Epistemolog

Proč má v honičce hlavní roli holka, co neumí ani utíkat? Za ní sprintuje medvěd pak predátor a ona kluše jak na autobus. V reálu by i jednonohý předběhl Bolta. Ten obsah na čsfd je taky hovadina. Prej vysoce schopná bojovnice, přitom se tam dva dny jen učí házet na strom sekyrkou, ale samozřejmě ve finále je yautja jen boxovací pytel. Maska a zjev predátora se mi opět nelíbí. Vypadá jak hubený trodlogyd s dredama. Na rok 22 bych čekal lepší vizual u pumy i medvěda. Abych jen nekibicoval jinak jde o dobrý snímek, mnohem lepší, než předchozí dva díly a na bambitku z dvojky taky dojde. Hudbu od neznámé čičiny Schachner jsem poznal, jelikož mám naposlouchany její soundtrack z průměrného hororu Vzkříšení démona. Ta mne zde fakt potěšila. Jinak ve finále ta bažina se dala předvídat a mohli ho tam nechat se utopit. To by byl lepší skon, než ta blbost s helmou.

Jde o třetí sérii minidokumentů s historickými fotografiemi Ithaky Darin Pappas, která byla hlavní fotografkou NWA od roku 1988 do roku 1990. Snímky byly pořízeny v podvečer ve Phoenixu v Arizoně asi hodinu předtím, než NWA uskutečnili jeden z nejsilnějších koncertů na svém americkém turné v roce 1989. V té době byla Ithaka pravidelným fotografem na volné noze pro Priority Records a odpoledne přiletěla z Los Angeles, aby zdokumentovala soukromý zákulisní ceremoniál. Ještě ten večer ze skupiny odešel Ice T, jde tedy o poslední fotky NWA v původním kvintetu.

Nepřehledný dokument, který přeskakuje v rozhovorech, klipech dokonce i v časové ose nesmyslně sem a tam je spíše pro mainstreamové publikum. Do produkce se snímek nedostává příliš hluboko, chybí některé klíčové momenty a povětšinou se drží afroamerické perspektivy. Spoléhá se zde na velké množství rychlých videoklipů s Brucem Lee, Jackie Chanem a Tonym Jaa. Film opomíná opravdu mnoho velmi důležitých lidí. Zmínka není dokonce ani o Jetu Li, či Johnu Woo a poměrně mnoho času zabírají protesty a povstání proti útlaku apod. Film naznačuje, že bílí lidé mohou být vděční afroameričanům za blaxploitation VHS filmy a vysvětluje i hluboké spojení s hiphopem. Žádné nové, nebo neznámé rozhovory nečekejte.

Dokument zkoumá Jayův život v Queensu a jeho spojení s komunitou. Jay byl zastřelen v nahrávacím studiu v roce 2002. Okolnosti vraždy jsou rozděleny na okamžiky před, během a bezprostředně po vraždě prostřednictvím rozhovorů s přátely a rodinou. Během vraždy bylo přítomno šest svědků, ale nikdo nebyl nikdy odsouzen. Jayova nevyřešená vražda se používá ke zdůraznění společenských problémů, napjaté vztahy mezi městskými komunitami a policií, stejně jako znepokojivě vysoké číslo zavražděných raperů, jejichž vrahové často nejsou chyceni a obviněni z trestného činu.

Počátkem 80.let hrál Probie v prestižní OHL, kde měl v součtu více než bod na zápas a tento standart si držel i na farmě Red Wings. Pátá nejtrestanější bestie NHL v sezóně 88, kdy nasbírala neuvěřitelných 398 trestných minut si dokonce zahrála v All star game, jelikož dala v tomto ročníku skoro 30 branek a přes 60 bodů, což není u vymahačů úplně běžné. Nutno připočíst i jeho 21 bodů v play off, což bylo nejvíce v týmu a s další horkou hlavou, která umí dávat góly Gerardem Gallantem fungoval několik let jako alternativní kapitán týmu. Legendární Steve Yzerman, kterému mu Bob dělal ochranku ho charakterizoval, jako člověka s obrovským srdcem, který by se rozdal a pro Wings by udělal cokoliv. Hrdlořez Bob se však potýkal s porušováním zákona, byl suspendován z NHL a seděl i v base. Roku 89 ho policie svlékla ze spodního prádla z kterého vypadlo 14 géček kokainu. O pár let později ožralý a nafetovaný boural na motorce, nebo se roku 2004 nacamraný porval s policisty, kteří museli použít taser. Viceprezident NHL Devellano řekl, že za svou kariéru s nikým nestrávil tolik času řešením problémů, tak jako s Probertem. Když prušvihář Probert předčasně zemřel na infarkt, během pohřbu ho vyprovodilo na 50 drsných motorkářů na hlučných mašinách. Náš bulvár tehdy napsal: ¨Řídil se vlastní spravedlností a podle ní soudil ostatní. Rval se, systematicky demoloval své tělo, ale také rozdával zadarmo lístky na zápasy malým dětem.¨ Jeho nejlepší přítel byl mimochodem spoluhráč a také jeden z největších bitkařů NHL Joe Kocur. S Kocurem se Bob serval, když hrál později za Chicago během hromadné bitky, ale v té chvíli a zmatku nevěděli kdo je kdo. Později se však párkrát vědomě střetli. Mezi jeho dlouholeté rivaly patřili dva bitkaři malého vzrůstu Tie Domi a Wendel Clark, ale také mačo Stu Grimson. Dlouhých 100 vteřin trval jeho souboj proti vražednému Marty McSorleymu. Líbí se mi také událost z roku 99, kdy ho výhružkama ctižádostivě vyzval dvoumetrový kolos Scott Parker z Colorada, nacož ho Bob vyřídil zlým pohledem a čtyřmi directy, aniž by odhodil rukavice. Pokud je mi známo, tak se Boba podařilo vypnout na ledě jen předčasně zesnulému Toddu Ewenovi, ale je fakt, že dost bitek měl taky nerozhodně. Má topka nejobávanějších bitkařů z 80. a 90. let bez pořadí za zajímavou a funkční techniku boje jsou bez debaty: Ray, Semenko a Nilan. Bitkaři jako takoví, co měli podivuhodnou výdrž a smrtící sílu byli také vejlupkové Grimson, Odjick, Hunter, McSorley a mlátička Twist.

