misbos

Tak nejdřív trochu kontextu - tuhle kapelu jsem poslochal, když mi bylo 13 až 15 (1986-1988), a to docela intenzivně (desky se i přes tuhej komunismus daly sehnat nebo to někdo nahrál na kazetu a i pátá kopie eště šla), než jsem šel na střední a pod vlivem starších studentů gymnázia začal poslouchat mnohem lepší a slavnější ostrovní kapely jako třeba Carcass nebo Napalm Death (taky hrajou až dodneška). Takže to bude (zase) osobní. A můžu k tomu říct jen - Singer, jdi se VYSRAT! Jdi se vysrat, protože to, cos natočil, je tak hroznej fetišistickej blábol, že to snad ani není možný! Řemeslně je to naprosto otřesný (kdo to stříhal a kdo mu dovolil to takhle stříhat???... ruka zvedá telefon dřív, než zazvoní...), a tolik možnejch zajímavejch úhlů zpracování to nechá ležet ladem, že ve výsledku sledujeme něco na úrovni portugalský telenovely (v říjnu jsem tam byl na služebce, něco vo tom vím). Proč to nenechali dělat Todda Haynese, kterej tuhle tématiku umí? Proč nám místo tý vyloženě směšný koláže alá Modrá Ústřice neukážou, jakým stylem života si Bulsara tu aidu uhnal? (v reálu z auta nevykopal ve svatým rozohřčení Malíčka, ale zkouřenej náctiletýho prostituta). No prostě, Mr. Robot se může snažit, jak chce, ale je to k ničemu, šajba jako Hollander je absolutně nevyužitej, a jedna z mála dobrejch věcí je, že (SPOILER) Lucy Boynton ani tentokrát žádná kotelnice nezapíchne (hurá).... PRŮSER! Singer, už nic netoč, šňupej radši s Blackem kokain.

To je přeci malina, natočit akčňák, no né?! - aneb - jak chtěli na Filipínách mít svůj vlastní Raid, ale neměli ani Evanse, ani Uwaise a ty vostatní, ani nic dalšího, co je k tomu potřeba, a dopadlo to katastofálně. Scénář hotovozapětminut, řežie nějaksehejbejtejedem, kamera běs, střih hrůza, choreografie nula, o pohybovým a hereckým nadání protagonistů ani nemluvě. Tohle je instruktážní video, jak to nedělat, a proto jedna.

Ta nakyslá pachuť, když se z komika stává kazatel - aneb - jak tak pozoruju, poslední dobou se to děje často. Škoda...

Letmý náhled do trablů matriarchální rodiny po smrti Velké Matky... aneb... když nám tak moc chybí, jak nás Babizna buzarovala, až si vyrobíme psychotický blud a v něm Ji přivoláme zpátky. Samo že tam žádná sekta a žádný vtělení satana není (kdyby jo, ten film by nedával smysl), to se jen vnouček nadobro zcvoknul.

Leprechaun z El Pasa - aneb - Copy paste The Heat plus Usual Suspects a dementní Žerárd navrch... pěkně děkuju. To neva, že to nadává smysl, hlavně, že je to kůůůl... no .... není. Jedna za Leprechauna.

BOUND 2019 Edition - aneb - Tak Trochu Jiná ZUŠ. Škoda toho konce, tam to ujelo, jakoby autoři nevěděli, co s tím (...když už to kastraci verbálně proklamovali, mohli ji dotáhnout i vizuálně, a mělo by to koule ...). čtyry.

Jizvoksicht made in Korea - aneb - jak se bezvýznamný pašerák stal vlivným perníkářem. Je to korejskej standard, takže dost dobrý. Nenudil jsem se ani chvilku, hlavně díky dvojici Song / Bae.

And the point is... buďte na stroje hodní, protože to jsou taky lidi....?... ale kušte.

Oxycoton Twilight Saga - aneb - Jak jsem snědla barmanku, sousedku, a její kočku ve filmu, který nevěděl, kdy a jak má skončit.

Jedna skvělá scéna ten neslanej nemastnej patvar nezachrání. Tři, protože ELLE.