lennyd

Klavíristka Eva (Zuzana Stivínová) následuje svého manžela (skladatele) Petera (Peter Bebjak) do zapadlé vesnice kdesi na slovensko-maďarské hranici. Peter zde nachází klid na svoji práci, ale pro "městskou" je zdejší prostředí terorem. Jazyková bariéra (obyvatelé moc slovenštinu neberou, češtinu už vůbec), problém s hledáním práce (příležitostné hraní v kostelech) a ochladnutí partnerského vztahu + návštěva temperamentního rodinného přítele Andreje - to vše dospěje k jedinému - milostnému románku právě s Andrejem... Těžce psychologický film Michaely Pavlátové mě svoji rychlostí (resp. pomalostí) děje uspával. Ani pokus o noční rej mě z ospalosti nevytáhl - postavy jsou (až na Andreje) dost nevýrazné (a v některých případech i zbytečné). Nejlepší scéna (kromě finálního klavírního duetu) je asi nakupování Evy v místním (= maďarském) obchůdku...

Pokračování velice zdařilé jedničky, bohužel o několik tříd horší. Možná je to způsobeno ztrátou "originality" (přece jen, dvojka je dvojka), nebo tím, že se zde plete víc nadpřirozena - pokud si vzpomínám, tak v jedničce jediné co bylo "nepřirozené" byla smrt Toda (voda tekoucí ze záchodu a zas mizející) - ostatní se klidně mohlo stát... Taky úvodní docela zdařilá scéna dálniční havárie už tolik nepůsobí (pokud jste viděli jedničku tak víte co bude následovat)... Docela dost doufám, že někoho nenapadne natáčet další a další díly ... dva už jsou až moc..

Standa (Jan Budař) se s Olinkou (Kateřina Holánová) seznámili na sportovní olympiádě, a od toho dne si píší každý den, protože každý bydlí úplně jinde. Jednou Olinka Standovi napíše - Stando přijeď, a pokud budeš chtít, můžeš tu i spát. Od tohoto dne na obou stranách začnou obří přípravy na první společnou noc a sbírání rad od starších a zkušenějších. Když ale onen večer nastane, stejně je všechno úplně jinak ... Z první poloviny filmu jsem byl naprosto nadšený, a uvažoval o plném hodnocení. Skvělý Budař i Holánové (své role mírně zaostalých jedinců zvládli naprosto úžasně), kvantum vedlejších postav i jejich minipříběhů (Liška, Donutil, ..), perfektní Krajčo (i jako vypravěč, i jako tvůrce soundtracku). Jenže když nastal čas aktu, tak jsem se (ač kousek od Brna) začal docela nudit, a stěží dokoukal do konce. Skoro mi přišlo, jako by to v půlce přestalo bavit i samotné herce, a zbytečně to autoři začali zamotávat. Takže i přes nadprůměrné hodnocení ve mne zůstalo mírné zklamání...

Tyhle filmy můžu, člověk od nich nesmí očekávat nějakou duchovní zápletku, ani nějaké supr herecké výkony - ale jen a jen čistokrevnou akci, celých 100 minut.

Oh Dae-su je jednoho krásného dne unesen neznámými muži, a po mnoho let držen zavřen v jediné místnosti. Jediný styk s venkovním světem (nepočítejme pravidelnou donášku jídla a hypnózu) je televizní obrazovka, ze které se dozvídá o smrti své ženy. Po patnácti letech se probouzí na svobodě a touhou po jediném - pomstě tomu, kdo mu sebral celý jeho život. Jak ale odkrývá jednotlivé nitky celého případu, zjišťuje, že nic není tak černobílé, jak na první pohled vypadá ... Přiznám to na rovinu, s asijskou kinematografií (a nejen jí) mám trochu problém. Jejich vidění světa je trochu jiné než vidění západního světa, a v tomhle filmu to platí dvojnásob. Zhruba hodinu a půl jsem nevěřícně koukal, jestli se všechny střípky mozaiky nakonec dají dohromady a připravoval si plamenné řeči o odpadech. Naštěstí poslední půl hodinka dala celému filmu jakýs takýs smysl. Neříkám že jsem z něj byl odvařenej, ale alespoň v mých očích zachránil film od úplného odepsání. Na druhé straně je nutné pochválit akční scény - ty se fakt povedly...