Je oslavován jako tvůrce fresek Sixtinské kaple a pravděpodobně největší sochař, který kdy pracoval s mramorem. Při sledování dokumentu má člověk pocit, jako by mu právě unikla příležitost setkat se s velkým mužem. Patřičná pozornost je zde věnována výtvorům, s nimiž jsou diváci obeznámeni, ale navzdory detailům, které je činí tak pozoruhodnými, se film příliš nezdržuje. Jsou ovšem uváděny v rovnováze s jinými nepříliš známými prácemi ve zhruba chronologickém pořadí. Krom sochařství a malířství jsou představeny i kresby, poezie a Michelangelovi příspěvky k architektuře, zejména k opevnění. Pozornost se zaměřuje i na řemeslo jako takové s ilustrovaným záběry řemeslníků při dnešní práci. Film se věnuje také Michelangelovu zájmu o anatomii a porovnává úroveň znalosti viditelnou v jeho práci s primitivním chápáním, které představovaly lékařské učebnice daného období. Pečlivé záběry kamery na sochách zobrazují sice všechny nuance, ale jsou celkem špatně osvětlené. Scény v Sixtinské kapli jsou jednoznačně nejlépe viditelné, kamera plouží kolem každého detailu.

Dokumentární film vychází z holandské umělecké výstavy Boschových děl v roce 2016 v muzeu Noordbrabants v s-Hertogenbosch, která byla uspořádána k 500. výročí Boschovy smrti. Dohromady dal výstavu Charles de Mooij, který přesvědčil několik muzeí, které vlastní Boschovy díla, aby přispěly a zajistil tak 20 z 25 dochovaných panelů, včetně několika triptychů a několika kreseb.

Dokument se primárně soustředí na archiváře vybavené nejnovějšími technologiemi, aby zjistili autenticitu Boschových děl plných démonů, surrealistických tvorů hodných do filmu Ostrov Dr. Moreaua a amalgámů všeho druhu. Velká část snímku se zaměřuje na určení, která díla namaloval Bosch a která členové jeho rodiny z jeho ateliéru, který po jeho smrti v roce 1516 pokračoval dále ve vytváření obrazů připisované dílně H. Bosche. Proces autentizace identifikoval asi 25 obrazů a triptychů. Pěčlivě zkoumán byl i triptych The Hay Wain a bylo odhaleno, že asistent Bosche, který byl levák, pravděpodobně pomohl pravorukému pánovi alespoň na jednom panelu.

L7 byli nejprve známí jako ženská kapela, než rocková, což se jim nelíbilo. Kolik mužských kapel je takto označováno? Přesto tento druh označování pokračuje dodnes. Kapela hrála spíše metal-grunge a tento hudební dokument, který lemuje celou jejich dosavadní kariéru vyhrál, nebo získal i několik nominací.

Pominuli velkohubý fakt, že Scott mimo Prometheuse posledních 15 let nic extra nenatočil, ještě ho do šrotu neházím. Damon není můj šálek piva, ale táhne film chvalitebně. Filmu ve stylu Trosečník, užitečně napomáhá Scottův dvorní kameraman, polák Wolski a úspěšný skladatel H. Gregson-Williams. Otřepané záchranné mise v americkém (patriotském) stylu moc nemusím, ale dal jsem tomu šanci. Osobně jsem vděčný za vedlejší roli ředitele NASA Jeffa Danielse (několikrát nominovaný na Zlatý Glób), kterého znáte z Dumb and Dumber. Dlouhá stopáž nenudí, šťouralové najdou i pár chyb, pokud mám být jazyk zlý, tak scottův letitý taliánský střihař P. Scalia mi příjde už za zenitem. Místy je to legrace ovšem pozor, 3D je úplně zbytečné.