HAL

Propagační showreel shaolinského umění, který za ostatními známějšími filmy Jeta Li docela zaostává, obzvlášť co do akce - nejsilnější roky měl teprve před sebou. Humor tu nechybí, takový ten "mile čínský" humor, jako že hlavní hrdina hrdinně upeče a sní oblíbeného psa dívky svých snů a podobně, ale zajímavý příběh a jakákoli poetika absentují. Zajímavý je Klášter Shaolin jen velkým využitím opileckého stylu boje - Drunken Master Jackieho Chana ho pár let před tímto filmem dost proslavil, a tak sem ho nacpali snad ještě dvakrát tolik. 6/10

Člověk který po něčem takto anidiváckém a antifilmovém přiklepl Lucasovi peníze na Star Wars musel být buď extrémně šťastný blázen a nebo extrémně geniální vizionář. Když jsem film nezvládl dokoukat před dvaceti lety v televizi, mohl jsem z respektu k tvůrci předstírat že jsem tehdy na artové filmy ještě neměl buňky a zkušenosti, teď už to ale okecat nejde ničím, je to prostě prázdný a nekonečně nudný studentský experiment s filmovou formou, aniž by k tomu experimentování byl pořádný důvod. Vizí antiutopického světa s dehumanizovanými lidmi na kolečka ve stroji je hodně, THX mezi nimi vyniká hlavně neschopností představit ten svět jako nějakým způsobem funkční, a krom onoho nastínění světa tu není nic. Jen chaoticky naznačený útěk, ale útěk proč a k čemu? Škoda že film není o polovinu kratší, na to by příběh i ukazovaný svět s mírným přesahem do společenské kritiky stačily dostatečně aniž by přišly o dynamiku, a naplno by pak vynikla i působivá, ale při velké délce ubíjející estetika vizuálního zpracování. A tu se ostatně Lucas stejně pokusil zabít digitálními přídavky stejně jako u nových vydání Star Wars, protože on je v tomto prostě tak trochu nenapravitelný kretén.

Tennant je skvělý a s ním je Doctor o třídu lepší, to jeho kouzelně hyperaktivní nadšení ze všeho zajímavého a promyšlená chaotičnost s jakou za pochodu vytváří plány, to je krása pozorovat. A Rose je snesitelná, i když v závěru při tom tlačení na emocionální pilu už jsem dosti zíval. Exterminate všechny tyhle nevěrohodné ubrečenosti! Exterminate!

Na tuhle sérii jsem se díval roky. Fandom kolem seriálu Doctor Who mě bavil velmi, kamarádek co ho žraly kolem mě bylo nespočet, ale proniknout do samotného seriálu se mu ne a ne podařit. Laciný vizuál přitom nemusí být na škodu, však Lexx a Červeného Trpaslíka miluji, ale to musí stát na vyšperkovaném humoru, dobrých příbězích a skvělých hercích, a tím mě tohle úplně nenadchlo. Eccleston mě nebral, Rose mě vůbec nebrala, a první díl je vyloženě bída... až nuda probíhající epidemické apokalypsy mne dohnala k tomu to dotáhnout to do konce, a těch pár velmi fajn věcí se přece jen objevilo. Jmenovitě dvě - Dalekové, což jsou rozkošní čumáčci, a Moffat, který tady k Doctorovi poprvé přičichl a napsal skvělý dvojdíl o jiných rozkošných čumáčcích - těch na plynových maskách. // EDIT - jak pro Doctora Who signifikantní - vracím se v čase a přidávám zpětně hvězdu nahoru, protože hlavní plody této série se projeví až v brilantních sériích následujících... a jak mě Rose tady v těchto počátcích nebrala, tak jsem měl obrovskou radost když jsem ji pak v seriálu potkával v jejích návratech i o skoro dekádu později.

Knihy P. K. Dicka patří k mým nejoblíbenějším, tady se ale není moc čeho chytit, směska nápadů a témat z nichž jen některé jsou zajímavé, a nic co by dokázalo zaujmout dlouhodobě. Po dvou sériích se jen těžko nutím do pokračování, potenciál toho světa je přitom nezměrný.

