Režie:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jan Werich, Emília Vášáryová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Karel Effa, Vlasta Chramostová, Alena Kreuzmannová (více)Obsahy(1)
Jan Werich a Vlastimil Brodský v magické pohádce o tom, co bylo i nebylo, ale zejména o tom, co by mělo být. Dnes již legendární český film Až přijde kocour režiséra Vojtěcha Jasného z roku 1963, v němž hlavní dvojroli nenapodobitelným způsobem ztvárnil Jan Werich, je moderní pohádkou pro dospělé. Její děj se odehrává v malém městečku, které jakoby samo bylo z pohádkové říše. Přijíždí sem kouzelník s krásnou dívkou Dianou a kouzelným kocourem. Kocour má na očích brýle a když mu je někdo sejme, lidé se pod jeho pohledem zbarví podle svých charakterů a skutků. Lháři a farizejové zfialovějí, zloději zešedivějí, nevěrnice a nevěrníci zežloutnou – a zamilovaní zčervenají jako vlčí mák. Je jasné, že kocoura mají rádi jen ti poslední. A samozřejmě – děti...
Jan Werich měl v šedesátých letech žalostně málo hereckých příležitostí. O to s větší chutí si v „Kocourovi" zahrál role kouzelníka i vypravěče. Společně s Vojtěchem Jasným se podílel i na dialozích. Film byl oceněn mimo jiné Zvláštní cenou poroty na MFF v Cannes. Vojtěch Jasný dostal také v roce 1963 Trilobit za režii, Jaroslav Kučera za kameru a Svatopluk Havelka za hudbu.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (216)
Nutno říct, že film je těžký. Natož jaká je to jakoby pohádka, tak je divně nečitelný v jakémkoliv směru. Je to dosti ulítlý film ve zcela dobrém slova syslu až se člověk diví, že toto vzniklo u nás. O to víc mě to fascinuje. Nebudeme si nalhávat, že negativ je víc než dost včetně takového nekonce. Nápad filmu, zpracování a aranžmá je v něčem tak fantastické a strhující, že nejde nad tím jen mávnout rukou. ()
"Bylo, nebylo ale spíš by mělo bejt." Asi si dokážeme představit, jakou paseku by dokázal v reálném životě takový kocour s brejličkami způsobit. Ale osobně si představuji, že slušné pozdvižení musel v tehdejším Československu vzbudit i samotný filmový Kocour" Vojtěcha Jasného. Ve filmu se sice najdou i některé ryze umělecké pasáže, o nich ředitel školy (Jiří Sovák) vcelku trefně říká, že "nemá to hlavy tak to nemůže být adresné." Adresného je zde toho ale víc než dost. Zejména v podání učitele Roberta (Vlastimil Brodský), když třeba dětem vysvětluje, že největší věc na svět je přátelství a upřímnost. A pak taky před nikým se nehrbit. Sám učitel před svými ideály na chvíli zapochybuje a tak musí otěže dění převzít kdo jiný než právě děti. Děti, v nichž učitel tak dlouho pěstoval dětskou fantazii. Fantazie je přitom v této pohádce pro dospělé víc než dost Již úvodní líbezná flétnová melodie navodí úžasně snovou atmosféru, když pak přijde kocour a roztančí všechny obyvatele městečka v pestrobarevném stylu, je to báječná podívaná. To pak člověk ještě rád přitaká úvodním slovům Jana Wericha: "Pozorovat život to je vždycky zábava ale i legrace. Když má člověk lidi rád. ()
Ach jo, proč se takových filmů u nás netočí víc? Film má jedinou chybu - málo Wericha. Ten totiž každou scénu, ve které se objeví, pozvedává ke genialitě. Takže první půl hodina filmu s ním je naprosto úžasná, zbytek už spíš jede na půl plynu. I tak je to hodně příjemný film a duo Sovák-Menšík mě dostávalo do kolen. A konečně vím, odkud se vzala hipster kočka :D ()
Tento film řadím mezi nejpovedenější snímky československého filmu. Jan Werich se nám po válce v mnoha věcech neukázal, zde je mu však vystavěn důstojný pomník. Místy film trochu ztrácí na tempu, ale ty prototypy povah, chytroušů, hamounů, idiotů a zlodějíčků jsou střižené tak krásně! Rád se pokaždé nechám unášet hudbou i obrazem... ()
