VOD (1)
Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(1)
Mezi hlavní hity podzimu bude patřit oblíbená česká tvorba v podobě novinkového cestovatelského seriálu Tatra kolem světa 2 (TKS2). Expedice si klade za cíl navázat na původní expedici z let 1987–1990, a vzdát jí tak poctu a oživit její tehdejší velikost. Plánovaná trasa by měla vést přes Střední a Východní Asii, projet Jižní, Střední i Severní Amerikou a přes celý africký kontinent zpět do ČR. Celkem je v plánu ujet během tří let více než 250 000 km a navštívit na 70 zemí světa. Expedice je koncipovaná jako otevřená, tj. na palubu se může během jejích tří let trvání přidat prakticky kdokoli. Mimo dočasné členy týmu pojedou i členové stálí – především jeden ze zakladatelů TKS2, Marek Havlíček. A že to bude výprava zajímavá, o tom svědčí i nutnost překonávat překážky spojené s aktuální situací kolem koronaviru. Plány výpravy se totiž kvůli celosvětové situaci spojené s covid-19 změnily. Bylo nutné pozměnit itinerář cesty a přizpůsobit se aktuálnímu dění jak ve světě, tak i v Česku. Tým na cestě se postavil čelem k omezení pohybu a zavírání hranic, a díky tomu se chod výpravy nepřerušil a expedice může pokračovat dál. Jak se říká, že „vše zlé je pro něco dobré“, našim cestovatelům koronavirová pandemie přinesla jedinečnou příležitost navštívit běžně přelidněné památky zcela samostatně. I díky tomu vznikly unikátní materiály pro seriál. Tatra kolem světa 2 je skutečná expedice, která si aktivně hledá další možnosti, jak poznávat a jak dostát všem závazkům, které veřejnosti dala. (TV Prima)
(více)Recenze (14)
Projekt Tatra kolem světa 2 jsem zaznamenal až s časovým odstupem, když jsem si přečetl několik článků, které popisovaly problémy, které projekt (a hlavně jeho vedení) potkaly. O původní Tatře kolem světa z let 1987 - 1990 jsem neměl tušení. Ze zvědavosti jsem se podíval alespoň na 1. sérii. Je to spíše návod "jak to nedělat". Filmařsky není seriál dobře zvládnutý, provází jej řada prázdných (a dlouhých) frází a nekvalitní zvuk. Bohužel to ale není "expedice", ale video z cestování hotelbusem. Sorry, ale pokud nabízím svezení Tatrou upravenou na spaní, přičemž lidé tam jezdí na 2-3 týdny, tak to není expedice, ale cestovka, kterých je celá řada. Zajímavá je také reakce na koronavir. Ano, viděno zpětně si můžeme myslet, že se řada věcí dala dělat jinak, nicméně nelze se zbavit dojmu, že vedení projektu situaci těžce podcenilo a zlehčovalo. 1. série je zejména o (bezcílném) cestování po prázdném Turecku a Íránu. Pár zajímavých okamžiků nabízí pouze cestování po Íránu, bohužel opětovně kvůli přístupu vedení projektu. Írán začíná policejním zadržením (fakt není dobré vypouštět dron tam, odkud vás policie předtím vyhodila), a končí útěkem (doslova) ze země kvůli neprodloužení víz. Ne, tohle tvůrci nezvládli na různých frontách. Pokud chcete vidět zajímavý cestopis, je jich celá řada. Pokud chcete vidět zajímavý dokument, je jich také celá řada. Ale tohle není ani jedno. ()
Zklamání. 1) Spoiler. Expedice se, jak známo, kvůli pandemii koronaviru nepovedla. Účastníci museli strávit nepřiměřeně dlouhý čas v Turecku a v Íránu, poté svou Trajdu s Bludičkou zazimovali a letecky se vrátili domů. To je ovšem vis maior._____ 2) Spoiler. Lze pochopit, že dokument se částečně věnoval improvizovaným prohlídkám Turecka a Íránu, připomínajícím bloudění těch cestovatelských ignorantů, kteří si myslí, že veškerá jejich příprava na akci je hotova, když si koupí levnou letenku a kapesního průvodce. Ani tohle nelze účastníkům zazlívat - oni přece nejeli na turistický výlet a přirozeně nebyli připraveni. Zpracovat kvalitní program z mobilu či laptopu někde po cestách je velmi obtížné._____ 3) Přesto situace nabízela mnoho momentů, které by si zasloužily podrobnější zpracování. Vztahy mezi účastníky expedice, zvláště ke konci, byly zaznamenány příliš letmo, přirozené konflikty se tu jen mihly a celé to působilo, že se nic moc nedělo. Chybělo inteligentní a věcné průvodní slovo, které by jasně vysvětlilo, co se stalo, děje a jaké to bude mít následky. Sametový hlas Pavla Soukupa s ignorantským komentářem tuto funkci opravdu nezastal._____ 4) A tak jsem zaznamenal jen dva aspekty, které stojí podle mne za zmínku. Především bylo zajímavé podívat se do auta a na jeho funkce. Řešení odtahu zapadlých aut, prohlídka vozu, improvizované vaření - to mě všechno docela bavilo. Musím