Oblivionox

Povýšit bezduchou "řezničinu" je asi dnes běžné úspěchem této odporné série ( také SAW ) jsem znechucen, jak je možné tohle brát jako filmovou zábavu. Musím jen uznat, že po stránce kamery a efektů film neměl chybu. Vyvrcholení děje je zajímavým nápadem, škoda že také jediným ...

Označit film jako je AVATAR pouhou nálepkou sci-fi je u tohoto díla krátkozraké. Je to alegorie dějin našeho druhu a zvláště pak těch částí, za které by jsme se měli stydět. Podíváme-li se na příběh, jenž nám zde naprosto neopakovatelným způsobem James Cameron předkládá, očima obyvatel planety Pandora, zjistíme jak se asi cítili původní obytelé ameriky při příchodu evropanů. Film je poselstvím, které se nás jakoby ptá, jak daleko jsme schopni zajít v touze zachovat si svou vlastní pohodlnou existenci a co a koho jsme ve jménu vyššího "tedy našeho lidského" dobra obětovat. Tento příběh mne hluboce zasáhl, byl to pocit, že vidím svět, který dokáže existovat jen ve snech. Až do závěrečných titulků mne kouzlo do toho nejmenšího detailu zpracovaného světa lidu Navi pohltilo, vychutnával jsem si každý pohyb a každý obraz, měl jsem chuť plakat, smát se i řvát. A ještě dlouho po konci filmu jsem měl pocit, že něco ze mne zůstalo v jantarovém lesku očí Neytiri a svět Pandory už nikdy nedokáže opustit. Nazývejte mne přecitlivělým snílkem, ale jen naprostý cinik u tohoto příběhu necítí alespoň část toho co já. Možná tento film jednou bude zapomenut jako další sci-fi, ale pro mne bude jako vzpomínkou na sen, který bych chtěl žít ...