Tento film vnímám především jako zajímavé svědectví doby. Po Stalinově smrti bolševici tak trošku tápali, jak se mají chovat k sobě navzájem, k vnějšímu světu a k poddaným. Chruščov a Novotný představovali generaci, která znovu otevřela od dvacátých let zdánlivě uzavřenou otázku, co vlastně si má předvoj dělnické třídy se svou mocí počít? Jak víme, vše se vyjasnilo v osmašedesátém. --- V mezidobí ovšem mohla nejen vznikat, ale být i publikována díla v dějinách bolševismu neslýchaná. Společenská satira Jasného, Brdečky a Wericha právem sklízela úspěchy doma i ve světě. Výkon po všech stránkách úctyhodný, jistě, ale superlativy jsou na místě jen tehdy, pokud nezapomínáme na místo a dobu vzniku. --- Dovolím si přirovnání: O pár měsíců dříve měla v Rusku premiéru Šostakovičova Třináctá symfonie ‚Babij Jar’ zhudebňující Jevtušenkovy verše. O ruském antisemitismu, strachu z tajné policie, nedostatku zboží v obchodech, utrpení a ponížení ruských žen, a o kariéře, kterou básník dělá tím, že „nedělá kariéru”. Šostakovič měl tenkrát v Rusku status ne nepodobný Werichovu u nás - nedůvěra mezi ním a režimem byla vzájemná a důvodná, leč přece jen šlo o respektovanou celebritu, která projevovala jistou ochotu s režimem spolupracovat. A tak, s určitými obtížemi, Šostakovič svoji symfonii protlačil. Když jsem za husákových časů pobíral rozum, byla pro mě jako zjevení, zázrak, že bolševik mohl kdy připustit veřejné provozování tak jasné a konkrétní kritiky svého režimu. --- Jenže - a k této pointě svým přirovnáním směřuji - jakou hodnotu toto dílo (a většina dalších Šostakovičových děl) má ve srovnání s vrcholnými díly světové hudby 20. století? Inu, spíše průměrnou. Je to krásná hudba, ale s významem děl Schönberga, Stravinského, Hindemitha a dalších se měřit nemůže. Ostatně, již v šedesátých letech byla beznadějně zastaralá. Stravinsky ji přesně charakterizoval jako „provinční“. --- A právě takový je Jasného Kocour. Havelka byl vynikající skladatel, žádný filmohudební nýmand, ale okouzlení broadwayským muzikálem (Bernstein?) byla čistě dobová záležitost, u nás nijak originální (Šlitr), a pro mě osobně odjakživa spíše otravná. Werich byl vždycky dobrý divadelník a herec, jenže jeho moudra nikdy nebyla zcela původní, s přibývajícím časem trpěla inflací a v atmosféře nekritického uctívání Werich ztrácel schopnost sebekontroly, hrál sám sebe. A samotný příběh s kocourem? Velmi dobrá lokální satira, řekl bych. Dosti znehodnocená tím krotkým vyústěním, že morální kompas nalezneme v dětech… no, tak že bychom jim snad rovnou přiznali volební právo a paritní zastoupení v parlamentě? ()
Galerie (23)
Zajímavosti (22)
- Natáčeno v Telči. (M.B)
-
Film získal řadu ocenění:
1965 Velká cena na V. přehlídce filmů posuzovaných diváky Biarritz
1964 Stříbrná cena na Mezinárodním festivalu barevných filmů Barcelona
1964 První cena v kategorii zahraničních kinematografií na MFF Soluň
1964 Hlavní cena kritiky na MFF Cartagena
1964 Čestné uznání Národního kongresu filmových klubů na MFF Cartagena
1964 jedna z Prvních cen na IV. Mezinárodní soutěži filmové techniky Miláno
1963 Zvláštní cena poroty na XVI. MFF Cannes
1963 Cena Nejvyšší technické komise na XVI. MFF Cannes
1963 Cena Mezinárodního sdružení mládeže na XVI. MFF Cannes
1963 Čestný diplom na XVII. MFF Edinburgh
1963 Velká cena na XIV. FFP. (hippyman)
- Na filmu se podílelo 14 vycvičených koček. (Duoscop)
Reklama