Reklama

Reklama

Teprve devatenáctiletý Aljoša překvapil svého velitele, když na bojišti druhé světové války zneškodnil dva nepřátelské tanky. Namísto vyznamenání ovšem mladík požádá o krátkou propustku do rodné vsi, aby mohl matce spravit střechu. Cestou potkává veterány mířící domů, mladé brance směrem na frontu i mladou dívku, která si jen přeje být od války co nejdál. Dobrosrdečný Aljoša se snaží každému z nich aspoň trochu ulehčit: vyřídit pozdravy rodině, doprovodit zraněného vojáka nebo vyděšené dívce sehnat trochu vody. To vše ho ale zároveň vzdaluje od jeho původního cíle a zdá se, že svou matku nestihne ani pozdravit. Žádného ze zdržení ale Aljoša nelituje, zvláště ne setkání se Šurou... Sovětský válečný snímek o krátkých chvilkách laskavosti v těch nejtěžších časech natočil v roce 1959 Grigorij Čuchraj podle vlastního scénáře, který napsal společně s Valentinem Ježovem. Oba pak za svou práci získali řadu festivalových cen, nominaci na Oscara za scénář a cenu BAFTA za nejlepší zahraniční film. Lyrický snímek o křehkém poutu mezi dvěma mladými lidmi se na krajinu zuboženou válkou dívá smířlivě, někdy s nadhledem nad absurdními situacemi, jindy vážně – většinou však s nadějí. (Česká televize)

(více)

Recenze (77)

tahit 

všechny recenze uživatele

Ohlédneme-li se za ruskou filmovou tvorbou uplynulých let, tak některým námětům z válečných let nelze upřít poetickou atmosféru a obraznou metaforičnost. Jedné věci si na tomto filmu obzvlášť vážím a dovedu dvojnásob ocenit, že je lhostejný k politice. Kromě toho je zde spousta krásných scén natočených s jakousi něhou. Třeba zborcené naděje ženy v černém, marně čekající na syna. Nenaplněná láska Aljoši a Šury v teskné tónině války je svým způsobem milá. Snad jediná výhrada se vztahuje k úvodní scéně, kde Aljoša utíká a přitom likviduje tanky, která opravdu působí hloupě. Přesto mě film nezklamal a zaslouží si plnou chválu. K čemuž už zbývá jen dodat jen to, že kdo se nezalekne starého ruského filmu, bude určitě spokojen. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Začátek se zničením dvou Tigerů je vážně nehoráznej nesmysl a velmi sráží výsledný dojem z jinak velmi povedeného filmu. Nechápu, že to neudělali jinak. Celkově jde o poměrně velmi jednoduchý a přímočarý příběh, který ale ani tak nic neztrácí ze své působivosti. Některé scény jsou ovšem hodně zjednodušené. Prostě protiválečných filmů není nikdy dost a u tohoto potěší, že tvůrci necpou divákovi ideologii a Stalina (ten není ani zmíněn). Sám nevím, proč hodnotím tak jak hodnotím, ale něco mi tam zřejmě chybělo, nenudilo mě to, ale ani nenadchlo. 70%. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemně civilní film s docela zvláštním vyvrcholením. Úvodní "akční" scéna je sice úsměvná, není však patetická ani heroická, a zbytek příběhu tvoří jen sledování dvou milých mladých lidí, kteří se na malou chvíli setkají v zázemí. Asi nejsilnější scéna je ovšem ještě předtím, kdy se Aljoša setká s jiným vojákem chodícím o holích, kdy teprve po jeho setkání s manželkou se díky fantasticky sugestivnímu záběru dozvíme, že mu chybí jedna noha... ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Dobrých balad o vojácích je málo. Jinak je balad o vojácích hodně. Zpravidla je hrdina nápadně kladný a někdo mu ale nepřeje, takže končí tragicky. Zde voják dostane vyznamenání, to nechce, raději chce na pár dnů domů. Za maminkou, které teče voda do chalupy skrz špatnou střechu. Nadřízený se diví, že vyznamenání nechce, a dává přednost prkotinám, ale dobře tedy. jenomže co pak následuje, to je katastrofa pro velkou ideologii. Voják se cestou domů zamiluje, a nechce se mu zpátky na vojnu. Střechu opraví, mamince pomůže, ale skrz odměnu je z něho náhle jiný člověk, protože pokud by ho nadřízený nepustil domů, tak by se cestou nezamiloval a to má pak následky pro celou společnost, která přišla o vojáka. Pokud by takových případů bylo v Sovětské armádě 20%, tak by nikdy nemohla porazit žádnou armádu. Že film dostal nominaci na Oscara bylo politické rozhodnutí, Američanům se líbilo, kdyby bylo v SSSR víc takových vojáků... ()

Galerie (25)

Zajímavosti (11)

  • Režisér Grigorij Čuchraj si v tomto filmu dovolil žádat v tehdejší sovětské kinematografii nevídanou věc - výměnu již jednou schválených a potvrzených herců. Díky jeho umíněnosti se výměna podařila. (Jirka_Šč)
  • Časť filmového štábu odišla pre nezhody s plánmi režiséra. (Arsenal83)
  • Kvôli natáčaniu filmu sa Žanna Prochorenko musela presťahovať z Moskovskej umeleckej divadelnej školy do štátnej umeleckej školy VGIK - Všeruský štátny inštitút kinematografie pomenovaný po S. A. Gerasimovovi. (Arsenal83)

Reklama

Reklama