tchempi

Němci obecně neumí točit komedie. Proto je tenhle film příjemným překvapením. Není to sice nic převratného, ale v rámci německé kinematografie to pecka je. Když nepočítám Nosáče z 80. let, tak jsem z produkce našich západních sousedů viděl pouze dvě komedie. Čtyřprocentního muže v akci z roku 1994 a teď Rytíře. Zajímavé je, že v obou vystupuje, a druhý dokonce režíruje Til Schweiger.

První řada je celkem svěží a atraktivní, pak to upadne do průměru „nováckých“ kriminálek.

Všechno špatně. Scénář, dialogy, režie, herecké výkony, kamera, střih... Ale je to špatně takovým zvláštním edwoodovským způsobem, že z toho při jointíku může být skvělá komedie. Já se u některých dada scénách řezal i bez jointíku.

Hrůza. Nasadit Abrhámovi holínky a posadit ho na traktor je stejná zvrácenost jako obléct Oldřicha Nového do fáraček a chtít po něm, aby hrál úderníka.

Trapnost kouká z každého filmového políčka. Za tak toporný scénář, dialogy a herecké výkony by se styděli i ochotníci.

Pět hvězd za scénář. Ryzí surová realita. Přesně takhle to v životě chodí, a kdo něco podobného nikdy nezažil, tak je to padesátiletý panic, hrající ve sklepě u rodičů arkádové hry. Vadila mi jen role Zacha Braffa. I když je to normálně sympoš, do této role se prostě nehodil. Pravda, stěží můžu pochopit hnutí mysli dvacetileté flétnistky, ale stejně mi hlava nebere, proč by sexy studentka (pokud zrovna nefičí na houbičkách) takovou nicku, jakou je Zachova postava, sváděla.

To podprůměrné hodnocení je za „klamání spotřebitele“. Tohle není ani romantika ani komedie, to je čistokrevné psychologické drama.

1. série: komediální bomba, seriál měl zaděláno na nový kult. 2. - 4. série: úroveň mírně klesla, ale pořád zábavný nadstandard. 5. - 8. řada: seriál opouští komediální rovinu a začíná se babrat v romantických srágorách. 9. řada: scénáristé o prázdninové pauze postoupili lobotomii mozku a stvořili jednodenního kočkopsa. HIMIM že prý jsou noví „Přátelé“? Pche. Ani s přimhouřenýma očima. P.S. Při hodnocení ignoruju poslední „jednohvězdičkovou“ řadu.

Mimoň Sláma je „mistrem“ (myšleno pejorativně) subžánru „všichni jsou v prdeli“. Jenže socky na artové filmy o sobě nekoukaj a uniká mi, proč by se na podělaný život white trash/bílé spodiny měl koukat někdo normální. A když už tu úchylku má, může si zapnout libovolný díl Výměny manželek.

Kdyby se ke stávajícímu obrazovému materiálu napsaly úplně nové dialogy, něco ve stylu Monty Pythona, mohla by z toho být slušná parodie. Takhle je to parodie jen poloviční a zřejmě nezáměrná.