eccola

Fincher mi vždycky připomene, jak má vypadat dobře zrežírovaný film.

Chápu, že umělci používají uměleckou licenci, která jim dovolí "upravit" historické skutečnosti do pro film zajímavějších příběhů, ale tohle na mne bylo trochu moc...podle historiků si sestry neměly co vzájemně vyčítat, tady to bohužel vyjde jako boj cudnosti a zkaženosti. Dojem na mne neudělaly ani herecké výkony, otázka je, nakolk jim to umožňoval scénář. Tenhle film mi vážně nesedl.

Milý film, co se týká britského humoru a nadsázky, jinak scénář dost průhledný a v žánru britských romantických komedií spíš slabší...zajímavé bylo vidět Ewana McGregora v roli neurotického vědce, ale podle mého mu víc sedí sebevědomější postavy (navíc skotský přízvuk vážně není moc atraktivní). Kristin Scott Thomas byla v roli spin doktora vynikající - osvěžující bylo i, že tuhle roli hrála žena. No a Emily Blunt... to, jak byla po pracovní stránce dokonalá, byla její postava tak nějak nejvíc uvěřitelná svojí zmateností a zranitelností v běžném životě...Těším se na její další roli.

Za celý film dvě vtipné Allenovy hlášky a krásné záběry Říma, jinak totální zklamání. Nadsázka a fantaskno, které fungovaly v Paříži, jsou tady absolutně nemoderní a násilně naroubované. Postavy ploché až absurdní (co to měl představovat ten Alec BAldwin - starší alter ego mladého architekta?), žádná nemá prostor, aby se někam vyvíjela, a poselství šustí papírem, jak je klišé.

Dávám čtyři hvězdičky, ale spíš tři a třičtvrtě...tempo je až příliš pomalé, náznaky slibují, ale k ničemu se nedostaneme, protože druhá série už natočená nebyla. Stačilo trochu svižnějšího střihu a trochu scénáristy udržet v soustředění se na hlavní příběh. Škoda, zajímalo by mě, jakou roli skutečně hraje Kale, co je za bratrstvem sedmi, jak se budou vyvíjet osudy hrdinů.

Body dávám hlavně za odvahu zkusit něco jiného...samozřejmě, pokusů o to vzdát hold starým filmům tady už pár bylo, ale jít do toho s tím rizikem, že hlas se ozve až na posledních pěti vteřinách filmu, to už chce hodně sebevědomí. Dějová linka trochu slabší, podobně jako u originálních němých filmů, a prostřední pasáž by se dala krátit, ale celý film utáhnou šarmem oba hlavní protagonisti - jsem zvědavá na jejich "mluvící" filmy a doufám, že jejich kouzlo nečerpalo jen z mimiky a širokých úsměvů.

Dokonalé rozvedení Hitchcockova stylu. A dokonalá mystifikace... Viděla jsem ve stejný den jako Huga a oceňuju tu Scorseseho úžasnou schopnost vzdát poctu lidem, kteří ho inspirovali.

Ve srovnání se skandinávským originálem jde o filmovější přepis, režisér víc využil obrazové možnosti filmu. Je víc okrájený prostor pro vedlejší postavy a trochu upravil některé skutečnosti, což prospělo hlavnímu příběhu, i když může vadit fanouškům knihy. Tempo vyprávění je rychlé a napínavé a co mě nejvíc potěšilo, Daniel Craig má prostor hrát Michaela Bloomkvista tak, jak byl popsán v knize - chytrého, sexy a přitom trochu bezohledného chlapa. V americké verzi byla motivace postav k jejich chování daleko zřejmější než z původního originálu i knihy, což beru jako velké plus. Jedinou výtku mám k titulkům - nejdřív jsem jimi byla nadšená, jsou vizuálně krásné. Ale pak mi došlo, že titulky ve stylu Jamese Bonda mi k tomuhle filmu moc nesedí. Ale jinak velmi dobře natočená detektivka, rozhodně půjdu na další dva díly, pokud je bude točit Fincher.

Nejsem zrovna milovník akčních honiček a bouchaček, ale od tohohle filmu jsem nemohla odejít - kromě efektních scén s hořícími auty, zásahu komanda na mostě a skoků z mrakodrapu je tu totiž taky spousta dobrých nápadů, které jsou spíš vtipné než akční. Po hodně špatné dvojce je taky milé vidět, že scénář nemusí být tak předvídatelný. Kromě Hoffmana a Cruise (ve scénách, kdy se zrovna nekření jako v Top Gunu) se mi herecky líbil hlavně Simon Pegg, to byla vtipná vsuvka a připomínka britského humoru.

Pětihodinové vyprávění o bouřlivém životě Mildred Pierce se může zdát dlouhé, ale někdy trochu pomalejší tempo vyváží nádherná výprava a hlavně skvělé herecké výkony. Obvykle se vypráví příběhy amerických mužů, kteří za cenu sebeobětování šli za svým snem a někam to dotáhli. O to zajímavější je vidět, že už ve třicátých letech dokázaly ženy být emancipované a také jít za svým. Osobně mě hodně těšily scény, kdy se Mildred připravuje na podnikání, okukuje, jak to dělá konkurence a přesně ví, co dělat jinak...konečně se realizuje a rodině zajistí nejen chleba, ale i komfort, o kterém se jí nesnilo. Pak je tu druhá Mildred, která se nepoučí a stále věří špatným lidem, včetně své rozmazlené dcery. A tak je to v klasických amerických dramatech - chudý přijde vlastním úsilím k penězům a svojí slabostí o ně zase přijde, ale zvedne hlavu a jde zas péct koláče...