Furry_Sheep

Viděla jsem jeden díl (ale CELÝ!!!!!!!!!). Co znamená "hořkoslaně cukrový"?

Film je nudný, nenápaditý, nelogický. Možná v mém hodnocení hraje roli moje averze vůči Julii Roberts, která mě vždycky z nepochopitelných důvodů vytáčela. V "Eat, Pray, Love" ztvárnila krajně nesympatickou postavu, která neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane. Nepochopila jsem, proč za ní lítá tolik relativně perspektivních chlapů, když je taková, jaká je. Nepochopila jsem vlastně vůbec nic. Ale možná je chyba ve mně - možná příliš jím, málo medituji, nikoho nemiluji a mám v plánu mít ve čtyřiceti jasno v co možná nejvíce věcech, a ne najednou zpřetrhat veškerá pouta, začít za sebou pálit mosty, cestovat a pronášet patetické hlubokomyslné monology.

Po druhém shlédnutí ubírám rovnou dvě hvězdičky. Na nového Cravena jsem se těšila jak malé dítě, a My Soul to Take si dovoluji označit za zklamání roku. Odfláknutý pokus o vzkříšení slasherů z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Craven má rozhodně na víc. Snímku totálně chybí nadhled, vtip, atmosféra. Slasher died when Wes Craven said: "Slasher is not dead".

V mém hodnocení hraje významnou roli i nostalgie a vzpomínky, které mám s promítáním spojené. Vytrvalý déšť, napjatá atmosféra, vášně, vášně, vášně a hudba, která filmu sedne jak poklice na hrnec. Po shlédnutí o několik let později musím dát střízlivé dvě hvězdičky, třetí připisuji za nahý zadek Ralpha Fiennese.

Velmi kvalitní semi-exploitation. Od rumunského snímku jsem příliš nečekala, ale byla jsem příjemně překvapena. Hlavní postavy mě klasicky štvaly nelogickým chováním (v baráku jsou bubáci, tak nikam nezdrhnu a statečně jdu za záhadným zvukem). Horor o domě plném strašidelných zvuků se pozvolna mění v drsný psychologický snímek, který se vám sice ve snech nebude připomínat, ale rozhodně vám v paměti zůstane.

Neotřelý nápad, les jak vystřižený z Von Trierova Antikrista, syrově vykreslené lidské charaktery. Houstnoucí atmosféra, kolektivní psycho, ponorková nemoc v lesní chatě. Úvod filmu může působit dojmem, že půjde o klasická hororová klišé, ale není tomu tak. Poslední hvězdičku odebral odfláknutý závěr.

Ani notná dávka nostalgie mě nedonutila k více hvězdičkám. Nicméně pořád mám v živé paměti postavu psychopatky Emily (tuším v první sérii - chtěla něco podpálit), která ve mně tehdy vyvolala pochybnosti, zda jsem vůbec na kluky.

Podívala jsem se na to ze zvědavosti. Ne, ani bláznivej Brůna, ani feťák Lábus to nezachrání. A to mám jinak české kriminálky poměrně ráda.

Tohle musí ocenit každý milovník slasherů. Především začátek mě hodně bavil - ocenila jsem i maličkosti typu holčiček v bílých šatičkách přeskakujících přes švihadlo v pozadí jednoho záběru. Od chvíle, kdy se Leslie loučí a jde "do akce", jsem se už nudila. Třešničkou na dortu byla má oblíbená Zelda Rubistein v roli knihovnice.

Slečny "Sebralamivodku" a "Fiktivnírakovina" mě donutily k obligátnímu "WTF???", kněz s bandou retardovaně působících oveček konfrontovaný s těhotnou svůdkyní (sorry, tenhle film je tak předvídatelnej, že nemůžu ani napsat "spoiler-alert") to dorazil. Nedokoukala jsem to. (Nvotovou bych ovšem sežrala :-)))