Odpadlik

Sice jsem vodácký laik, nicméně ač přiznivec podobně laděných dílek (např. Hop nebo trop), tenhle seriál byl spíše zklamáním. Poměrně plytký děj ("jedeme na vodu - jsme z vody doma - kdy zase pojedeme na vodu") by se dal zhustit do zhruba 4 dílů. První díl byl velmi vlažný, pak se to trochu rozjelo, přibylo pár humorných scének ("Chlapci, kolik je hodin?"), aby to po cca 2-3 dílech zase uvadlo. Neubráním se tak dojmu, že celý seriál měl skončit prvním návratem z vody, popř. ještě výletem do Tater. Poté už to vypadalo, jakoby si scénáristé nevěděli rady s laťkou nastavenou na deset dílů. Přešlapování, někdy nepochopitelná jednání, všemu nasadil korunu podivný, na humoristický seriál dosti nezvyklý, tragický konec. Neumím si představit, že by u toho vydržel někdo jiný než velký fanda vodáckých čundrů, odrhovaček typu "Už vyplouvá loď Džambí..." či kotlíkové gulášovky z pytlíku. O hereckých výkonech se toho mnoho napsat nedá. Ani hezké tvářičky "háčků" ani vesměs sympatičtí představitelé v podstatě neměli šanci mnoho ukázat. Škoda, tolik jsem se těšil...

Hodnocení tohoto filmu jistě závisí na tom, jak kdo má rád ABBU. Pro mě patřila k hudbě mého mládí a tak bylo jasné, že si ani tento titul, zfilmovaný muzikál, nemohu nechat ujít. Když člověk vypne mozek, soustředí se jen na taneční čísla, krásu řeckého ostrova, ztřestěnost Meryl Streep a melodie ABBY, tak je to příjemný zážitek. Díky titulkům také alespoň vím, o čem se v těch notoricky známých skladbách zpívá ;-). Překvapením je účast celé řady známých tváří a také jejich pěvecká a taneční čísla. I když Brossnanův zpěv - no nevím, nevím...

Jestli to takhle na gymplu chodí, potěž pánbu... jak se zpívá v jedné písni "to máme mládež". No, od doby, co jsem tam chodil se asi patrně hodně změnilo. Nicméně jsem od filmu mnoho nečekal a příjemně se bavil. Ať už "autentickými" hláškami puberťáků, či různě zkarikovanými typy profesorů, od zarostlého podivína Schmitzera, přes neurotičku Holubovou až po sympatický výkon Tomáš Matonohy ("už vím co udělám, rozloučím se se třídou").

Od doby Psycha jsou zapadlé motely oblíbenou kulisou amerických hororů (z novějších titulů např. Identita). Přestože "Motel smrti" využívá všech možných klišé z dřívějších hororů (opuštěné místo, podivný správce, porucha auta na silnici, postupné odhalování děsivé skutečnosti), tady to vše funguje bezvadně. Autoři všechny ingredience dávkují v tom správném poměru, s pokorou a odkazem na staré Hitchcockovy horory (nakonec inspiraci v DVD bonusu sami přiznávají), takže se bojíte od začátku až do konce. Sympatické je, že nejde o bezduchý krvák, ale o pečlivě budovanou atmosféru strachu a zdánlivé beznadějnosti. Tedy krvák - pokud samozřejmě pomineme snuff sekvece v hotelové TV. Ty posouvají horor blíže k realitě a zároveň jsou dábělským nápadem. Ono totiž nejde ani tak o to, že by se hlavní hrdinové měli bát primitivních venkovských zabijáků, ale o to, že díky podstrčené kazetě "vědí, co je čeká, když je chytí". Na tom celém dle mého soudu stojí nejvíce napětí. Hlavní dvojice není jen další obětí postupně jdoucí na porážku, ale obyčejnými lidmi, kteří mají jen trochu štěstí, trochu více přemýšlejí a odmítají se s bezvýchodnou a děsivou situací smířit. K tomu přispívá především civilní výkon Luka Wilsona (Kate je sice pěkná, ale většinu filmů má přilepený výraz vyděšené ženy s replikou "ne, prosím, nechoď tam") a dvou mě neznámých tváří v rolích zabijáků (speciálně part recepčního by si zasloužil více prostoru nebo samostatný film). Navíc to jeho příjmění Mason už zavání černým humorem...

