Vodny

Jako oscarový film to asi není tak dominantní a přesvědčivý biják jako pro mě jsou Tři billboardy nebo Darkest Hour, ale po filmařské stránce je to vynikající dílo. Navíc je žánrově pestré - komedie, horor, fantasy, akce, thriller, drama, muzikál a tak si v něm každý něco najde. Oceňuji, že je v něm bez nějaké větší naléhavosti odkazováno na věčné problémy naší společnosti ať už se jedná o problematiku rasismu, gayů, touze po moci, strachu z neznámého či problémům v komunikaci, to vše je do filmu zapracováno zcela přirozeně. Neodcházel jsem z filmu kdovíjak poučen, okouzlen či dojat, ale s příjemným pocitem, že vše je tak, jak má být.

Black Panther je tak trochu jiný komiksový film. Spousta nestandardně dobře natočených scén nadčasově volajících po světovém míru, vynikající hudba a ta kmenová angličtina s jejich nezaměnitelným přízvukem, nádherná. Pro mě obrovské překvapení a náladu/naději zvedající film.

Redneck drama mixnuté černou komedií, kde je každá postava ujetá a mega upřímná. Každý se v některé z nich určitě najde a bude závidět, že se takhle jasně neumí chovat. Alespoň já to tak mám. Slzy a smích, bylo toho plné kino. Pro tyhle filmy tam chodíme.

Na tomhle minimalisticky vystavěném western-kanibalismasakaru není ani tak kulervoucí rozpůlení člověka od rozkroku hlavou dolů v poslední části filmu, ale něco zcela jiného, charakternějšího. Postavy jsou sice přehrávané, ale ukazují na to, že tenkrát v té době slovo chlapa znamenalo zákon a slovy se jen tak neplýtvalo nazdařbůh. V dnešní ukecané době, kdy každý o všem ví a každý je chytrej jak rádio, něco zcela vzácného. S tím se pojí druhá strana tohoto morálně vzdělávacího snímku a tím je odvaha vymezit se vůči síle či bezpráví, která by tento čin odsoudila. Staříkovi to prostě nedalo a musel to beztrestné zabití dvou potenciálně nebezpečných mexičanů odsoudit. Musel přeci tomu pistolníkovi říct, že to nebylo správné, třebaže se mu klepal hlas a dlouho s tím váhal. Neusnul by, kdyby to neřekl. A dnes? Kdo dnes na ulici hlasitě odsoudí fzické napadení? Dneska se lidi bojí víc, jak tenkrát na divokém západě. Bojí se, že jim někdo zláme kosti za kritiku a sejme skalp, když nebudou zticha a dovolí si nesouhlasit. Jo, až do takovýhle morálních výšin mě tenhle film dostal.

Vánočního skřítka jsem viděl již několikrát a přesto komentář k němu píši až teď. Po posledním shlédnutí mohu říct, že se pro mě stává klasikou. Ferrell je v něm neodolatelný a když zrovna máte tu správnou, vánočně melancholickou náladu jako já teď, tak tuhle rodinnou pohádkovou komedii nemůžete nemilovat. Pohádky obecně mají jedno kouzlo - vítězí v něm dobro nad zlem a člověk si při nich často uvědomí, co je v životě nejdůležitější. Elf je v tomto ohledu nadčasový dvojnásob, protože kombinuje pohádkové prostředí Severního pólu s realitou dnešní doby, která ruku na srdce, by příliš "clausometer" nenaplnila. O to víc je tenhle film cenný a s čistým svědomím aniž bych se styděl, tak můžu říct, že na konci zkrátka ty slzy na krajíčku jsem měl. V českém prostředí má sice Santa Claus stále hodně odpůrců, což není nic divného, ale ty emoce, které film vyvolává jsou důležitější, než to kdo v něm nosí dárky. A dárkem může být i prostý úsměv a na to, abysme jej vykouzlili, nemusíme být ani Santa nebo Ježíšek. Skřítek úsměvů a radosti rozdává do sytosti a o tom by vánoční čas měl být především.

