tkey

Rok 2020, čas Covidu a stupidních omezení, které omezili snad vše, co člověk zná - od koupě ranní kávy až právě po cestování. Posádka TKS2 stála před rozhodnutím. Odpískat to, přerušit a možná se k plánu vrátit, až tahle stupidita okolo dobře marketingově zvládlé chřipky skončí (pamatujete si na Sars-COV-1? - propadák, ale dvojka se díky globálnímu propojení ujala), ale kdy skončí? Skončí někdy? A jaké budou podmínky dále? Posádka se rozhodla pokračovat, i když věděli, že to nebude procházka růžovým sadem. A výsledkem je tohle dílo. Každému třeba nesedne a haterů bude spousta. Žádný podobný projekt v té době nepokračoval, minimálně to se dá připočítat k dobru. Ne, nikdo z posádky neumřel, i když byly v zemích, kde byl výskyt chřipky maximální. Vidět některá místa, kteří cestovatelé navštívili bez davů turistů se nejspíš málokomu povede. Kamera a audio jsou na podobný počin výborné. Na palubě nejsou herci ani lidi zkušení s dramaturgií, výsledek je tedy surová realita, žádné přetáčení a vymýšlení blbostí, jak to nafouknout, prostě jen osud a souhra faktorů. Samozřejmě, že výsledek měl být zprvu jiný, ale to je život. Život je to co se děje, když zrovna plánuješ a když plánuješ, tak se bůh (nebo něco jinýho se smyslem pro humor) směje. A jak to vím? Byl jsem na palubě a užil jsem si to maximálně. Třeba budete mít taky to štěstí, neboť na rozdíl od jiných projektů se do tohohle projektu může zapojit skoro každý v něčem šikovný člověk. Jo a ten pocit maximální svobody potom co vás propustí z Íránské cely asi někomu prostě nevysvětlíš ani nepředáš, to musíš zažít.