EKLEKTIK

"Co je tohleto za blb...?" Rodinný příběh, natočený podle zadaného tématu "Táto, mámo, pojďte si hrát", vypráví o tom, jak je důležité umět Morseovu abecedu a o tom, jak mě už jako malá, lezla Martina Menšíková na nervy, nehledě na to, že v této povídce, ještě ke všemu ráčkuje.

"Tak tohle si chtěl svejm dětem ukázat, jo?" Protikuřácký příběh, natočený podle zadaného tématu "Toto je moje poslední cigareta", který poměrně lidským, až dojemným způsobem vypráví o jednom zloději, se jménem abstinenční příznak.

"Ty se na to díváš a ještě ti to dělá radost." Chovatelský příběh, natočený podle zadaného tématu "Jak jsem se stal drobným chovatelem", vyprávějící o problému, který postihl snad každého člověka majícího doma křečka a o překonání takzvané "Musofobie", ve kterém se před kamerou opět objevila bývalá dětská herečka Klára Špálová, debutující rodinným psychologickým filmem "Nechci nic slyšet", z roku 1978, v němž účinkovala společně s budoucím režisérem Filipem Renčem.

"To je pravda?" Příbuzenský příběh, natočený podle zadaného tématu "Člověk, který mi v životě nejvíce pomohl", vyprávějící o tom, kdo má charakter a kdo ho nemá, v němž hraje Marta studentku, snachu a matku, Viktor syna, otce a zbabělce, Jiřina maminku, tchýni a babičku a Karel lékaře, gynekologa a porodníka.

"Čím větší hloupost, tím to myslí vážnějc." Rodinný příběh s groteskní zápletkou, natočený podle zadaného tématu "Takovou legraci jsem ještě nezažil", který pro jeho účastníky, zase tak legrační určitě nebyl, ale zcela jasně patří mezi ty nejlegračnější, které byly natočeny.

"Nevšímejte si toho, prosím vás, jste dospělí lidé." Študácký příběh, částečně připomínající film "Marečku, podejte mi pero", byl natočený v ostravském studiu ČST a vypráví o manželích Brýdlových, kteří společně navštěvují dálkové studium gymnázia, sedí spolu v jedné lavici třídy 4.B, ale ke svému vzdělávání přistupují zcela odlišně. Manželka, kterou si její muž neustále dobírá, že má přesváhu, je snaživou a svědomitou žákyní, pravidelně se připravující na každou hodinu, zvládající pečovat i o jejich dvě děti Kubu a Petru. Zatímco manžel je typický příklad žáka, jehož učení nebaví, svůj volný čas nejraději tráví s Karáskem na pivu a při písemných zkouškách by od své ženy nejraději opisoval, což se jí pochopitelně nelíbí. Takže si na její žádost musí manžel přesednout k jinému spolužákovi, jehož lavici zdobí vyrytý nápis "Miluji tě, Eva", na který se rozhodne odpovědět "Já tě také, Jiří". Další den, pak v lavici najde ukrytý dopis se vzkazem, že by ho dívka ráda poznala, že má přijít zítra ve čtyři hodiny do Čedoku, že bude mít v ruce otevřenou učebnici chemie a on, že má mít květy. Když se tam ale Jiří s květy a "Květy" dostaví, s hrůzou zjistí, že se jednalo pouze o nejapný žert pubertálních gymnazistek a tak se večer navrací, ke své své ženě domů. V inscenaci dále hrají Nataša Kalousová s Janem Vlasákem a Zdeněk Žák, se v ní zmiňuje o filmu "Supi nad Aljaškou", což je dobrodružný western z roku 1973 natočený v koprodukci Německa a Jugoslávie.

"Tak já to dám do paměti, jo?" Rodičovský příběh, natočený podle zadaného tématu "Ta rozkošná mateřská dovolená", vyprávějící o tom, že některé problémy nevyřeší ani ta nejmodernější výpočetní technika.

"Někdo to potřebuje, aby líp usnul." Železničářský příběh, natočený podle zadaného tématu "Jak jsem bojoval s pokušením", s takřka erotickou zápletkou, který vypráví o jedné opravdu moudré a charakterní spolucestující.

"Takováhle kamarádka, vynahradí všecky mužský na světě." Rozvodový příběh, natočený podle zadaného tématu "A takoví to byli kamarádi!", vyprávějící o těžko uvěřitelné, ale o to více mrazivé zkušenosti s bývalou "nejkou".

"My jsme měli práci, s medem." Manželský příběh, natočený podle zadaného tématu "Po přízni řízni!", jenž dává úplně nový význam výrazu "Cena medu (1986)" a z něhož je jasně patrné, že v roce 1974 byla průměrná maloobchodní cena medu 30,- Kčs a při porovnání tehdejší průměrné měsíční hrubé mzdy, která byla 2 237,- Kčs s dnešní, ve výši 26 287,- Kč a se současnou cenou medu cca 169,- Kč zjistíme, že byl tehdy med vlastně o hodně dražší, než dnes, ale abych taky napsal něco k samotnému příběhu. Vlastní děj této divácké povídky není ani nijak moc zábavný, natož vypoinovaný a zajímavý je snad jen malou rolí Vladimíra Menšíka a jako u většiny těchto příběhů, stojí hlavně na přesném obsazení jednotlivých rolí ukřivděného Haška, ustarané Syslové, protivné Tichánkové a drzého Najmana.