Některé Emmerichovy filmy mám dost rád, ale tady když si pro srovnání s Midway dám tu prostřední hodinu z Pearl Harboru, tak teď vedle Baye působí jak někdo z Jedličkova ústavu. Samotná bitva o Midvay je pak zajímavěji pojatá i v té verzi ze sedmdesátých let. Vysvětlit se tohle dá jen tím že Emmerich celé natáčení napůl prospal, díky nekonečným dodávkám čínského opia, stejně jako evidentně všichni herci, a celé to spíchl na koleni debutující scénárista a nekonečně neschopný kameraman, který nikdy v životě nic koukatelného nenatočil - tady ze všeho tak moc svítí green screen, a všechny záběry akce jsou tak zoufale nudné, že bych tomu zajímavější vizuál dokázal dát i já. Jeden z nejzbytečnějších válečných filmů jaké jsem kdy potkal. 3/10

Na to jak tematicky extrémně zajímavé to je, je film dost prázdný a dějově řídký - knihu jsem nečetl a věřím že toho nabízí dost víc, protože kdybych měl soudit jen podle toho co je ve filmu, tak ji tipnu na tak padesáti-stránkovou povídku. Hlubší zamyšlení nad lidskou civilizací je tu tak povrchně nastíněné a v takových zlomcích, že většinu času je Hookův film prostě jen zábavným robinsonovským dobrodružstvím party kluků na ostrově, kde se toho většinou vlastně moc zajímavého neděje, a když se příběh konečně začne zvrhávat do dětského Ramba, tak to skončí. 7/10

Snažil jsem se, fakt že jo - blbé akční filmy s hezkou holkou v hlavní roli mám rád, Resident Evil byly většinou docela v pohodě, i Underworldy, i to Aeon Flux jsem přežil... Ultraviolet ale ne. To je tak úžasně špatný film ve všech ohledech, že tomu odpadu musím dát jednu hvězdičku už jen za to jak zhovadile je tady všechno tak velký průser. Jediné co zvládá dodat to v co doufáte je odhalené bříško Milly Jovovich, je v záběru často, režisér asi pochopil jaký poklad v něm má, a na něj jediné se koukat dá. Na všechno ostatní už se koukat nedá - vizuální stylizace je nekonečně hnusná, digitální triky jak ze špatné staré videohry, a když dojde na akci, byl jsem vlastně radši když se odehrávala mimo záběr a na konci byl jen střih na to jak vojáci obklopující hlavní hrdinku "nějak" naráz popadají (to se tu používá často), než když jsem se na ten choreograficky směšný a chaoticky nastříhaný bordel musel přímo dívat. Ve svém předchozím Equilibrium režisér to své šermování se zbraněmi pokoušel ještě podat jako něco jakože smysluplného, tady už je to jen bizarní kokotina, a tak pro jistotu přisadí i pár dalších hovadin navrch jako třeba tahání mečů ze schovky ve vlastním žaludku či ovládání gravitace při jízdě v autě. Dialogy tomu odpovídají, jsou jen náhodným shlukem nesouvisejících slov, a příběh je typu "Nevím, něco se tam dělo" - směska upírů, virové nákazy, hitlera, mateřských instinktů ke creepy děcku a dojde i na slzičky, patos jak víno. Jsem rád že ten člověk už nikdy nic nenatočil.

Jímavé obrazy poněkud ztrácí na zajímavosti když nevzbudí dost chuti pátrat po smyslu který se za nimi skrývá. Mamoru Ošiiho mám rád, ale tady zbytečnou délkou natahoval mou trpělivost tak moc, až praskla.

První polovina byla o dost zábavnější, zhruba jako předchozí díl, protože mě na Johnson hrající se na DeVita dost bavil, vyloženě jsem si u toho vzpomněl na Dvojčata s ním a Schwarzeneggerem. ... ale možná je to i tím že na tu první polovinu jsem se díval po čtyřech pivech a stakanu hruškovice. Druhá půlka už jen převařuje to co už tu jednou bylo, a to je trochu nuda. Zato finální teaser na další pokračování vypadá zajímavě - paradoxně to by s takovou bylo návratem úplně na počátek, do prvního Jumanji, ve kterém se "fantasy" prvky objevovaly v naší realitě. Otázkou je jak do takového příběhu nacpat toho herního Johnsona, Blacka a další, protože je dost nemyslitelné že by se tahle série už obešla bez nich. 6/10