wylda

vcelku povedené, akorát ten DiCaprio mi tam neseděl

dokonalé spojení inteligentního humoru Svěráka a Smoljaka se Sobotovou poetikou kretenismu

Zajímavé sledovat, jak nám notoricky známé reálie zpracují zahraniční dokumentaristé. Protože je to určeno pro Západ, tak jsou některé reálie mírně zkreslené a vykládané jednoduše. Jako Čecha, mne spíše zaujme to, že naše nedávná historie je natočena stylem "amerických" dokumentů.

snímek který je inspirován životem takového japonského Lanďáka

humorný, poetický seriál, u kterého ani ta propaganda tolik nevadí

dokument, který bude pro budoucí generací výpovědí o historickém okamžiku v českých dějinách... pro nás je jen shrnutím toho co jsme sledovali v posledním půlroce v médiích

viděno na Febiofestu 2013

velmi poetický díl, inu kolem Českým rájem, to je kombinace, které nelze odolat

Tento snímek natočil před více než padesáti lety legendární švédský režisér Ingmar Bergman. Toto drama se zabývá dvěma velkými otázkami a to existencí Boha a všudypřítomnou smrtí. Vidíme zde prvky fantasy. Je tu výborná personifikace smrti, která nepůsobí nikterak infantilně jako v pohádkách typu Dařbuján a Pandrhola ani hrůzostrašně jako nějaký kostlivec. Holá hlava Bengt Ekerota přikrytá kápí vytváří dojem neúprosného smrťáka, jenž vykonává svou práci zodpovědně. Hodně postav zde přemítá o existenci Boha. Je zde hodně náboženských úvah i odkazů na Bibli. Například samotný název je ze Zjevení svatého Jana. To je právě citováno ve strhujícím závěru. Nápad s hrou šachů o život mi přišel velmi zajímavý. Rytíř Antonius Block se smrtí v této hře soupeří a podaří se mu si o nějaký čas prodloužit život. Vrací se z války zemí, níž zmítá mor. Tedy klasický středověký jev. Působil dojmem nebojácného hrdiny, jehož jen tak něco nerozhodí. Přesto v průběhu partie divák může pozorovat, jak se na něm podepisuje boj se smrtí. Dále je tu jakási kritika umělců ve formě ustrkování a zesměšňování kejklířů a divadelníků. Ti to měli ve středověku ještě těžší než dnes. Je to známá lidská nevděčnost napříč staletími, když vystupují na náměstích tak jim aplaudují a při setkání v krčmě jimi opovrhují. Přestože jsem absolvoval jeden semestr švédštiny, tak jsem ve filmu originálu moc nerozuměl. Herci mluvili hodně rychle. Přesto se mi zvukomalebnost tohoto jazyka líbila a k filmu s tématikou středověku se hodila. Jsem rád za černobílou formu snímku. Pomáhala lépe vytvořit ponurou atmosféru, kde na každém rohu číhá smrt. Při barevném provedení by to asi nebylo ono. Celkově film hodnotím jako hodně povedený. Dokázal vystihnout vše, co mi asociuje středověk. Tedy udatné rytíře, krásné dámy, mor, války, potulné kejklíře i duchovní stránku bytí, která tenkrát byly více promítána do každodenního života, kdy tu o Bohu postavy často hovoří.

Tenkrát na Západě je kultovní western z roku 1968. Režíroval jej Sergio Leone. Již začátek, kdy čeká trojice mužů na osamělém nádraží na přijíždějící vlak, nám napoví, čeho se tento snímek bude dotýkat. Jde o tahanice kolem výstavby transkontinentální železnice. Trojice mužů je Frankem poslána zabít Harmoniku. Ten však celou trojici s přehledem vyřídí. Frank vyvraždí rodinu farmáře McBaina, kvůli tomu, že má dům na plánované železnici a pokouší se to hodit na banditu Cheyenne. Farmy se ujme McBainova novomanželka Jill. Další dějovou linií je Harmonikova pomsta Frankovi, kvůli vraždě jeho bratra. Toho tak geniálně zahrál Charles Bronson, že po celý film nepoznáme o co Harmonikovi jde. Následuje slet intrik a potyček, kvůli výstavbě nové železnice, který se stane zlatým dolem a také o přízeň krásné novopečené vdovy Jill (Claudia Cardinale). U hlavních mužských hrdinů nemůžeme říci, který je dobrý a který špatný. To tento snímek hlavně odlišuje od westernů co znám z dětských let. Ve filmech o Vinetouovi či Sedmi statečných je jasně odděleno dobro od zla hranicí, o jejímž posunutí byť jen o milimetr nemůže být ani řeč. Mě osobně se nejvíce zamlouvá Cheyenne. Přijde mi nejvíce charismatický a nejvíce morální z třech hlavních postav. Vyzdvihl bych soundtrack filmu, který převyšuje pouhou filmovou hudbu. Vidíme zde jev zvaný manifest destiny. Jedná se o to, že Evropané přistěhovavší se na americký kontinent věřili, že je jejich předurčením od Boha, ovládnou Ameriku, i za cenu likvidace původního obyvatelstva. Dále zde můžeme vypozorovat F. J. Turnerem vyslovenou Teorii hranice. Ta spočívá v tom, že kdo chtěl na americkém kontinetu obstát musel prokázat svou vynalézavost, demokratičnost, agresivitu a individualismus. Úspěšní (někdy znamenalo živý) byl zde ten, kdo prokázal sílu svých koltů nebo nějaký jiný způsob jak prorazit svou. Proto se tady v mnohém liší charaktery postav zde natočených od svých současníků v Evropě.