zucchini

Zrovna teď, když se připomíná výročí lady Diany, jsem si uvědomil souvislost s tímto filmem. Laura žije s trochu natvrdlým mužem, který nemá ani nejmenší ponětí o jejím vnitřním životě. Potkává muže, se kterým by mohla být podle všeho šťastná. Jenomže se píše rok 1938 a ve středostavovském britském prostředí je rozvod jenom obtížně myslitelný, nehledě na to, že by tím vzalo za své pracně budované rodinné zázemí a zřejmě by do značné míry utrpěly děti...Rozvod se nekoná a toto letmé setkání zřejmě zůstane pro oba aktéry vzpomínkou, kterou si uchovají po celý zbytek života. Takže se neodehraje něco podobného jako v trilogii Přes úsvitem/Před soumrakem/Pře půlnocí, kde si mimochodem oba partneři nakonec začnou trochu lézt na nervy. Ale nemám chuť v tomto ohledu někoho soudit. Lady Dianu ani nikoho jiného...

Nesmírně silný film, který se mi vryl pod kůži. Profesorka anglické literatury osaměle podstupující velmi agreasivní chemoterapii, která si až do samotného konce zachovává vůči své nemoci ironický odstup. Skvěle ztvárněněné nemocniční prostředí, které navzdory své technické pokročilosti často připravuje pacienty o lidskou důstojnost svými absurdními pravidly a nedostatkem taktu.

Asi nejlepší klasický western, který jsem zatím měl možnost zhlédnout (a viděl jsem jich už celkem dost). Bylo tam všechno, co by měl správný western mít – příběh velké lásky mezi dvěma vyvrhely společnosti, přestřelka s Apači (i když jsem si trochu říkal, jeslti to těm Apačům stálo za to, při tak velkých obětech na životech) a krevní msta. Navíc to je docela dobře natočené.

Tento snímek dokázal plně využít prostředků, kterými disponoval němý film. Dlouhé záběry na tváře Jany a soudců, kteří možná ani úplně nevěděli, co činí.

Skvělé zpracování Foglarovy předlohy. Vzpomínám si, jak mě vždy děsilo, když Rychlé šípy překračovaly Rozdělovací třídu a vcházely do Stínadel. Až později jsem se dozvěděl, že se seriál natáčel v Olomouci, v místech, kterými jsem denně procházel...

Těžko říct, čím to je, ale vlka a zajíce jsem měl vždy o trochu raději než Toma a Jerryho...

Tato série s britskou antrolopožkou Alice Roberts mě moc chytla, dokonce i o trochu víc než o něco pozdější série Origins of us, která mapuje celý příběh lidské evoluce.

Film, který zprvu neměl příliš vysoký ohlas, ale po několika letech od svého natočení se začal objevovat na předních příčkách žebříčků nejlepších světových filmů všech dob. Na mém pomyslném žebříčku by sice asi první místo neobsadil – rušila mě jeho retrospektivní forma a Charlie Kane na mě nepůsobil vůbec sympaticky – ale stejně je to velmi originální a má to svoje kouzlo.

Hezká komedie, která zprvu ani nevypadá jako komedie, ale postupně se v ni stále více a více proměňuje. Nápadítá je také závěrečná pointa příběhu.

Seriál jsem doslova zhltnul, působil na mě místy až magicky. Je samozřejmě třeba mít na paměti, že spíš než o výklad českých moderních dějin, se jedná o jejich poměrně svéráznou interpretaci. Ale to se mi vlastně na tom seriálu hodně líbilo, že se to tolik lišilo od oficiálního výkladu a že to narušuje některá tradiční schémata a velká vyprávění, které máme v sobě hluboko usazená. Myslím, že právě to se autorům podařilo znamenitě - divák odchází od obrazovky otřesen a přichází o některé tradiční jistoty.