lepší úrovni po stránce biografické, vypravěčské i samotným popisem akce. Přesto, Free Solo je poměrně solidní počin, který zaujme i nelezce, což já teda jsem. Jestli se jedná o největší sportovní výkon všech dob, to není podle mě otázka na místě. Jisté je pouze to, že je jediný zdokumentovaný.

Na tenhle film jsem chtěl jít už v Karlových Varech 2019, ale nedostal jsem se tam a od té doby čekám, kdy se to konečně dostane mezi lidi. Severský filmy mám rád, a troufnu si tvrdit, že dokážu cíleně vychutnat jejich pomalejší, ale o to účinnější tempo. Na islandu jsem byl nedávno a od té doby je to srdcová záležitost, ke které se budu vždy rád vracet, a kdokoliv dá island do svého námětu, má u mě téměř vyhráno. Bohužel v tomto filmu se všechno povedlo tak napůl, přes všechny předpoklady. První polovina nabízí sice relativně hodně islandu, ale strašně málo filmu. Spousta lidí to po hodině vypne. V druhé polovině se konečně začne něco dít, a dá se říct, že odmění trpělivé diváky. Téma nevěry je zde celkem netradičně, ale velice uvěřitelně rozebrané. Celkové hodnocení něco mezi 3 a 4 hvězdami. Celý film trpí asi nejvíc tím, že celá řada záběrů není pro děj, ani pro postavy, ani pro budování atmosféry filmu nijak důležitá. Nikam se to neposouvá, což začne za chvíli celkem nudit.

Tak dobře, nevěděl jsem, že Rudolf byl kousek od vlastní smrti, čili by se bitva asi ubírala opačným směrem, ale jinak na to že to byla jedna z nejvýznamnějších bitev té doby, se o ní ví asi pramálo, anebo to  jen špatně zpracovali do dokumentu. Vždyt kdejaká Alexandrova bitva, nebo Hannibalova (battle of Cannae) z doby před kristem jsou zaznamenané a zpracované lépe než bitva z třináctýho století??? Znáte to, elektronická tužka, kdo byl na pravým křídle, kdo na levým křídle, kdo komu nahrál a kdo přijel z druhý vlny a zavěsil. Skoro nic jsem se o té bitvě nedozvěděl. Spousta fabulací. Škoda.

Viděl jsem jen chvilku, ale jakmile tam začaly jezdit jakože německ tigry II, což však byly zcela zjevně americké tanky poválečné éry, tak jsem to znechuceně přepnul. Tanky takových tvarů do filmu o druhé světové válce prostě nepatří, to měli radši najít nějaké starší vykopávky. A ještě si ve filmu navzájem do rádia říkají: Pantere, Tigře, Lve... fakt výsměch. Co ta "pouštní, letní" krajina? To má být ten zasněžený hustý les v zamrznutým prosinci 1944? Bohajeho, a to je ještě jen maličkost. Nedivím se že ten film kritizoval Eisenhower pro jeho nepřesnost.

Čekal jsem sugestivní audiovizuální porno z budoucnosti a to jsem taky dostal. Po stránce logiky příběhu bych tolik nepátral, protože mám pocit, že čím víc se v tom budu hrabat, tím víc to bude drhnout. Ale u filmu tohoto typu je nějaký logický příběh asi to poslední co bych řešil. "Podstatný jsou pocity a na to ostatní ty se vyser, Ivánku." Navázání na původní BR se povedlo na 200% ! A tenhle kult tady v moderním podání opravdu chyběl.

Nechápu to nízké hodnocení, je to jeden z nejlepších filmů o drogách co jsem viděl za poslední hodně dlouhou dobu a k tomu ještě krásně romantický. Téma drog trochu vyvanulo, doba trainspottingů a Requiemů je hodně zavátá.. a možná proto mě to tak nečekaně rozsekalo. Ale pozor tohle není film ani zdaleka jen o drogách. Pochopí asi jen lidi nad 40 let, co chodí pořád do stejný práce a řeší pořád dokola takový ty každodenní provozní záležitosti a mládí, to je takovýto cosi už hodně dávno, případně někdy zkusili něco ostřejšího než jen brčko z trávy. Proměna Salmy z tlusté homeless feťačky na doktoru Klemensovou je totálně vymazlená. Čuměl jsem jak péro z gauče, a nejen na ni. Cahil potvrdil proč je mým oblíbeným režisérem. Umí napsat postavy a dialogy tak, aby mezi nimi vzniklo silné pouto, nechává je hrát, aby to mezi nima jiskřilo, neuspěchává záběry ani střih, ten jeho flow mezi postavami mi prostě velmi sedí. Ve filmu je plno detailů, artefaktů, nenápadných událostí, které záhadně spojují oba světy. Je to určitě na několik shlédnutí, ale už při prvním jsem obdivoval kolik toho dokázal vymyslet a vypracovat, aby to na sebe pasovalo, a abyste si toho všimli, ale přitom ne násilně! Cahil má mezi jeho filmy velké časové rozestupy, a je vidět, k čemu potřebuje tolik času, na vypracování všech těch drobností, který z toho dělají vyjímečný film. Když navíc vysněnou realitu umístí na chorvatský ostrov, má u mě opět vyhráno. Chorvatský ostrovy jsou pro mě nejlepší místa na zemi, kde je člověk jak v ráji. I na ten , kde se natáčelo, se musím jet jednou podívat. Krásnej film. Kdo má rád třeba Aronofskyho (černá labuŤ, Matka) tak tomuhle porozumí a užije si to. Pobavilo i cameo Slavoje Žižeka. Chase something real, haters. Thoreau: "Procházet zdejší komentáře je jako kráčet intelektuální pustinou plnou nevědomých zombie." :D Tolik mimozních komentářů jsem opravdu dlouho neviděl.

