Hledá se prezident

Za mě určitě ano! I když to byla teda hodně silná káva (má druhá polovička tedy odcházela při titulcích se slovy cituji: "Prvně se jdu vyblejt a pak můžeme jít." :-) Což vypovídá a mnohém. Někteří pláčou nad neobjektivitou snímku. Nevím, nemůžu si pomoct, ale osobně si myslím, že to není neobjektivita. To se prostě dotyční kandidáti znemožnili sami. A že pan vítězný kandidát se umí znemožnit přímo královsky, o tom jsme se všichni přesvědčili nedlouho po volbách, když málem tančil šavlový tanec nad korunovačními klenoty! Ale výpovědní hodnota o celé té mašinérii je určitě vysoká. Například záběry Jany Bobošíkové s jejím BoboBusem a s potencionálními voliči u podpisových archů...Ve výsledku mi té ženské bylo i líto. (06.09.2013)

Dokumentární počin Tomáše Kudrny byl opěvován ze všech stran a popravdě i já jsem se na pohled do zákulisí první přímé volby českého prezidenta těšil, nicméně výsledek moje očekávání nenaplnil a dostavil se pouze tuctový dokument s materiálem, který byl tisíckrát odvysílaný v televizním zpravodajství. Upřímně řečeno tento kousek nepřináší nic nového a už vůbec ne nic revolučního jak by se na první pohled mohlo zdát. Navíc se vyváženě nevěnuje všem zúčastněným kandidátům, ale pouze panu Zemanovi, Fischerovi a Karlu Schwarzenbergovi. Ostatní kandidáti jsou rádi, že v celém dokumentu pronesou dvě věty a na seznámení s jejich profilem či zákulisím můžete rovnou zapomenout. V podstatě nemohu pochválit ani pohled do zákulisí zmíněných tří pánů, jelikož jsou vybrány zbytečné scény, které bohužel pramálo vypovídají o charakterech dotyčných kandidátů a to, že je Zeman vtipný hulvát a Schwarzenberg spící mumlal divák, patrně věděl už před tímto dokumentem. Na druhou stranu musím tvůrce pochválit, že se snažil do snímku zakomponovat názory obyčejných občanů a nabízí asi nejucelenější pohled na tuto významnou událost v historii samostatné České republiky. Moje hodnocení 55% (28.02.2014)

Kdo bedlivě sledoval politickou situaci před volbami, pro toho nebude tento dokument velkým překvapením. I těch pár scén z pozadí, které uveřejněny předtím nebyly, však dokáže hnout člověku žlučí. O tom ale politika je, kdo má žaludek, rozhodně v ní úspěch nenajde. K potlické scéně mě napadá v tento moment snad jen citát velikána Cimrmana: "Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat." (16.01.2014)

Vůbec jsem nečekala, že by mě mohl dokument někdy takhle pobavit. První půlka filmu byla hodně vtipná a naprosto jí vládl Miloš Zeman kouřící, Miloš Zeman pijící, Miloš Zeman dolévající si, Miloš Zeman hledající místo, kde by mohl kouřit a Miloš Zeman neustále objímající svou dceru. Ta druhá půlka dokumentu už byla spíše smutná a člověk už jen očekává ten tragický konec. Ale nedá mi to a musím zmínit tu památnou větu..."Já se z toho prasete nehroutím!" (11.04.2013)

Skvěle zkonstruovaný český melodram, ve kterém se režisér se scénáristou stahují do pozadí, aby mohlo dostatečně vyniknout herecké mistrovství všech hlavních (i vedlejších) aktérů. Těžko říci zda je dokument ve výsledku skutečně natolik nestranný, jak režisér Kudrna před premiérou tvrdil. Hlavně v poslední třetině je z filmu cítit velká inklinace ke knížeti, což mě osobně je sympatické, na druhé straně to může zavánět mírnou manipulativností s fakty. Naopak některá fakta získávají nové a zřetelnější souvislosti (Šlouf, Fischer, Schwarzenbergova prohra ad.). Problém představují především samotné hvězdy filmu, u kterých se divák až do samého konce může jen domnívat jak moc velké divadlo hrají a do jaké míry se do své role skutečně vžily. Šokující podívaná se nekoná. Spíše úsměvná česká groteska o tom, jak Miloš k hradu přišel, pravda ke konci s krapet mrazivějším podtónem. Snad dříve nebo později nebude národ parafrázovat jednu českou píseň, o tom že jsme v prdeli a zvolili jsme (jste) si ho sami. (24.03.2013)