Tvář vody

Uprostred obdobia studenej vojny sa v americkom výskumnom centre začne experiment s obojživelným živočíchom, akého svet ešte nevidel. Osamelá Elisa (Sally Hawkins), ktorá v centre pracuje ako upratovačka, je jednou z mála osôb, ktoré majú k tomuto monštru prístup. Keď s ním príde do kontaktu, zisťuje, že tento tvor nie je až taký nebezpečný, za akého je považovaný a začína si s ním čoraz viac rozumieť. - Guillermo del Toro je výnimočný režisér. Dokáže do každého projektu, na ktorom sa podiela, vniesť tolko fantázie a dobrej nálady, že to je až neuveritelné. A v tomto prípade ma velmi milo prekvapil aj mierou brutality, pretože som neočakával nič a dostal som viacero nepríjemne krvavých scén. Vizuálne je všetko špičkové, rovnako ako kulisy, ktoré Vás prenesú do časov, ktoré ste nikdy na vlastnej koži nezažili. Počas studenej vojny v USA vybudoval Joseph McCarthy riadne napätie a tu to je cítiť na každom kroku. Herci zahrali úlohy presvedčivo a pán del Toro dokáže vytvoriť surových a bezcitných záporákov ako nikto iný. Velký rešpekt si zaslúži aj obyčajným divákom trochu neznámy pán Doug Jones, ktorého absolútne nezaujíma, či hrá v obrovskom filme z Hollywoodu alebo v nízkorozpočtovom béčkovom horore, čo mi na ňom velmi imponuje. Minulý rok bol pre hororový žáner výnimočný a The Shape of Water je toho ďalším dôkazom, takže dúfam, že tých položiek v sekcii ocenění ešte pribudne. + Doug Jones + herec z The Cabin in the Woods a Bone Tomahawk + herečka z Halloween II + herec z Timber Falls + herečka z Crimson Peak a It + herec z Lizzie Borden: The Fall River Chronicles + herec z Diary of the Dead (08.01.2018)

Som rád, že toho Oscara Guillermo nakoniec vyhral, prial som mu to lebo mám rád jeho tvorbu, no skôr by si to zaslúžil za ešte lepši Faunov labyrint. Čo sa týka The Shape of Water tak musím povedať, že sa jedná o dosť zaujímavý film, ktorý nemusí každému sadnúť, pretože aj keď je atmosféra filmu záhadná ako u del Tora býva zvykom, vizuál dokonalý ako vždy, Desplatová hudba trefne pasujúca, tempo sa celkom vlečie. No na druhú stranu fungujú tu postavy, ktoré sú viac ako zaujímavé a Michael Shannon je výborný záporák, ktorý dodáva filmu tu správnu šťavu, napätie a v podstate jemne brutálne či nechutné scény, čím film nespadá pod pomalý romantický slaďák. A nie, nie je to prequel k Hellboyovi, aj keď Doug Jones znova hraje rybieho muža. Obľúbený soudntrack: The Shape Of Water, Decency. 75% - 4* (09.03.2018)

Roz-koš-ný romantický monster movie, s príbehom, kde všetko správne funguje (akurát tie eko-gay-black-trump-metoo agitačné tóny zbytočne rušia) a v dokonalom podaní Pána režiséra. Drl Toro ponúka ďalšiu temnú rozprávku, kde poetiku strieda funkčné brutálne násilie a tým sa len stupňuje emocionálny dopad. K tomu skvelé obsadenie - všetci sú výborní, ale Shannon samozrejme vládne. A jeden z najlepších Desplatov vôbec. (ako inak, všade vo svete film zbiera nadšené recenzie a priehrštia filmových cien, len na čsfd vám samozvaní filmoví odborníci vysvetlia, aká to je sračka :D) (17.01.2018)

Ten mišmaš žánru uz trochu drhnul v Labyrintu. Jakoze sice je to uzasna temna fantasy, ale kdybych chtela koukat na odporný scény mučeni partyzánů, tak si nezvolim zrovna fantasy o holčičce s faunem. Tenhle film je na tom co se tyce bizaru jeste hůř. Scény s Jenkinsem jsou kolikrat skoro komediální, scény sbližování zase jak z romantickyho filmu, pritom to ale chce byt i strasne vážný, coz s postavou Shannona tak uplne nelze, protoze jednou je tam jako komická vložka, podruhy jako überhajzl. O scene s tancem ani nemluvím. A rozhodne nemuzu rict, ze by me nejak oslovilo tema sexu rybomuze a zeny. Pritom to mohl byt tak pěkný monstr movie, výtečne zahrany k tomu. Tohle je od vseho trochu, dohromady nic, a skoky mezi rybí romantikou a pekne hnusnym stouranim v puse fakt nefungujou.To je jak kdyby po dojemny scene v Rozum a cit soupli scénku amputace nohy. Holt nemuze mit clovek v jednom filmu vsechno. (10.01.2021)

Vilém Býkovský míval bizarní, fantaskně temný potenciál jako málokdo. Někdy před 11 lety však, jako jeho zjevně velký vzor Štefan Hracíkopec, prošel přechodem, ztloustnul, začal chovat kočky a točit troubící jeleny a panenky s porcelánovýma hlavama pro hormonálně destabilizované prasnice či náctileté homodebily, ze kterých se chce nemenopauzujícímu heterosexuálnímu divákovi akorát tak Blade. Těchto Padesát odstínu puškvorce kombinovaných s RyboÍtým satanžel není výjimkou. A tak si němý, neskonale iritující, odpudivý babochlap ze zoufalství narazí žábochlapa, neštítíc se mezidruhového křížení se s ním bez váhání vytře, a já v tom lepkavém přívalu estrogenní červenoknihovní prudy jen čekal, kdy ta piča naklade ichtylovi jikry a on mezi žábrami procedí „FrogÍtý foun houm“, čímž si brnkne do Vodníkova pro stěhováky. Sice nutno na druhou stranu uznat, že je ten přiteplený kýčovitý opruz skvěle zrežírovaný, výborně zahraný (Míša Šanón je snad slizštější než cigánské hračky) a vizuálně retropotuněný tak, že i ty vajíčka natvrdo asi vytáhli po šedesáti letech z mrazáku, nicméně nemasochisticky založený, duševně zdravý jedinec taky přece nezačne dobrovolně píchat enormně otylé padesátky se třemi bradami, aby se pokochal fakt realistickým knírem, hmatatelnou sadou ojetých pneumatik a autentickým puchem žluklé rybiny. (14.01.2018)