strixa

Pro mě nejgeniálnější z geniálních. Ještě nikde jsem neviděla pohromadě tolik dokonalejch věcí - nevim, kde mám začít. Agent Cooper je nejvtipnější a nejšarmantnější agent FBI všech dob, není co dodat, prostě ho žeru. Damn good coffee a Give me a donut pro mě zůstanou nejlepšíma hláškama ever. Celkově tenhle seriál oplývá perlama, který uvíznou v hlavě...a potom se člověku stává, že se nekontrolovaně rozesměje v baru, když si někdo objednává skotskou s ledem - příště už to bude vyšší matematika. Vlastně všichni herci v tomhle seriálu vážně UMĚJ hrát. Je to až s podivem, když v současnejch velkofilmech narazíme na "herce", který stavěj svůj hereckej um na základě toho, že se celou dobu tvářej stejně a mluvěj jako roboti - v Twin Peaks z 90. let jsou všechny postavy naprosto uvěřitelný. Skvělej scénář, podbarvující soundtrack a úžasná atmosféra dotvářej celou tu úchvatnou podívanou. Vážně, ještě nikdy jsem neviděla, aby něco bylo tak.. divnýho, vtipnýho, lehce nepochopitelnýho, mysteriózního, zábavnýho a napínavýho ZÁROVEŇ.

Jak už několikrát zmíněno, seriál vyvolávající závislost. Kvalita kupodivu stoupá, což se málokdy vidí..a já už se nemůžu dočkat další série. Zvláštní temná postavička Dextera, která se vymyká většině seriálovejm hrdinům je totiž neuvěřitelně chytlavá a vyvolávající sympatie, jeho nadávající sestra uzemňující a chcete být taky tak vtipný a pohotový jako ona...A vůbec, je to vlastně dost realistický a detektivní a kriminální prostředí asi vždycky bude pro diváky extrémně přitažlivý. Prostě, tvůrci na to šli velmi dobře a já jenom doufám, že se stále máme na co těšit.

Omylem jsem jednou viděla asi tak 5 minut s dabingem a poněkud mě to znechutilo, originál je u tohohle nutností...Ale mimo to se stal South Park mojí lehkou závislostí. Neexistuje nic dostatečně vážnýho, aby se z toho nedala dělat sranda - a pokud si to někdo nemyslí, neměl by se na to koukat. Cartman se nezastaví před ničim a právě on tvoří 90% celýho seriálu. Asi neexistuje nic tak dlouhýho a udržujícího si pořád neuvěřitelně vtipnou úroveň jako South Park..

Nejsem velkym znalcem Sherlocka. V dětství jsem určitě pár knih četla, ale přílišný stopy to na mě nezanechalo...ale když jsem zhlídla tuhle sérii, budu se muset vrátit ke kořenům a přečíst si originály. Je to jednoduše skvělý! Konkrétně 1. díl celý série bych označila za nejlepší, asi především tim, že nevíme, co máme čekat, modernizace klasickejch děl většinou nedopadaj vyloženě dobře. Ale tohle? Dokonalý herci a interaktivní záběry vtáhnou diváka do děje a chudák pohlcenej člověk se potom už nedočkavě třese na další scény, kdy bude Sherlock buď s neuvěřitelnou rychlostí dedukovat průběh života člověka z nepatrnejch střípků, který vidí jenom on, nebo kde hýří cynickejma a zároveň odbourávajícíma poznámkama. To se zase jednou něco nečekaně vydařilo!

Chci pokračování!! Aneb největší slabina seriálu Firefly je fakt, že je tak krátkej a není dostatečně využitej jeho potenciál. Navazující film Serenity je jenom chabou náplastí na bolestivě otevřenej konec a spoustu těch napínavejch bočních, ALE I HLAVNÍCH dějovejch linií je prostě nedotaženejch. Zcela jedinečně vybudovaná galaxie plná milionů obydlenejch planet je přitom úžasný místo pro nový a nový zápletky, postavy jsou napsaný (a obsazený!) dokonale, všema dílama prostupuje směsice napětí, vtipu, šarmu, drsňáctví a etickejch dilemat a člověk by těžko hledal podobně okouzlující vesmír. Ačkoli blend sci-fi a westernu může člověka zpočátku trochu zarazit, vlastně po chvíli každý sám rád uzná, že putování vesmírem pašeráckou lodí je velmi podobné osudům outsiderů Divokého západu. Originální nápad a pár dokonalejch hlášek činí ze seriálu stylovej unikát a já pořád doufám, že (podobně jako u Twin Peaks) jednou někoho napadne natočit minimálně jednu další sérii.

Asi neexistuje lepší džob než celej den si číst ve vlastním knihkupectví, pít k tomu litry vína a kouřit, kdy se komu zachce. A teda sem tam prodat nějakou knihu. Pokud se s tímto předpokladem člověk ztotožní, nebude mu zatěžko zhltat tenhle neskutečně vtipnej seriál, ve kterým Dylan Moran rozvíjí svůj komediální talent a nutí diváka přemýšlet, do jaké míry hraje a do jaké míry je prostě sebou samým. Kolísající kvalitu jednotlivých dílů jednoznačně vyrovnává pár nezapomenutelnejch hlášek a hlavnímu "hrdnovi" zdatně sekundujou Manny, připomínající většinu času někoho mezi Ježíšem a Woody Allenem, a Fran, která neustále něco hledá (partnera, vzdálenou rodinu, jiný životní styl...), ale nakonec vždycky skončí tam, kde pro ni dává život největší smysl, a to je kupodivu právě ve stabilním vesmíru knihkupectví Bernarda Blacka.