Jantar2

Zatím rozhodně nejlepší díl 8. série. Připomněl mi to, co jsem měl rád na předchozích sériích. :)

Dle mého názoru film klade až příliš velký důraz na odkaz kapely, což dělá na dobových i současných příkladech. To vede k tomu, že se tak trochu stále točí v kruhu a pouze mnoha různými způsoby chválí kapelu za něco, co už bylo dříve ve filmu řečeno. Místo toho bych ocenil, kdyby se film zaměřil více do hloubky na rannou tvorbu (která dnes zdaleka není tak známá a opěvovaná) a na samotný tvůrčí a výrobní proces jejich hudby. Jako úvod pro někoho, kdo se s tvorbou Kraftwerku setkal jen povrchně, je film výborný, byť se to nezdá, např. dle vybraných hudebních ukázek, jako záměr autorů. Pro diváka, který má ale Kraftwerk naposlouchaný a už si o kapele i něco zjistil, to úplně není.

Je pravda že tvůrci tímto filmem neobjevili nic nového ale nabídli rodičům a široké veřejnosti konkrétní pohled na problém, který je pro většinu lidi, jež si jím neprošlo, skoro nepředstavitelný a v tom je právě síla tohoto dokumentu. Jak zde již komentující poznamenali nebo alespoň naznačili, je pravda, že dokument mohl zajít více do hloubky např. v tom co muže vede k tomu, že vyhledávají právě takto mladé dívky i přesto že pouze 5% z nich mají být pedofilové a chování vyobrazených mužů nemá s pedofilií moc společného. Tvůrci mohli také zajít více do hloubky v tom, jak by bylo možné lépe regulovat tento problém ze strany poskytovatelů online služeb. Obzvláště v část filmu předtím, než se dívky se štábem vydají na osobní schůzky, se z videohovorů s predátory tolik nedozvídáme ale je to alespoň zajímavé a rozhodně mi ve filmu nevadí. Určitě nejsem jediný, kdo by ocenil director’s cut verzi s více více videohovory, které se do filmu nedostaly. Líbí se mi, kolik práce tvůrci věnovali stavbě ateliérových pokojů „dívek“. Vizuálně je film za mě rozhodně na jedničku. Co se týče výpravy, atmosféry a celkového zpracování, film rozhodně obstál a zanechal ve mně a velké části kina silný dojem. Velkou roli na tom hlavně ke konci filmu hrál pro mě docela překvapivě soundtrack, který byl asi nejlepší, jež jsem v sociálním dokumentu slyšel. Celý film bych shrnul jako velice povedené dílo, které dostálo jeho záměru, který dle mého chápání nebyl ukázat na nový problém ale na „reálné situaci“ ukázat rodičům a široké veřejnosti praxi v této problematice.

Film jsem viděl dlouho před premiérou v listopadu 2017 u Tomáše Magnuska v Hereckém domě Viktorka tehdy ještě v nenabarvené formě a můžu říct že jsem byl opravdu příjemně překvapen. Od Tomáše Magnuska zatím určitě to nejlepší.

Nekonečná studnice hlášek prostupujících celým internetem. Autentičnost celého filmu se nedá zapřít.

Nejsem sice příznivcem anime, ale jakožto dlouholetý fanoušek kapely Daft Punk jsem se na Interstellu 5555 prostě musel podívat a byl jsem velmi mile překvapen. Příběh narážející na fungování současného hudebního průmyslu podávaný v barevných vizuálech se krásně snoubil s hudbou mé oblíbené kapely. Překvapil mě fakt, že se ve filmu prakticky nenacházela jakákoli jiná zvuková stopa než hudba z alba Discovery která se navíc objevovala ve stejném pořadí jako na samotném albu.