Margerie

Sám o sobě by snímek nebyl špatný. Jako zfilmovaná verze McEwanovy Betonové zahrady ovšem neobstojí. Scénář je místy děravý, některé věci oproti knize příliš zjednodušuje. Na rozdíl od ženských postav neměli u mužských herců tvůrci zrovna šťastnou ruku - Robertson je nepřesvědčivý a do role Jacka se nehodí. Ani Horst mi do filmu příliš neseděl. Celkově tedy pouhopouhý průměr.

Na tenhle film jsem se podle traileru opravdu těšila. Což o to, atmosféru z traileru si film zachoval po celou dobu, i ten vizuál byl celkem povedený. Scénář je ovšem děravější než cedník z roku raz dva; hraje si na něco smysluplnějšího, hlubšího, intelektuálního, ale vůbec tomu tak není. Film nemá pointu, nemá vlastně ani pořádný děj, protože člověk už po prvních pěti minutách ví, co že se to kolem té divné rodiny vlastně děje, a pak už jen tupě zírá a čeká nekonečně dlouho, až nám to herci a režisér konečně naservírují. A ten konec? Škoda mluvit, ale nic filozofického bych v tom opravdu nehledala. Veliké zklamání.

1. série je celkem povedená, bavila jsem se a mělo to smysl. 2. série už jenom tupě kopíruje tuny seriálů o povrchních blondýnkách, které z paty vyškrabávají drobečky své inteligence, aby ji aplikovaly na svůj milostný život a zajistily si tak lepší budoucnost. Celkově tedy průměrné tři hvězdičky.

Velmi slabý film, ve kterém vám po chvíli začne lézt na nervy i jinak skvělá Julianne Moore. Hlavní děj je snadno prokouknutelný, hry na hodné a zlé poldy otravné a snaha hlubší smysl filmu v podobě konfliktů mezi černými a bílými naprosto zbytečná. Odfláknuté, hloupé, škoda času.

První dvě série naprosto brilantní - excelentní herecké výkony, skvělý vizuál, vynikající kamera, zajímavý scénář, propracované dialogy i monology. Nevadí mi, že se tvůrci od předlohy odklonili trochu více, však je to seriál na náměty. Oproti předchozím dvěma filmům se Sherlockem zasazeným do moderního prostředí, které mě opravdu neuchvátily, jsem spokojeně předla a vrněla. Tedy až do třetí série, která je maximálně na tři hvězdy. Kde se najednou vzalo tolik sentimentu? Kam se vytratil perfektní scénář? Opravdu doufám, že čtvrtá série to napraví, protože na tohle bych se dále dívat nechtěla. Možná by nakonec přece jen neškodilo trochu více se inspirovat knižní předlohou a vrátit se zpět do zaběhnutých kolejí. Ono čeho je moc, toho je příliš, a hranice mezi "zamotaným a překvapivým" a "neuvěřitelným a překombinovaným" je opravdu tenká...

Nechápejte mě špatně - zamotané krimi thrillery já tuze ráda, záporáky s vizáží Billa Pullmana vlastně též, nešťastné milostné pletky mě lákají a klidně mi navrch můžete přihodit i nějakého toho dosud nepoznaného vlastního synka, proč ne... Jenže čeho je moc, toho je příliš. Těšila jsem se na průměrný odpočinkovější thriller s klasickou zápletkou vlivného muže-parchanta a mladé ženy-ustrašeného neviňátka (nebo klidně i naopak). Místo toho jsem dostala překombinovanou příšernost s nepříliš přesvědčivými hereckými výkony a s tak trapným koncem, že to snad svět neviděl. Jo, pokus o ironii. Aha.

Hloupé, trapné, nevtipné, neromantické... Špatná kamera a hudba tomu jen nasazují korunu. Jedna hvězdička za krásný úsměv Marie Gillain, jejíž herecký výkon ovšem také nepatří mezi nejlepší. Tohle že je francouzský film?!

Zaručený lék na depresi, který nikdy neomrzí. Seriál si drží nadprůměrnou kvalitu od začátku do konce a je dokonale vyváženou směsí komedie a drama, což se jen tak nevidí. V Rory jsem se neskutečně našla, Lorelai je vysněná máma, která mluví snad ještě rychlejš než já (a to je co říct!), no a ty jejich žranice - to je prostě něco, co si s nimi musíte čas od času vyzkoušet, to vážně nejde jinak!

Vezměte dva skvělé herce, hodně černého humoru, trochu té perverznosti, hrstku laskavosti, jeden zelený mozek, pár psychiatrických iracionálních pouček, frigidní snobku středního věku a kotel životního nadhledu, smíchejte vše dohromady, nechte přes noc uležet v lednici... a máte jednu z nejlepších satirických komedií, jaké jste kdy viděli! Harold a Maude jsou excentrickým příběhem o tom, že neexistuje jeden správný vzorec, jak má vypadat láska a kde hledat štěstí. Vezměte si žlutý deštník - a budete vyčnívat z davu. Zamilujte se do něho, i když jste už jsou vaše kroky na téhle planetě skoro sečteny a jeho skutečný život teprv začíná; nebo se zamilujte do ní, i když teprve vyrůstáte z depresí dospívání a ona tropí kousky, které by vzhledem k jejímu věku kdekdo přičetl stařecké demenci - a dav se kolem vás s poklepáním na čelo rozestoupí. Ale co vám je do ostatních, pokud jste dosáhli vrcholu blaha? Takové vrcholy jsou tím jediným, co by nás v životě mělo skutečně zajímat - a já si díky tomuhle filmu jeden z nich neskutečně užila. Aaach.

Atmosféru by to mělo slušnou, místy je to opravdu děsivé; herecké výkony ovšem lehce pokulhávají. Stokrát omletá zápletka mne opět svojí pointou překvapila, jsem prostě nepoučitelná... když mě tyhle filmy vážně baví a ráda se nechám chvilku tahat za nos. :-) Chování Joshe Brolina coby nejlepšího přítele Ewana McGregora teda mohlo být trochu racionálnější, nebo aspoň dovysvětlené - netvrďte mi, že takhle se vážně chovaj prakticky dospělí chlapi a že jim to navrch přijde vtipný! Nebo jo? Asi jako ženská nedokážu posoudit. Nicméně Nightwatch mě celkem mile překvapil a možná, že kdyby nebylo právě toho Joshe, šla bych klidně s hodnocením ještě o hvězdu výš.