Už jsem to psal u mnoha filmů - nepopadal jsem se smíchy za břicho, ale celou dobu se usmíval (což je možná víc) a říkal si jak jsou některé scény opravdu ze života. Zdeněk Svěrák zde podobně jako kdysi ve filmech "Co je vám, doktore?" nebo "Jako jed" převádí stárnoucího, zčásti rezignujícího muže, který by přece jen rád ještě zažil "něco víc". Protipólem je mu skvělá Daniela Kolářová, u níž se kamera často soustředí na detajlní výraz v její tváři o očích a Daniela tak opět dokazuje, že je to Paní herečka. Celkem příjemným zpestřením je postava Roberta v podání Jiřího Macháčka či prostoduchý skladník, kterého ztvárnil Jan Budař. Pro mě osobně je samostatnou kapitolou závěrečná balónová scéna - něco tak nádherného jsem už ve filmu dlouho neviděl. Celý ten let je nasnímán s velkým citem pro podobné bezmotorové létání (neslyšíte kromě dialogů opravdu žádný jinmý zvuk) a pro krásu přírody. Díky oparu, skrz který proniká slunce, působí celá scéna jakémsi snovým dojmem (ovšem nahony vzdálenému těm snům hlavního hrdiny), po odchodu z kina jsem skoro uvažoval o našetření nějakých korunek pro podobný výlet ...

DVD už jsem měl z půjčovny sice doma, ale díky tomu, že jsem si nejprve přečetl zdejší hodnocení, jsem od filmu mnoho nečekal, což se mi (jako většinou) vyplatilo. Povětšinu času jsem se celkem bavil (i když se nedá říci, že bych se někdy smál nahlas) a myslím si, že tvůrci skončili právě včas, zrovna když jim začal docházet dech. Neptejte se ovšem, co tím chtěli tvůrci říci, spíše se bavte různými hláškami či drobnými příhodami ze života českých teenagerů ve stylu svého amerického vzoru "Prci, prci, prcičky" ...

Celé to mělo asi připomínat kdysi slavné "Jak dostat tatínka do polepšovny" nebo "Jak vytrhnout velrybě stoličku" (stejná režisérka, v podstatě stejná povolání dvou hlavních postav - baletka a člen horské služby). Jenomže dnes už to nějak nefunguje. Špatné to vyloženě není, tvůrci si hodně dali záležet na výběru exteriérů i interiérů, občas se najde nějaký ten vtipný moment, občas se omílají některá komediální klišé (předvídatelná scéna s odbrzděným vozem a traktorem, schovávání milenky), někdy bychom se asi měli smát za kažnou cenu (Postráneckého trapné exhibice se šnorchlem ve vaně). Co mě ovšem vadilo nejvíc, je dějová roztříštěnost. Celý snímek se odehrává pararelně na třech hlavních místech, přičemž některé postavy se neustále bez většího smyslu přesouvají z jednoho místa děje na druhé, čímž vzniká poněkud chaos. Jendotlivým scénám tedy chybí jakési pojidlo, navíc v závěrečné čtvrtině jakoby scénáristé nevěděli, jestli se nemají nakone přece jen přiklonit k jakémusi rodinnému dramatu (byť jsou scény s malým Koudelkou poměrně dojemné a zabíraly na mě víc než obdobné scény v Koljovi), k tomu všemu je stopáž zbytečně natahovaná. Co se týče herců, dočkáme se některých zajímavých tváří - např. Josefa Náhlovského v roli bláznivého traktoristy nebo dvojice Vojtek-Nekonečný coby dvojice excentrických hudebníků. Musím přiznat, že ač "nemusím" běžně ani jednoho z nich, jejich výstupy (a videoklipově laděné scény) patřily k osvěžení filmu. Jako vždy nechybí v českém filmu směšné propagace některých značek sponzorů (detailní záběry na předky vozů či několikánásobné "nahlédnutí" do batůžku malého Kudelky, aby bylo vidět, které žvýkací bonbóny mu maminka zabalila).

