Marqta

Rozhodně zajímavý film- kdyby ničím jiným tak svou vizuální stránkou. Samotný děj byl hodně jednoduchý a nebýt toho konce, tak by se dalo říct, že i naprosto bezpředmětný. To co stojí za zmínku, jsou sny/představy nebo co to bylo...protože jejich vizuální pojetí se vážně povedlo. Asi bych byla radši, kdyby byl film od začátku trochu vážnější, nebo kdyby se jen ubralo těch hloupoučkých manévrů okolo- protože to rozhodně nepřispívá. Jak už tady bylo zmíněno, rozhodně to není pro každého a dle mého názoru má k hororu (jak je v popisku) daleko. A jen jedno doporučení na závěr- tenhle film není pro jedince se slabším žaludkem.

Pomalu plynoucí, syrově natočený film, bez hudby a efektů. Moc hezky vystihuje letní atmosféru, se spoustou zvuků města, vody ale i chlad, beznaděj a asi i zoufalství v rámci vztahu hlavních postav. Snímek ukazuje příběh, nic víc nic míň, trošku mě mrzelo, že nebyl prostor nahlédnout víc pod povrch do celé emocionální zápletky a že to bylo naservírované "jen tak, k pozorování" asi by se dalo říci. Ale právě i v tom je asi to kouzlo, že je divák jenom pozorovatelem celé situace/příběhu. Přestože všechno probíhá pomalejším tempem, jsou tu zajímavé střihy často přeskakující delší časový úsek, nebo naopak je pak část jen ze sestříhů jednotlivých událostí. Z toho jsem trochu rozpačitá. Na jednu stranu je to v kontrastu k pomalu ubíhajícímu zbytku filmu, na druhou stranu to občas působilo trochu násilně. Každopádně jsem si film pustila bez jakýchkoli očekávání a byla jsem docela mile překvapená. Za mě je hodnocení kdesi mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.

Od filmu jsem neměla žádná očekávání a docela mile měvpřekvapil. Jedná se o jeden z těch snímků, kde je více prolínajících se příběhů, respektive kde se jednotlivé příběhy postupně schází a provazují. Některé momenty mi přišly trochu kostrbatější z hlediska reálnosti v příběhu, ale celkově určitě nemůžu tvrdit, že by na mě film působil nějak uměle a těžkopádně. Škoda je, že jednotlivé příběhy nedostaly více prostoru, protože takhle bylo všechno jen nakousnuté, ale žádné z témat (drogová závislost, workoholismus, nevěra, perfekcionismus, povrchnost, životní hodnoty....a mnoho dalšího) nebylo rozpracované více do hloubky. I tak se ale dají najít scény a proslovy k zamyšlení. ----"Are we done? We can destroy cities, alter the planet irreversibly, speak instantaneously face-to-face from across the globe, create life where there was to be none, even while intoxicating ourselves with it all. And yet, how do we still seek purpose? And where do we hope to find it if we're so busy convincing ourselves there needn't be any? "----

Hned v úvodu bych pravděpodobně měla zmínit, že toto velmi často opěvované dílo (teď myslím knižní předlohu), mě nikdy neuchvátilo a vždy mi celý příběh připadal jako uměle sestrojená snužka obyčejných lidských příběhů, které prožívají postavy vesměs velmi neracionálně a jednoduše uvažující. ( Řeknu-li to vznešeně.) Nechci hanět jedno z nejslavnějších literárních děl celé historie, ani někoho přesvědčovat, že to není skvělé veledílo. Jednoduše řečeno mi příběh připadá malicherný, možná ho jednou uvidím z jiné perspektivy, ale teď mi rozhodně nepřirostl k srdci. To co člověka zaujme na snímku asi jako první a možná i nejsilněji, je jeho pojetí. Střídání scén v divadelním prostředí a mimo něj je určitě originální a nápadité. Ne vždy mi to přišlo jako plus filmu, ale některé scény (hlavně na začátku) jsou vážně povedené. Důvod, proč jsem se na tento snímek vůbec rozhodla podívat bylo především herecké obsazení. Přiznávám, že Keira mě tentokrát tak neohromila, jako obvykle, tím netvrdím, že byla špatná a vůbec nechci zpochybňovat její herecké kvality, jen, že jí role možná tolik nesedla. Potom se musím veřejně přiznat, že pro Aarona Johnsona mám slabost, takže když řeknu, že jemu tahle role sedla (ačkoli jeho výkon byl podle mě podobný tomu Keiřinu), může to být trochu subjektivně zabarvené, takže mě berte s rezervou. Ale bezpochyby nejlepší výkony v tomto snímku předvedli Jude Law a Matthew MacFadyen. Další silnou stránkou snímku jsou určitě kostýmy a hudba se taky povedla, akorát mi v některých okamžicích vadily lehce "muzikálově pojaté" scény. Nakonec bych jen chtěla zmínit, že pokud jste velcí fanoušci knihy, budete možná zklamaní, ale pokud máte rádi originálně pojaté velkofilmy, spoustu obrovských šatů, tance a trochu toho dramatu, snímek by se vám mohl líbit.

