Koly

Tom Gries ve spolupráci s Benem Gazzarou a Anthony Hopkinsem dokázal vytvořit vynikající historické drama, ve kterém polský doktor Adam Kelno (Hopkins) bojuje v soudním procesu o svou pověst s bývalým americkým leteckým esem a prominentním spisovatelem Abem Cadym (Gazzara), jenž viní Kelna ze zločinů proti lidskosti, kterých se měl údajně dopustit během svého pobytu v koncentračním táboře Jadwiga (jde o fikci) za druhé světové války. Gries šel na celou věc od lesa. 390 minut mu dávalo dost času a nemusel nikam spěchat. Nejprve diváka detailně seznámí s oběma hlavními protagonisty tak, že kladnými hrdiny by mohli být klidně oba dva. Potom začne postupně jednotlivé pohledy na ně různě měnit a naleptávat. Vrcholem celého filmu je pak samotný soudní proces, který je vedený bez jakýchkoliv zábran s cílem vyhrát a rozdrtit druhou stranu a který mě osobně nenechal ani na chvíli vydechnout. Plný počet bodů dávám tomu, jak je celý film zpracovaný. Obsahově není bez chyb, některé věci mě až zvedaly ze židle (hlavně je až nechutně pro-sionistický, dále pak myšlenka kolektivní viny křesťanského světa za holokaust, atd.). Další problém mám se samotným vyzněním. Pokud ho akceptujeme, tak by bylo možné vést soudní procesy proti přeživším členům židovských Sonderkommand. Zkrátka Gries celou dobu bruslí na tenkém ledě, ale myslím si, že to zvládl.

Film Die Rothschilds přišel mně osobně daleko méně agresivnější než Žid Süss. Nathaniel Rothschild nemá vnitřně vrozenou vlastnost ničit kulturu a škodit Árijcům za každou cenu, jako je tomu u jeho kolegy Süsse. Jde spíš o osobu, která touží po uznání a je ochotna pro to udělat cokoliv. V podstatě až v závěru filmu se režisér otevřeně dotýká tématu celosvětového židovského spiknutí, do té doby jde spíše o příběh rodiny, která se snaží získat vliv a moc za každou cenu. To se jim nakonec podařilo za pomocí jednoho z největších švindlů v dějinách finančnictví.

Pro mě se jedná o velké překvapení. Jakožto fanatický fanoušek původního Conana jsem čekal pořádnou sračku, ale kupodivu se mi film docela zamlouval a to samé platí i pro Jasona Momoy. Ještě to ale bude chtít minimálně jednu projekci... EDIT (12.11.2011) Právě jsem se dodíval na Blu Ray. Nemůžu si pomoct, ale tento film je hodně kvalitní.

Povedený dokument, který vrhá dost odlišné světlo na pány Churchilla a Roosevelta a vyobrazuje je (dle mého pravdivě) jako chladnokrevné, kalkulující parchanty, kterým nedělalo vůbec žádný problém obchodovat s osudy celých národů.

Cigánský starosta, který má dvacet dětí a neumí je ani vyjmenovat (a samozřejmě, že je ze své výplaty všechny uživí). Problém s neplacením nájmů řeší tak, že neplatičům sebere část podpory, která jde z kapes daňových poplatníků Slovenska. Je tohle řešení? Co mají říkat pracující lidé na to, že cigáni, kteří celý život nepracují a zvládají leda tak dělat děti a cpát prachy do automatů, dostanou byt zadarmo a ještě jim náklady s ním spojené potom dále hradí stát? Náboženský fanatik a "bývalý" kriminálník z Ostravy se chlubí tím, že dal cigánským flákačům, zlodějům a neplatičům řád. Prý už v sedm vstávají a zpívají písně oslavující Ježíše Krista. Naučil je snad, aby vstanuli už v pět, aby mohli být v šest v práci a tam si udřít své zadky až na kost? Naučil je snad základní náboženské moudro "Kdo nepracuje, ať nejí!"? Nikoliv. Dokument se snaží vypadat tak, že je vše na dobré cestě, ale opak je pravdou. Za patnáct let se problém o dost zhoršil a jednoznačně se ukazuje, že bude třeba opravdu radikálních kroků k řešení tohoto megaproblému. PS. Tímto se nechci dotknout těch cigánů, kteří vedou slušný život a dokázali se navzdory takzvanému rasismu prosadit. Vím, že i takoví existují, ale je jich strašně málo.