Je těžké hodnotit něco, co se snaží co nejpřesněji a nejrealističtěji zobrazit to, co máme všichni v živé paměti, a o čem přesto zdaleka vše nevíme. Nelze hodnotit herecké výkony, protože spousta "herců" vlastně herci nejsou, jsou to skutečné postavy, které hrají to, co tehdy 11.9.2001 dělali. Ti zbylí, to jsou neokoukané tváře, což dojem autentičnosti ještě zvyšuje. Příběh v několika rovinách sleduje dění toho všedního dopoledne, vše v reálném čase. Přesto bez dechu sledujeme narůstající chaos v různých řídících centrech - nepochopení, zmatek, úžas, bezradnost, snahu vůbec na danou situaci nějak reagovat. Postupem času kamera stále více zůstává v letadle, kde hmatatelné napětí "před bouří" narůstá každou vteřinou. Všichni víme, k čemu dojde, co bude následovat a jak to dopadne, přesto právě to pozvolna budované napětí je jednou ze silných stránek filmu. Samotný akt únosu pak překvapí svou jednoduchou, promitivní brutalitou, stejně jak strhující boj hrstky zoufalých cestujících o převzetí kontroly nad letadlem. Klobouk dolů nad tím, jak se to tvůrcům podařilo natočit!

Při hodnocení se musím určitě řídit oblibou létání, letadel a všeho, co kolem toho souvisí. V tom případě jde o zajímavý dokument, s nezvykle dobrou počítačovou grafikou, kdy máte pocit, že sledujete skutečné Migy a Zera a ne jen hromadu létajících pixelů. Dočkáte se i takových "vychytávek" jako rozkývání kamery při těsném průletu letadla. Z druhé strany se i já musím připojit k některým hodnotitelům, kterým vadil jednostranný pohled seriálu, který místy připomínal Top Gun. Už po 2-3 dílech jste mohli spokojeně zívat, protože vám bylo jasné, že se ten maník z americké stíhačky stejně ze té šlamastiky, kdy kolem něj krouží deset Zer, dostane. Při tom jich polovinu postřílí a se zápáleným doutníkem, přistane na nejbližští letadlové lodi, byť bez kapky paliva a bez obou křídel. Docela by mě zajímalo, jak by podobný seriál natočili Japonci. Tohle vypadá, jako když to točil Michael Bay s Rolandem Emmerichem dohromady.

Po vizuálně výborné a zvláštními efekty nabité "jedničce" je pro mě "dvojka" jistým zklámáním. Tak např. stopáž by snesla mnohem kratší dobu, hluchá místa (např. s tmavou čarodějkou) úplně bijí do očí. Ději jsem místy bohužel vůbec nerozuměl. V audio komentáři v bonusu DVD se mluví o tom, že kdo neviděl první díl, těžko porozumí dílu druhému. První díl jsem viděl (i když je to už nějaký čas), takže jsem patrně tupý já nebo autoři něco nedomysleli (přítelkyně ostatně spoustě věcí také nerozuměla). Bohužel i herecké výkony jsou slabota a opět zůstaly za očekáváním. Mám na mysli hlavně v prvním díle okouzlujícího Johnnyho Deppa. V "Truhle" má navíc jen pár nových šklebů, po většinu filmů si vystačí s pouhým "roztomile přitroublým" výrazem. Ten byl příjemným osvěžením v "Prokletí", tady už po čase začíná nudit. Ono totiž pokaždé, když se Depp objeví v detailním záběru, čekáte co řekne, jakou dobrou hlášku vypustí z úst či jaký škleb (zase) udělá, ale on má bohužel výrazy stále stejné. Ani další herecké party nejsou žádná sláva - nudná Keira Knightley (její "krása" mě bohužel neuchvacuje), bezvýrazný Orlando Bloom (proč se pořád cpe do historických filmů ... oh, pardon, dívkám se asi líbí), nezachrání to ani J. Pryce (kdo pamatuje jeho výborné podání francouzského generála v "Prokletí bratří Grimmů"?) ani dvojice "jednooký" - "plešatý" (ti rovněž svou vtipnost nechali v prvním díle). Monstra jsou jen k smíchu (byl to záměr), digitální trikaři a maskéři ale zase odvedli poctivý kus práce. Přesto si film dle mého názoru tři hvězdičky zaslouží - ať už za nádhernou přírodu, za scénu zavěšených klecí, útěk od kanibalů nebo geniální nápad s mlýnským kolem v džungli. Doufám, že bude trojka lepší!