DuanBerry

Viděno v rámci Dne filmů Martina Pohla v ústeckém Hraničáři. Film je plný hoven, chcanek, blitek, oplzlých hnusů a nechutností a o tom to je. Ale hlavně je plný skvělého svérázného humoru, který v českých filmech moc chybí. Věřím, že by řada hlášek mohla i zlidovět. 5*

Laskavý dokument vykreslující pavouky v asi nejpříznivějším světle, co jsem kdy viděl.

Když zemřela Vlasta Chramostová, rozhodl jsem se uctít ji shlédnutím tohoto filmu. Viděl jsem jej už před lety, ale teprve teď jsem ho začal vnímat v jiném světle. Všímal jsem si nuancí, které mi dříve unikaly. V pravdě jde opravdu o mistrovské dílo. To, co mě na filmu nejvíce dostalo, je scéna, kterou prozradím jen jediným slovem: "tatínku.." Spolu s Liškovou hudbou mi to vehnalo slzy do očí. Je to film, který patří k vrcholům nejen československé kinematografie!

Nemyslím si, že by zrovna tohle byl ten nejlepší seriál na světě, i když popravdě toho autorům mnoho vytknout nelze. Co mi ale přišlo přece jen trošku američtější, než by odpovídalo reálnému předobrazu, byla závěrečná řeč Legasova o lžích Sovětského svazu. Tady mi ten morální apel nějak neseděl, byť samozřejmě svůj účel, abych se zajíkal dojetím, skoro splnil.

Běžné události v běžné japonské rodině, která se vlastně vůbec neliší od rodiny české. To samo by stačilo nanejvýš na tři hvězdy, jenže to vtipné pojetí, proložené mnoha haiku a navíc jen zdánlivě jednoduchá animace (stačí sledovat pohyby a gesta postav a zjistíte, že je to vlastně geniální), mě nutí přidat další dvě. Opravdu to stojí za zhlédnutí.

Čirá poetika. A nádherná Vášáryová. Není možno jinak, než za 5*

Blade runnera z r. 1982 mám v toptenu na nejvyšší příčce, takže jsem se nového filmu dost bál, zároveň však bylo pro mě de facto povinností na něj do kina jít. Naštěstí. Jednak naštěstí film nezklamal a jednak naštěstí jsem do toho kina skutečně šel, čímž jsem se nepřipravil o monumentální triky a senzační hudbu. Nebudu to vokecávat, protože to stejně nikdo nečte a píšu si to jen jako připomínku toho, jak mě tuten a tamten film oslovil. Takže tohle byla pecka, která si skutečně podržela temnou noirovou atmosféru původního filmu, rozhodně po celých dlouhých 163 minut nenudila a hudba, která byla ve snímku z 1982 klíčová (Vangelis), i zde dokonale podkreslovala děj a jde o jeden z nejlepších dark ambientů, které jsem minimálně v poslední době slyšel.

Viděl jsem sice jen díl o objevu očkování proti vzteklině, i tak musím hodnotit plným počtem, protože kvalita zpracování byla po všech stránkách skutečně skvělá.

Červený trpaslík se zaryl hluboce do mé mysli i srdce už před lety, když jej vysílali okolo jedenácté v noci na ČT2. Tehdy jsem viděl nahodilé episody nahodilých serií, přesto se mi to strašně líbilo. Vedlo to k soustavnějšímu sledování a jakmile se naskytla možnost a vyšlo to na DVD, neváhal jsem a těch pár desítek korun za jednu serii jsem obětoval. Obětoval bych mnohem víc, teď už to vím. Tenhle seriál pro mě hodně znamená... pokud totiž dáte dohromady typický britský humor s mrazivostí vesmíru, vznikne něco neskutečného. Co bych dal za to, kdybych byl i jako nejposlednější poddruh součástí onoho týmu... pro mě a nejen pro mě je a bude Červený trpaslík ve své kategorii nepřekonatelným kultem!

Jasně, že staré serie Trpaslíka jsou lepší, ale seriál si podle mě udržuje stále velmi vysokou kvalitu (a myslím si to i o IX. serii). Rimmer je stále stejný sympatický slizoun, stejně jako Kocour zůstal stejně sobecky sebestředný. A ačkoli serie trpí skutečně repeticí vtipů, někdy i scén a řadu věcí lze předvídat, přesto jsem se smál. Prostě se mi to líbilo! Pro mě je to pokračování kultu.