Pořez

Vše, co Peter Jackson načrtnul v prvních dvou dílech, zakončil v díle třetím a s takovým "nášupem" navrch, jaký jsem ještě nezažil. Marně vzpomínám, který film mě naposled takhle dostal. Očima jsem doslova "tlačil" děj vpřed, stejně jako jsem hltal stránku za stránkou a při každém dějovém zlomu a chvílích, kdy to se Středozemí vypadalo nahnutě, jsem cítil to samé mrazení, strach... Na konci, ten samý smutek a divný pocit prázdnoty, že ten úžasný příběh skončil. A najednou místo smutku odhodlání vidět to znova a místo prázdnoty plná hlava myšlenek na nejrůznější scény, zlomy v ději, detaily příběhu... Asi nikdy nezapomenu na ztvárnění "sebevražedného" útoku gondorských na Osgiliath. Skládám Peteru Jacksonovi tu nejhlubší poklonu.