ovšem dodat, že k tatrovce mám stejný vztah jako k trojhvězdě Alfa Centauri - tedy žádný._____ A potom samozřejmě lokálové, kteří byli jako všude ve světě přátelští a vstřícní. Malý vhled do jejich životů byl rovněž docela zajímavý._____ 5) Ve sdělovacích prostředcích se objevují různá prohlášení a názory, které celou věc bagatelizují a víceméně odsuzují. K tomu se nemohu vyjádřit, o tom nic nevím. Můj koment se týká čistě jenom seriálu. Za ten odpovídá podle titulků Adam Štrojsa (scénář a režie)._____ 6) A co je nového? Auta dorazila do Astrachaně, pak je poslali do Petrohradu a odtud je po moři převezli do Džibutska. Asijská trasa byla přeložena na rok 2024. V současnosti už posádka bloumá Afrikou. ()
Viděl jsem spoustu cestopisů, ale žádný nevynikal mizernou atmosférou, prázdnými frázemi a zbytečností tolik, jako tenhle. Ozvučení je děsné, kromě komentáře P. Soukupa není většinou nikomu rozumět a když už ano, je vám stydno za ty žblepty, které posloucháte. Většina pozitivních ohlasů tady je zřejmě od přímých účastníků projektu, jinak si to nedovedu vysvětlit. Škoda, že celý projekt przní odkaz a jméno původního dobrodružství. Na druhou stranu - nebýt toho, tak o této soudobé "největší expedici" nikdo neví. ()
Projektu fandím od počátku, a nezměnily to ani různé kontroverze provázející expedici, navíc některými lidmi záměrně přiživované. Pan Havlíček na mě působí především dojmem, že si jde tvrdě za svým cílem, a nenechá si to nikým vymluvit. Nezbývá než popřát, aby celou expedici zdárně dokončil, aby si i divák jako já připomněl první Tatru kolem světa, o které tak nadšeně četl v ABC, a z které je nakonec bohužel jen velmi málo dostupných filmových materiálů. ()
Jak já byl z počátku na tento seriál namlsaný. První díl byl ještě takový pomalý, no prostě klasický rozjezd. Ale následující tři díly byly překrásné. Turecko tak, jak jej neznáme. Ovšem kvůli zavřeným hranicím kvůli koronaviru nešlo jet dál, a tak expedice v Turecku zůstala tři měsíce a to se už na kvalitě bohužel projevilo. Za chvíli už nebylo kde brát zajímavé cíle a kvalita klesala. Svůj potenciál ovšem definitivně ztratila přejetím hranic do Iránu, kde samo o sobě není téměř nic. A tak se díly z Iránu staly reportážemi s místními živnostníky, umělci či neustálým ukazovaním místních trhů. Prostě bylo poznat, že aktéři Tatry už nevěděli, co mají točit. Tak točí kdejakou kravinu, která mi kvalitou připomíná spíše záběry z rodinné dovolené, a to jen s tím rozdílem, že tady mají dokonalou kameru a příšerně drahé auto. Kolik se v tom utopilo peněz... a kvůli koronaviru to dopadlo tak, jak to dopadlo. Výsledkem této katastrofy je absolutní konec první roční etapy, kdy členové expedice nasedají na letadlo směr Praha a auta jsou bez nich převážena lodí do Ruska. Smůla? Smutek? Zoufalost? Od každého tak něco... [120. hodnocení, 1. komentář, 32%] ()
Galerie (23)
Photo © Prima ZOOM
Zajímavosti (3)
- Představený expediční vůz vznikl na základě vojenského speciálu určeného pro extrémní i pouštní podmínky. Zajímavostí je, že organizátoři expedice jej zakoupili od Dalibora Petra, syna řidiče první expedice. Oproti třínápravovému vozu TATRA T 815 GTC má současný expediční speciál podvozek 4x4. Má to především ekonomické důvody – zakladatelé TKS2 totiž projekt financují z největší části sami. Dvounápravový podvozek je výhodnější z hlediska nižších provozních nákladů, ale i různých poplatků na silnicích či lodní přepravy. (sator)
- Expediční tatra je vybavena tatrováckým vzduchem přímo chlazeným osmiválcem, který je schopen 16 tun vážící vůz rozpohybovat až na rychlost 125 km/h. Hmotnost originální obytné hliníkové nástavby je pouhých 1380 kg. „Motor jsme upravili, snížili jsme emise o 37 procent a současně zvýšili výkon o 12 procent, a to díky částečné přestavbě na vodíkový pohon. Vyrobili jsme tak první hybridní tatru, která během cesty bude mít výrazně nižší uhlíkovou stopu,“ přiblížil vylepšení vozu Petr Holeček. (sator)
- Vůz bude schopen v určitých etapách cesty převážet až 14 členů posádky. Obytná nástavba, která vznikla podle návrhu Marka Havlíčka a Petra Holečka, posádce nabídne například prostornou sprchu nebo toaletu se spalovacím záchodem. Princip tohoto systému je velmi jednoduchý a ekologický, přičemž produkuje odpad pouze ve formě popela. Ve voze budou dvě na sobě nezávislé klimatizační jednotky a čtyři nezávislá topení. (sator)
Reklama