LividMuffin

Do očí bijící levičácká agenda mě většinou trochu vytáčí a závěr filmu byl na můj vkus zbytečně dramatický a úsečný. Ale díky vlastní zkušenosti s životem v Londýně i Newcastlu, tak trochu nahlavu postaveným britským systémem a nekonečnýma hodinama strávenýma poslechem otravných melodií na telefonu, jsem si film opravdu "užila" (úvozovky proto, že jsem ho půlku viděla rozmlženě, asi mi něco spadlo do oka nebo co..).

Řekla jsem, si, že je zas na čase dát muzikálům šanci. A Bohémové se zdáli být perfektní volbou - pan režisér má pár slušných zářezů, téma pro mě velice zajímavé... Ale zpracování mě fakt nevzalo. Chápu, že to teatrální přehrávání k žánru asi tak nějak patří, ale fakt mi děsně vadí. A když k tomu přičtu fakt, že nám film cpe nesympatické hrdiny jakožto válečníky za lásku, neplacení nájmu a pofidérní umělecké sebevyjádření (krom Toma, ten je fajn), chce se mi tak trošku blinkat. Vizuální zpracování a úvodní scéna to trochu zachránili, ale jak praví staré dobré přísloví, "You can't polish a turd".

Velké utrpení a neskutečná debilita, komedii bez jediné vtipné hlášky jsem už dlouho neviděla. Smích se dostavil jen ve formě ironického úšklebku a ve chvílích, kdy mi bylo tak trapně, že jsem se na víc nezmohla.