Polda99

Tolik absurdních momentů v jednom filmu? A přitom se to dá stále považovat za drama? To se dá asi dá zažít jen v severskejch fimech. Celou dobu sledujeme "bláznění jednoho faráře" abysme nakonec zjistili, že on je možná ten jediný při smyslech. Nejsem si ale jistý, jestli jsem při smyslech stále i já po zhlédnutí tohoto filmu. Rozhodně se nedá autorům upřít originalní přístup kombinující surový tragický příběh s komickými prvky plnými násilí doplněný hlubokým filosofickým a psychologickým podtextem a několika "božími zázraky". Bohužel na mě té filosofie presentované skupinou "naprostých magorů" bylo na jeden film přeci jen trochu moc...sice zajímavý počin, ale tentokrát to šlo mimo mě.

Amok by mohl být krásným silným dramatem o hrůzách apartheidu a o lidské povaze. Bohužel se tento film snaží příli moralizovat a příliš naznačovat správnou cestu, čímž obírá o diváky o vlastní názor a vnucuje mu ten jediný správný. Přes určitý ideologický podtext je zajímavé sledovat, jak tyto události vnímají sami umělci, kterých se tento problém nejvíc dotýká.

Oproti knize rozhodně obrovské zklamání, ale to se dalo čekat...hodně věcí z knihy by asi šlo jen těžko zfilmovat. Velmi zdařilý výkon Toma Hankse (většinou ho moc nemusím) bohužel nic nezachránil, a v tomto případě zklamání z Ewana McGregora, kterému jsem roli fanatickýho kněze prostě nevěřil. Narozdíl od většiny jiných, co tady píší komentáře se mi více líbila Šifra, kde byla Audrey Tautou mnohem lepší partnerkou...

Nebudu se vyjadřovat k příběhu jako takovému, protože ho neznám. Těžko tedy můžu posoudit, jestli se režisérovi podařilo vylíčit atmosféru knihy. Je jasný, že příběh ve filmu byl značně osekaný...to se na druhou stranu u tak rozsáhlého románu dalo čekat. Pokud ale Joe Wright něco zvládnul bravurně, tak to byla vynikající obrazová a výrazová stránka filmu, kdy jsem často se zaujetím sledoval pomalé pohyby kamery a užíval si každou maličkost velkolepé výpravy. Už kvůli tomuhle stojí za to film vidět. Jen možná je trochu škoda, že Jude Law nedostal přeci jen více prostoru. Na druhou stranu Keira Knightley potvrdila to, co se o ní ví už dlouho a to, že historická dramata jsou její největší parketa a já se těším na její další roli...

Mnoho hereckých hvězd, mnoho rozdílných příběhů a to vše v jednom filmu a ono to překvapivě funguje...nejen, že to funguje, tohle je snad nejlepší film, který jsem za hodně dlouhou dobu viděl. Všechny ty jednotlivé příběhy se mi líbily, žádnej nijak nezastiňoval ten druhej, žádnej tam nebyl zbytečnej. Úžasný výkon Anthony Hopkinse, úžasný výkon Freddyho Rodrígueze, úžasná Lindsay Lohan a úžasná Helen Hunt (škoda, že tam byla tak málo), a úžasní všichni ostatní herci....k tomu nenápadná hudba v pozadí, která skvěle doplňuje všechny ty příběhy....Mohl bych pět chválu na tenhle film dál a dál a pořád by toho nebylo dost. Od začátku jsem se plně soustředil na každou jednotlivou scénu a hltal každý slovo...celý film je plný emocí a přestože hned na začátku jsem věděl, jak to skončí, to napětí ke konci filmu, závěrečná písnička "Sound of silence", která ve filmu zní těsně před onou osudnou událostí, střídání obrazů se skutečnými záběry z toho dne, to vše z toho udělalo dechberoucí finále na který jen tak nezapomenu....

Je to asi hodina, co jsem odešel z kina a stále nevím, jak začít. Ne snad proto, že bych nevěděl, co si o filmu mám myslet, ale proto, že nevím, jak popsat (dle mého názoru) jeden z nejlepších filmů posledních několika let. Netroufám si říct, že bych plně pochopil záměr tria režisérů, a obávám se, že ani na druhé shlédnutí, které chystám co nejdříve, se mi to nepodaří. To nic nemění na tom, že si režiséři dali záležet na každém detailu. Začíná to skvělou sestavou výborných herců, kteří mě překvapili, jakou škálu postav a charakterů jsou schopni zahrát v jednom filmu. Pokračuje to výborným střihem, který Vám ani na chvíli nedovolí povolit v koncentraci, nemluvě o výborné práci maskérů. Celý film je následně doprovázen skvělou hudbou, která výborně dokresluje jak akční scény, tak i ty vtipné. To nejlepší na filmu je ovšem samotný příběh a myšlenka celého filmu o propojení všeho se vším a právě tahle myšlenka filmu se mi bude v hlavě přehrávat ještě hodně dlouho.

Super efekty, perfektní bojový scény, zajímavá škála postav a řek bych, že k nim i dobře vybraní herci, evidentně do toho nacpali spoustu dolarů...tak proč proboha taky nenajmou kvalitní scénáristy... Jinak chvílemi to připomínalo spíše tým Iron Mana a jeho posluhovačů než tým Avengers. Celkově jde o příjemnou oddychovku a pro fanoušky How I met your mother bylo celkem fajn vidět "Robin Scherbatskou" (Cobie Smulders) taky v trochu odlišné roli....

Skromný pomalý příběh o dobrosrdečné stařence, ke které se ke konci života všichni otočí zády. Celý život dřela a pracovala, vychovávala vnoučata a to jen proto, aby pro ni nikdo nenašel místo ve svém domě. Smutná realita nejen současného Ruska, ale téměř celého světa. Přes pomalé ubíhání filmu si mě film získal a to svým syrovým zpracováním a jednoduchostí. Bezcitné chování většiny babusjiných příbuzných mě čím dál tím více rozčilovalo a ke konci jsem se zastihl se slzami v očích. Výborný emotivní snímek, který stojí za zhlédnutí...

Dlouho jsem odolával shlédnutí tohoto filmu. Všechny recenze a komentáře mě spíše odrazovaly. O to více jsem byl překvapený, jak promyšlená byla každá scéna. Samozřejmě každý zmíní vizuál, ale mnohem více mě zaujala práce kamery a střihu společně s kompozicí. Dlouhé scény z počáteční party střídající se s rychlým střihem zobrazující chaotické natáčení je naprosto geniální. K tomu úžasná hra s hudbou a zvukem, přesahující jednotlivé scény a dotvářející atmosféru celého filmu mě nenechala ani chvíli se nudit. Narovinu některé části scénáře by stály za to doladit a některé scény jdou za hranu únosnosti a humoru...i když z nějakého důvodu právě tyto scény vyvolaly v sále bouřlivý smích..., přesto považuju Babylon za jedno z největších překvapení. Odkazy na skutečné postavy nebo filmy z historie Hollywoodu jsou už jen třešničkou na dortu.

Přestože se jedná o velmi silný příběh, na můj vkus se ve filmu objevuje až příliš násilné citové vydírání, které vás nutí soucítit automaticky s Aljošou a vy si tak toto pouto s poustavou nemůžete vytvořit sami. A jak to tak bývá, pokud jste do něčeho násilně nuceni, nikdy z toho nemůžete mít ten pravý zážitek a proto ani já si nemohl naplno užít smutný příběh vojáka, ale spíše jsem se cítil po zhlédnutí filmu vysílen, jako když vám někdo vypráví svůj příběh jen proto, aby vás za každou cenu rozplakal.