Ze zapadlé thajské vesničky byla ukradena ta nejcenější věc - hlava místní sochy budhy - Ong-baka. Po stopách zlodějů je vyslán mladý Ting (Tony Jaa), aby ji co nejdříve vrátil na své místo. Ve městě má kontaktovat rodáka z vesničky Humlae, který mu jistojistě pomůže ... Fakt nechápu to nadšení z tohoto filmu - jasné, akční scény a honičky jsou naprosto brilantní, ale co z toho když příběh je tak hloupý, že i teďka, pár dnů po skončení filmu, se musím pochechtávat. Nebýt akrobatických výkonů Tonyho Jaa (a jestli lze věřit distributorům, tak vše bylo bez digitální výpomoci), tak je Ong-bak zralým kandidátem na Odpad!. Na druhé straně si Tonyho Jaa užijeme do sytosti - veškeré akčnější scény jsou (i zpomaleně) několikrát zopakovány, takže i zaostalejší divák si přijde na své. Každopádně znovu si film už nepustím, a pokud budu chtít vidět podobně akční honičku, radši si pustím začátek Casina Royale..

Zase tak špatný to nebylo. Vin Diesela mám rád, a i když Osamělý mstitel nebyl až tak moc akční (až na jednu dvě přestřelky), tak jsem se ani chvilku nenudil... Je sice pravda, že (zvlášť v druhé půlce) jsem se docela ztrácel - kdo vlastně byl ten Diablo ?

Po rozchodu s přítelem se snaží přátelé Jessie (Eliza Duschku) vytáhnout na čerstvý vzduch, a vydávají se stanovat do Západní Virginie. Na jedné lesní cestě ale najedou do klubka ostnatého drátu, a zatímco se snaží zprovoznit auto, narazí do nich ještě Chris Finn (Desmond Harrington), spěchající na pracovní pohovor. Co se dá dělat jiného, než zkusit najít nějaké místní obyvatele, a zavolat si o pomoc? Jenže místní mají se skupinou teenagerů úplně jiné plány. Však ostnatý drát nastražili na silnici právě oni. A nebylo to poprvé ... I když je hned od začátku jasné o co tady jde (tradičně se dá odhadnout, kdo to vše přežije, i když v jednom mne tvůrci filmu přece jen překvapili), vůbec to není na škodu - divák tak aspoň nemusí trápit své mozkové závity, a může se jen docela dobře bavit. Oproti podobně laděným filmům (např. Texaský masakr motorovou pilou) má ale Pach krve své kouzlo (no, možná je to jen kouzli Elizy Duschku :) ), které chytne a nepustí (a tím pádem dokáže odpustit filmařům i takové přešlapy, jako když se teenageři schovají na rozhledně, tak se v první chvíli bojí stoupnout, aby je oknem někdo nezahlédl - a jak padne tma, s poklidem si rozsvítí). Celkově ale u mne převládají z filmu dobré pocity..

Scéna, kdy Gandalf vjíždí do Minas Tirith, za skvělé (hodně slabé slovo) hudby Howarda Shoreho je jen jednou z mnoha nádherných scenérií celého filmu. Oproti knize je zde kladen větší důraz právě na obranu Minas Tirith, než na vlastní putování Froda a Sama (možná to extended verze DVD) doplní, ale každopádně to se dalo čekat. Je zde pár míst, která nejsou úplně perfektní, ale opět doufám, že dvd doplní (Faramir + Eowyn, stezky mrtvých, putování Froda + Sama Mordorem, Saruman...). Po vizuální stránce nemám filmu absolutně co vytknout, ale hudba ... hudba Howarda Shoreho je tak božská, že nevím zda se mi ještě někdy bude něco jiného líbit. Pokud nedostane Oscara Peter Jackson, tak to bude hloupé, ale pokud ho nedostane Howard, tak pak byli akademici asi na jiném filmu. Teď už jen čekat, zda se pustí stejná (podobná) grupa do Hobita...

Film se drží knižní předlohy zhruba po tři čtvrtiny filmu, takřka až na závěrečnou scénu, která mi ale filmu přišla lepší (jestli se to takhle dá říct). Pamatuji se, že v knížce jsem po skončení tak nějak nevěděl jak to vlastně dopadlo, kdo z koho -- zatímco ve filmu je to "jednodušší" (pro ty, kteří nechtějí moc přemýšlet = mě). Trošku mě mrzí zjednodušení role plk. Kurtze (Morgan Freeman) - v knize byl velice detailně popsán jeho charakter - ve filmu se vlastně jen pár krát mihnul. Velice pěkné jsou efekty - zvlášť epidemie Ripleyové, ale v dnešní době už je možné asi natočit úplně všechno. Suma sumárum - pokud jste nečetli knížku tak si hvězdičku přidejte, pokud jste ji četli a plně pochopili tak si hvězdičku uberte...