Idego

Trojka protivných uhuhlaných mamlasů, kteří neví, co chcou, vede 111 minut ubíjející rozhovory o tom, že teda neví, co chcou, a jen tak se plácají odnikud nikam a blbě usmívají. Není v tom žádná hloubka, žádný existencialismus. Okay, i bez existenciální tísně by to mohlo s odřenýma ušima projít jakožto nějaký syrový drama o osamělosti stárnoucích mileniálů, ale to by to nesmělo být zpracovaný tak hrozným způsobem. Sledovat "herectví" Miroslava Faderholze se vyrovná středověké tortuře. Dialogy připomínají dramatizaci článků z lifestylových magazínů, ale jsou ještě 10x nudnější a víc ubíjející, protože ty postavy jsou tak nesmírně tupé a navíc ještě blbě zahrané a ve výsledku kromobyčejně protivné. Všem třem jsem měl chuť zakroutit krkem. Do toho kamera i zvuk jsou na úrovni domácího porna, dialogům často není ani rozumět, a že je to "bytový film" jako omluva neobstojí. Existují nízkorozpočťáky natočené ještě horší kamerou, které ale nejsou tak odfláknuté. Poslední věc je, že snad každých 10 sekund tady z nějakého důvodu znějí místo hudby údery bicích, což mě ke konci filmu už dovádělo vyloženě k nepříčetnosti. Tohle jsem neměl dokoukávat.

Pěkně namalované, hezká hudba, ale scénář to zabil. Postavy jsou ploché, jejich motivace nejasná a celé to působí jako shluk několika motivů, o kterých si autoři řekli, že se budou líbit, ale už je nedokázali poslepovat do funkčního celku. Arren se chová jak zombie, my netušíme proč a je nám to vlastně docela jedno. S ostantma postavama je taky hodně těžký cokoliv cítit, protože jsou ještě plošší a už úplně bez backgroundu a motivací. Příběh je pásmem wtf scén o ničem, které bez hlubšího významu hodinu dávají těmto prázdným postavám kde trávit čas, jen aby mohlo přijít pseudonapínavé ještě víc wtf finále. Takhle jsem si anime od Ghibli nepředstavoval.

Po všech těch nadšených doporučeních od známých a i podle toho strašně vysokýho hodnocení jsem opravdu nečekal, že to bude tak infantilní. Příběh je primitivní (pro děti), dialogy jsou nesofistikovaný, psaný jednoduchým jazykem (pro děti), není tu absolutně žádný násilí (safe pro děti), takže i ten největší záporák je vlastně neškodnej a napětí a strach u toho můžou cítit leda děti, a prostě JE TO MOC PRO DĚTI. Jsou dětský pořady, který jsou boží i pro dospělýho, a měl jsem za to, že tohle bude mezi nima klenot, ale bohužel. Jak může tolik dospělých bavit něco i takhle vybrakovanýho, aby to mělo 4,5 tisíce hodnocení s průměrem 87%, fakt nepochopím. Leda u toho všichni hulili. To je pak super i Kouzelná školka.

V září 1993 se konaly volby, které opozice zase prohrála. Šla jsem přes Náměstí republiky. Byla jsem tak naštvaná! Chtěla jsem k nim jít a křičet: „Proč?? Proč jste tak hlasovali?” Cítila jsem potřebu křičet na ně na všechny. V tuto chvíli nemáme elektřinu, máme měnu s 11 nulami, nemáme benzín, není možné vybrat peníze z banky. A oni pořád volí Miloševiče.

Nervydrásající drama? Srsly? Posádka se nudí a těší na akci, ponorka se potápí, ponorka se vynořuje, do ponorky teče voda, lidi ječí a lítají sem a tam, žárovky praskají, pak se posádka zase nudí, ale na další akci se už netěší... A tohle trvá 4 hodiny. Žádná gradace, žádný děj a hlavně absolutně žádná šance se ztotožnit s tím, co ti lidi na palubě prožívali, protože všechny postavy jsou ploché, nevýrazné a ještě je to zahrané v takovém tom ne úplně civilním stylu, který byl kdysi sice normou, ale dneska to působí jak herecký výkony ve špatným pornu. Jako sorry ale na 4 hodinách se asi dalo líp rozpracovat, že se někdo cítí osaměle, než tak, že jeden voják smutně kouká na fotku své girlfriend a druhej smutně kouká na to, jak ten druhej smutně kouká, a pak se s jakože soucitným pohledem zeptá, jestli je to jeho přítelkyně, a ten mu na to odpovídá, jak mu chybí... Klišé alarm! Klišé alarm!.... Jak v telenovele, fakt. Tohle by nudilo i v poloviční stopáži. A já blbec si ještě pustil director's cut, abych teda měl to "napětí" se vším všudy. Měl jsem to v polovině vypnout.

Tak jsem se donutil dokoukat to celé. Neměl jsem. Kdyby v Andělech nebyli ti andělé, dalo by se z toho udělat celkem ucházející drama o AIDS krizi s pár dobrýma hereckýma výkonama a slušnou dynamikou vztahů o poloviční stopáži, ale tohle? Natahovaný pseudoumělecký užvatlaný nic! Zejména scény s andělem Emmou Thompson jsou neuvěřitelně lacině zpracovaný a k uzoufání nudný. Že se navíc snaží být zároveň vtipný pak vyloženě bolí. Podobně bolestivé je sledovat snahy o politicko-filozofickou kritiku konzervatismu, které se omezují na Louisovy povrchní intelektuální angry rants. Žádná hloubka, jen uječená nesympatická postava. Zbytek scén je pak až na světlé výjimky (zéjmena Al Pacinovy scény s telefonem) maximálně průměr. Nechápu, kde se u této nudné natahované slátaniny vzalo tak vysoké hodnocení a co na tom tolik lidí vidí. Kde je ta genialita? Kde je ta nepopsatelná atmosféra? Viděli jsme stejný seriál?

Čekal jsem trošku ujetější, drsnější a sofistikovanější humor. Prostě brutální shading a sassiness, nebo aspoň nějaký stírací hlášky ve stylu Priscilly, o které si animák o drag queens přímo říká. Bohužel tady člověk najde spíš jen stereotypní hospodský "vtipy" o gayích, akorát servírovaný s trochou třpytek. A zápletky jsou sice absurdní, ale bohužel ne dostatečně na to, aby to bylo vtipný. Takže ve výsledku nuda a cringe. Škoda. Potenciál byl.

Dva běhají po lese a blouzní u toho. Psychologie nefunguje, trýznivé obrazy zoufalství spíš než jako promyšlená metafora působí dojmem naprosté náhodnosti a celé je to nuda k uzoufání, kde i 65 minut působí jako věčnost (žel jiným způsobem, než asi bylo zamýšleno). Vrchol české kinematografie? Bitch, please...

Kolosálně dementní scénář vršící jednu do očí bijící logickou chybu za druhou.

Herecké výkony jsou sice špatné až hrozné, scénář by si taky zasloužil větší pozornosti, ale příběh jako takový je to silný, umocněný faktem, že se zakládá na skutečnosti, a k zážitku hodně dopomáhá i uhrančivá hudba Wolfganga Hammerschmida.