Myslel jsem si, že jdu na komedii s prvky dramatu, ale že ve filmu uvidím jedny z nejpůsobivějších válečných scén z první světové války, tak to jsem tedy nečekal. Prvních pár minut je skutečně mimořádně vyvedených a tak přesvědčivou bitevní atmosféru "mlýnku na maso" jsem dosud neviděl. Možná i proto, že z období první světové války se filmy vlastně ani netočí, což je veliká škoda! Ale do budoucna to vidím růžově a věřím, že toto temné a dramatické období našich dějin si cestu na filmová plátna najde. Na lepší časy už se totiž blýská, alespoň v sousedctví dalšího zábavního odvětví, kam si dovolím na skok odbočit. Ve světě počítačových her už se první světové vojně dává prostor a zájem dále roste. Protože jsem jejich milovník, tak odkážu na velmi povedené střílečky s historicky akurátními názvy Verdun a nově také vydaného mladšího bratříčka Tannenberg. Obě jsou multiplayerové záležitosti a pokud byste si chtěli vyzkoušet na vlastní virtuální kůži, jaké to bylo v zákopech Velké války, tak si tyto dvě hry a především Verdun nenechte ujít. Zpátky k filmu. Na shledanou tam nahoře není kdovíjak zábavný film, ale to, čím mojí pozornost dokázal upoutat je škála emocí a žánrů, kterým se věnuje. Chvíli jsem se smál, chvíli měl slzy na krajíčku a jindy jen přemýšlel o svých životních zkušenostech, které jsou někdy veselé a jindy smutné.Film ukazuje, že život je boj plný kontrastů - lásky a nenávisti, radosti a smutku, pocitu štěstí a pocitů zmaru. Jednou jsi nahoře a jindy zase dole. Život je nekončící bitva, válka, ve světě, kde není vítězů ani poražených a kde každý z nás má nějakou roli. A tohle, když se nějakému filmu podaří divákovi sdělit a probudit v něm přemítání o svém životě, tak má vyhráno. U mě se to tedy rozhodně povedlo, takže na shledanou tam nahoře. EDIT: Úplně jsem zapomněl ohodnotit herecké výkony, které jsou vynikající a po technické stránce je vše velmi povedené, od kostýmů, přes dobovou hudbu a kulisy, na jedničku.

Napínavý thriller ve stylu Jasona Bournea co má koule a kvanta poctivé akce natočené v přirozeném stylu bez rádoby přikrášlovacích efektů. Kdo má rád starou školu, tvrdé, přehledné fighty a přesvědčivé herecké výkony, nemůže být s tímto nespokojen. Kombinace amerického seběvědomí (klaďas) s francouzským temperamentem (záporák) také vyšla na jedničku. Titulkový song zpívaný samotným neřádobijcem Idrisem Elbou je důkazem, že se akční film i v 21. století dá natočit poctivě, přesvědčivě a s vášní pro tento žánr.

Marvelovky, moderní filmové pohádky pro děti i dospělé. Nikdy jsem je moc nemusel, protože jsem je nikdy příliš "nestudoval" a celé to universum všemožných postav s nadpřirozenými schopnostmi mi přišlo zamotané a komplikované. Vždycky jsem si říkal, co tam dělá tamta postava, proč tenhle bojuje s tamtím a co bylo před 1000 lety, než se "Thor" vyklubal na svět? Hmm. Tahle Marvelovka je ale ve své podstatě až primitivní a víte co, mě to vůbec nevadí. Naopak, popkornová záležitost je to jako řemen s mistrně zvládnutými triky, špetkou arogantního humoru a jako vždy smyslu pro spravedlnost. Proč mi to mělo být složité, když to může být tak jednoduché? Více takových jednohubek, kde člověk nemá pocit, že musí "ovládnout" a pochopit, oč ve filmu potamžo v celém komiksovém universu jde, ale kde se nechává unášet jednou trikově vytříbenou scénou za druhou.