----"Just trust that you can." "Trust that I can do what?" "That you can do anything."----Je to prvoplánové a jednoúčelové, nevadilo by mi kdyby ta snaha o ohromení a emocionální omráčení a nevím co ještě, nebyla tak veliká. Celkově to na mě ale z nějakého podivného důvodu relativně fungovalo. Možná proto, že postavy měly nějakou osobnost a možná díky hereckému obsazení. Jo a postava toho kluka byla skvělá. Mělo to spád a i přes jednoduchost některých zápletek jsem se nenudila. ----"Did you ever think there's something bigger than the whole wide world?" "I don't know. Like the universe?" " Like, it's so big and amazing, but no one can see it."----

Nenechte se odradit tím jak se to tváří, není to úplně tak stupidní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vidět se to dalo bez větší újmy na zdraví, ale jednou mi to rozhodně stačilo. Jeden a půl hvězdičky.

Originálně zpracovaný "krátkometrážák" s povedeně působivou atmosférou a syrovou ruční kamerou. Ale děj nic moc, ani v rámci žánru a s přihlédnutím k desetiminutové stopáži...Esteticky se na to dívalo hezky, ale pořád jsem jen čekala, že se něco začne dít. Je to trochu škoda, protože potenciál by tam byl :)

Nabízí se otázka, jestli tenhle snímek vznikl za účelem kvalitního pobavení diváka, nebo jestli bylo cílem přenést všechna ta životní moudra a možná někoho lehce popostrčit aby si ze snímku odnesl něco do svého života. Ať už to kdokoli pochopil jakkoli...teda ať už jste si "jen" užili tenhle film, nebo jestli jste se na chvíli zamysleli nad tím co říká, myslím že tak i onak snímek zaujal, pobavil a nenudil. Co se týče té filozofické linie nebudu se moc vyjadřovat, myslím, že je to věc každého jak se s tím "vyrovná" a jak mu tahle (dalo bys by se říci i ) "životní filozofie" sedne, řeknu snad jen to, že ačkoli se neztotožňuji se všemi myšlenkami, které ve filmu zazněly, musím uznat, že podáno to bylo perfektně. Nedovedu si představit, jak složité muselo být skládání téměř 3 hodinového snímku s tolika prolínajícími dějovými liniemi. Navíc se tedy ještě podařilo postupně odkrývat celou tu filozofickou stránku věci a zároveň stupňovat napětí, aby se divák nezačal nudit. Pokud jde o technickou stránku filmu, tak i ta byla povedená- dobrý střih, hudba a v neposlední řadě herecké výkony. Důvod proč nejdu s hodnocením výš je ten, že kvůli velké komplikovanosti celého snímku nemohla být věnována dostatečná pozornost jednotlivým "epizodám" (nazvu-li to tak). Takže v určitých okamžicích působil snímek celkově velmi prostě a emocionálně ploše, jako celek to funguje, jen by mi osobně víc vyhovovalo ubrat na složitosti a složenosti a přidat na hloubce jednotlivých pasáží.

Nemám ponětí co to vlastně bylo. Snímek působí přitaženě za vlasy a silně nerealisticky. Snaha o poetizaci a dramatizaci filmu prostřednictvím občasných zajímavých záběrů, celkem originálního prostředí a minimem hudby-vychází nazmar. Pokusy o hluboké scény na mě působily jako parodie na filmy o duševně chorých. Nechápu co měla být pointa, nechápala jsem postavy, to co se tvářilo jako perfektně přirozené na mě působilo mega uměle- možná by prospělo, kdyby nebyla snaha o nenucenost tak velká. Dokoukala jsem to až napotřetí a do budoucna se tomuto filmovému zážitku chystám rozhodně vyhnout.

Jak divné vlastně jsou všechny ty věci, které normálně děláme, pravidla kterými se řídíme a způsob jakým komunikujeme s lidmi ? Vlastně to nejsou divné věci, než se nad nimi člověk zamyslí trochu z jiného úhlu pohledu...----"What do I have to do to get you to go to the dance? " "Ask them to turn off the music, so that it was silent, that would be nice." "A dance without music would be a dance without people." "That sounds pretty good too."----