rakosabasta

Námět a příběh samotný má mnohem větší potenciál, než jaký film využívá. Plácá se mezi realismem a fantaskní absurdní hříčkou a nemůže si vybrat, co z toho je. Postav mraky, ale dramatické situace, do kterých se dostávají, jsou zahrávány do outu a rozhodně celku neprospívá tolik otevřených konců. Divák nemá moc možnost vybrat si, komu fandit a komu ne, protože jsou vlastně všichni ve finále hrooozně kladní. Nejlepší sekvence: představy zfetované Saši.

Zasloužil by si lepší hodnocení. Některé části jsou skutečně dobré; navíc muzikální část dokáže zaujmout jistě nejen Cavevovy fanoušky; ale poměrně dlouhá statická část s jakýmsi psychologem (či postavou psychologa) vypadající jako nedělní debata Václava Moravce s ministrem školství tempo filmu totálně zabíjí. A je mi jedno, jak moc uznávaný Alain de Botton je, koukat se na jeho sekvenci je dost utrpení...

Postav a minipříběhů asi na šest filmů. Naprosto neudržený příběh, který vede odněkud nikam. Teoreticky by si zasloužil jen hvězdičky dvě, ale bylo pár momentů, které pobavily.

Opět... celkem příjemný, televizní film - nějaké větší ambice ale nemá. Trochu nemastný, neslaný.

Trochu moc klišoidní, drama vycházející z nedostatku komunikace, která ale není v postavách úplně opodstatněná. "Solná" část a machistický příběh v ní mnohem lépe vystavěn než příběh Cheby a jejího staronového manžela.

Příjemný (opět spíše televizní) rodinný film o sypání si popela na hlavu. Neurazí ani nějak úplně nenadchne, ale člověk neuspí a dokonce i párkrát rozesměje.

Několik proč... a málo odpovědí. Nedotažené, jako by se to bálo vyvodit aspoň nějaký závěr. Pozitiva: hlavní hrdina ale dobře vystavěný nikam necílící melancholik a dobrák; gruzínská realita zase z jiného úhlu.

Pěkná hudba. Dobří herci. Niterné drama. Přesto - možná z neznalosti prostřední a hlavní postavy - chyběl tomu trochu větší odpich. Příběh značně připomíná svou atmosférou povídku El perseguidor (od Julia Cortázara) o Charlie Parkerovi, o němž je i ve filmu několikrát řeč; ale k dokonalosti mu chybí Cortázarova extrémnost.

Nemůžu se rozhodnout, je-li to absurdní detektivka, nebo detektivní absurdita. Každopádně, kromě brutálně (a zároveň naivně - jako by oběti občas na smrt čekaly) vyhrocených "vraždících scén", film bez něhož by se člověk obešel.

Jako výpověď o současné české společnosti dost trefné. Bohužel. Jediné, co mi brání filmu dát o hvězdičku více, je příliš realisticky přirozené herectví Jiřího Mádla proti ostatním více či méně přehrávajícím postavám. Prostě... buď všici a nebo nikdo, kombinace obou technik ve finále působí trochu neuměle... A to je celkem dost škoda.