Sérii Vetřelec miluji a dávám na stejné místo s Terminátorem a troufám si tvrdit, že Covenant je velmi povedeným nástupcem, který Vetřelčí universum rozšiřuje a dává mu zcela nový rozměr. Ale pěkně popořadě. Již začátek dává napovědět, že tady půjde o mnohem víc, než jen konfrontaci s neznámou biologickou entitou. Hned na úvod se tedy ocitáme až v matrixovském prostoru, který poměrně jasně definuje role člověka jako pána všeho tvorstva a stvořitele všeho umělého, včetně umělé inteligence. Když se vám tedy podaří úvodní filozofické minuty vstřebat a uložit do paměti k pozdějšímu využití, budete rázem ve světě plném napětí, nejistoty a hrůzy, který dobře znáte z předchozích dílů. Z pozvolného začátku je rázem drama, které si nebere servítky a pohřbívá jednu postavu za druhou. Je zajímavé, že jsem měl od začátku pocit, jako kdybych členy posádky znal více, než jen těch pár minut a o to víc mě šokovalo, s jakou rychlostí umírali. Smrti to jsou brutální a jsou mistrovsky zpracované, čímž působí tak nějak přirozeně, jako ostatně známe u předchozích dílů. Vůbec všechny gore efekty jsou naprosto špičkové, bez poznání počítače. Dramatická evakuace z oné náhodně objevené planety, která nakonec nedopadne podle plánu, je vrcholným filmařským dílem žánru survival hororu a v pozdějších fázích filmu už nebude překonána, což neberu jako mínus, protože i tak je další sled událostí napínavý a brutálně nekompromisní. Když se situace tak nějak uklidní, tak člověk začne být nervózní a nejistý z jiných situací, které se ve filmu zjevují jako biblické obrazy pána stvořitele. Vetřelec jako takový tak není nakonec tím, čeho by se člověk/divák měl obávat. Samotný podnázev mě od začátku vrtal hlavou, protože ani v českém překladu názvu filmu nebyl přeložen. Covenant = závazek, dohoda, pakt, nebo také slib boží. A právě o slibu či paktu mezi člověkem a strojem je film nakonec více, než o samotném souboji člověka s vetřelcem. Otázka stvořitele je zde překvapivě hlavním motivem, který přidává do série zcela nový prvek - strach ze známého, respektive strach z nečeho, co se domníváme, že známe, protože jsme to vytvořili, mělo by nám to sloužit a nakonec zjistíme, že náš výtvor je tím, co nás ohrožuje nejvíce. Ostatně čeho jiného než člověka by se měl člověk bát? Snad jen superčlověka, umělé inteligence, která disponuje odpovědí na vše a poslouží všemu, na co si vzpomeneme, protože je to jeho povinnost sloužit svému stvořiteli. Když se ale z otroka androida stane sám stvořitel, může to mít neblahé následky pro lidstvo jako takové... Příslib do dalších dílů tam je a to je dobře. Nakonec musím vyzvdihnout hlavní dvojroli Michael Fassbendera, který je podle mě v reálu android. Katherine Waterstonová je také úžasná a svým způsobem evokuje vzpomínku na Sigourney Weaver. Vůbec celé pole herců je velmi povedené, přirozené a náramně zvládá scény, ve kterých si postavy neví rady, jsou zaskočeny a panikaří. Audio/video bez výhrad. Popravdě ačkoliv konec přímo vybízí k dalším inkarnacím Vetřelce, tak já bych si dovolil říct, že tímto povedeným filmem bychom jej mohli zase na nějakou dobu nechat spát...než nadejde jeho čas.

Vizuálně krásná pohádka o tom, jak když se vše dělá s optimismem a s jasným cílem, tak všechno jde. Každý víme, že realita je trochu o něčem jiném, ale proč si to kazit. Člověk nemusí být sám na Marsu, aby se tak občas cítil. Myšlenka nikdy se nevzdávat platí od nepaměti a dokud člověk dýchá a má možnost dělat rozhodnutí, která vedou k dalším rozhodnutím, tak žije a přežívá. Marťan je tedy o každém z nás a o každodenních situacích, se kterými se musíme vyrovnávat. Takže až se budete cítit mizerně a nebudete si vědět rady, vzpomeňte si na Marťana a zkuste svůj problém vyřešit....třeba jako Iron Man.