Není mi jasné, co se tvůrci vlastně snažili tímto filmem říct, protože mi z něho jako jasný vítěz vychází vůdce neonacistů George Dzundza alias Frank Collin, kterému jsem od začátku držel palce, aby svůj pochod čtvrtí Skokie mohl uskutečnit. Zřejmě šlo o příspěvek do diskuze na téma revize prvního článku americké ústavy. Každopádně jde o profesionální práci s výborným výběrem herců, kterým jejich role prostě musí věřit každý.

Tak tohle si dám líbit. Parádní atmosféra, skvělé herecké výkony a dobře napsaný scénář. Film mi dost připomínal THE NIGHT OF THE DEMON Jacquese Tourneura a řekl bych, že je i o něco lepší. Jsem zvědavý, na jaké poklady britské kinematografie ještě narazím, protože Britové duchařské a mysteriózní horrory prostě umí a ještě nikdy jsem neviděl, že by to skončilo nějakým průserem.

Na tenhle film jsem se těšil už velmi dlouhou dobu. Ani ne tak kvůli bojovým scénám, spíš mě naprosto dostala úvodní řeč slovanského kněze Goroboie o zvycích a způsobu života starých Rusů. Jde o typické ruské válečné drama, kdy hrdinný ruský lid brání svou zem proti vetřelcům. Tentokrát jsou jimi Chazaři, ale tím hlavním nepřítelem je byzantský císař Justinián, který z Konstantinopole tahá za drátky a snaží se podmanit si ruské kmeny. Nemám co bych filmu vytknul, možná snad v určitých místech ten typicky ruský patos, ale na ten já jsem zvyklý a v podobných filmech mi ani moc nevadí. Od PRASTARÉ RUSI jsem očekával dalšího HERKUSe MANTASe, ale ten je přece jenom o něco lepší, nicméně fanouškům historických dramat vřele tento snímek doporučuju.

Kvalitní film, ale musím se přiznat, že jsem měl s postavou Bronsona trochu problémy. Ne proto, že by to zahrál špatně (jeho výkon je hodně dobrý), ale spíš jsem u něho zvyklý, že má vždy situaci pod kontrolou. Velkou výtku mám směrem k závěru, který Gessner totálně posral. Opravdu nevím proč to nemohl udělat tak, že by Perkinsovi všechno prošlo. Tyto konce, kdy se ve vrahovi (nebo zločinci) hne svědomí, mě už fakt otravujou.

Pokud se Bava nevěnuje horroru, tak od něho nečekám žádné zázraky a potvrdilo se to i tady. Příběh se odehrává na dávném severu, kde místní obyvatelstvo trpí pod krutovládou Hagena (Fausto Tozzi), až dokud se jim nepostaví neznámý bojovník. To by k ději stačilo. Snad jenom dodám, že výše zmíněného bojovníka hraje Cameron Mitchell a že má díky snaze udělat z něho pravého seveřana za každou cenu (čili aby měl blond vlasy) neskutečnou ránu, takže jsem se pokaždé, když přišel do záběru, neubránil smíchu. Abych ale jenom nekritizoval, tak má film dobré kostýmy, slušné herce a vůbec je na něm vidět, že měl obstojný rozpočet. Tento Bavův úlet k historickému akčnímu filmu mě ani trochu neurazil a "Nože Mstitele" se mi i docela líbily.