Vynikající artový film, zároveň soft horor, zároveň light porno. Film, který nemusíte nikdy vidět, protože o nic nepřijdete. K Blondýnce jsem od začátku přistupoval s velikým despektem, ovšem některé recenze zde mně přesvědčily, že to chci vidět (Matty). A opravdu je to velice zajímavý film, u kterýho nevíte co mu můžete věřit, a co už ne. Možná že většina tohoto filmu je nepravda, která se nestala tak, jak je ukázáno. Ale to není podstatné, film si zapůjčuje reálie a přetváří je tak, jak je potřebuje k vlastnímu vyprávění. Například znaménko krásy má Marilyn celou dobu řádně na svém místě, ale najednou uprostředka filmu se jí ocitne na bradě, a následujících pět minut nemá dokonce znaménko žádné. Ha chyba ve filmu! Tak na to zapomeňte kamarádi. Všechno co vidíte je umělecký záměr. Krásný umělecký způsob dekompozice kultu Marilyn. Rozklad psychiky, rozklad toho, jak vidí ona sama sebe. Dále, všechno co Marilyn ve filmu říká, i když se jedná o soukromý rozhovor s nastávajícím mužem, říká jako by hrála na castingu. Divadelní přednes i soukromých tajných rozhovorů... V celém filmu je jediný upřímný rozhovor, který se jí dá věřit (protože je civilní). Opět velice zajímavý způsob jak zobrazit její svět, svět přetvářky, pitvoření a hraní hloupé blondýnky. (často mi její přednes připomínal rozhovory s Gabrielou Soukalovou, nebo Koukalovou? jak se vlastně jmenuje.. ). Některé scény jsou schválně nasvícené tak, aby to vypadalo jako při natáčení, přitom se nejedná o úsek z natáčení, ale postavy jen sedí na posteli a povídají ci. Prolíná se reálný svět, s kulisami a natáčením. Film je od určitého okamžiku zjevně fikční, a nehraje si na realističnost. Pořezaná tvář Marilyn z jedné její role, se najednou objeví na tváři její matky, jak stigma špatné matky, prolne se tedy fikční svět filmu ve filmu s reálným světem filmu :D:D:D: Mění se formát filmu, někdy je to barevné, někdy černobílé, někdy rozmazané. Někdy se koukáte na dobové záběry opravdické Marilyn, a nepoznáte to. Je to maglajz, který vyžaduje soustředění, a souznění s filmem. Tohle je snad jediný film, u kterého doporučuji občas zmačknout pauzu a vstřebávat co jste viděli poslední půlhodinku. Koukání na film se mi tak natáhlo na dobré 4 hodiny, nutno podotknout, že velmi intezivní 4 hodiny. Ana de Armas zahrála roli svého života, a myslím, že se po jejím odehrání bude dávat hodně dlouho do kupy, protože tolikrát se herečku rozbrečet ve filmu pro odehrání scény, jsem v životě neviděl. Tohle je prostě na psychiatra a nějaký ten měsíc, možná rok odstup od role bude potřeba.  Totální psychická ždímačka s krásnou artovou kamerou a kreativními vizuálními nápady. Není to však pro každýho. Co na film skutečná Marilyn?? TO mi bude vrtat asi hodně dlouho.

Oproti jiným akčním filmům, ve kterých jde jen o to co nejefektněji zabíjet padouchy a rozdat co nejvíc drsných hlášek (a které nemůžu ani cítit -např. Conair), je v tomto filmu jistý, těžko popsatelný přesah. Zezačátku nudí pár tuctových dialogů a klišé, posléze dostanou prostor charaktery, a to je to co zachrání tento film, abyste se na něj mohli dívat dál. Střední část je skvělá, nejlepší na tomto filmu. Konkrétně prohlubující se vztah Bodiho a agenta Utaha. Kamarádský vztah postupně (záměrně) zastiňuje ten milostný, což je jedna z hlavních point filmu. Nakonci totiž dojde k uzavření kruhu kamarádského vztahu, zatímco o tom milostném už nevíme nic, je pro diváka najednou nepodstatný. Z akčních scén je potom vynikající honička mezi domy. Těžko lze předvídat co se stane v následujících okamžicích příběhu, to dodává napětí. Jakmile však začnou umírat první postavy, kvalita scénáře jde dolů- postavy nám začínají kupit jednu demenci za druhou, ale to už jste tak vtaženi do děje, že rádi prominete. Lze to vnímat jako záměrnou gradaci příběhu- přehánění k akčnímu žánru prostě patří. Při posledních záběrech film s konečnou platností vtiskne nesmazatelnou stopu do paměti a je tam navždy. Podle mě však Reeves nakonci absolutně nezvádl zahrát dokončení proměny, a hlavně šok ze zjištění, že člověk, kterého celou dobu honil a snažil se ho dostat do vězení, mu nakonec ukázal, jak "svobodně žít". Nečekaně smutný konec. Rád se podívám znovu. Právníci nesurfujou!