robbez

Děj filmu je bohužel trochu překombinovaný a chaotický.

Až tak strašně feministické to není, spíše vtipné, ironické a hravé.

Chápu, že je možné být šťastný i jako umývač záchodů a dokonce v té práci vidět smysl. Člověk se taky může každý den opakovaně radovat z běžných maličkostí jako je poslech hudby v autě, pozorovaní mihotajícího světla mezi stromy, jízda na kole, čtení před spaním nebo návštěva bistra. Rozumím i tomu, že někdy je lepší mlčet než mluvit. Nevím ovšem, jestli je úplně nosné, o tom natočit film. Zenová moudra typu "teď je teď a příště je příště" mohou působit banálně, ale zároveň jsou vlastně pravdivá. V hlavě mi asi zůstane, že v Japonsku mají rozmanité a designově zajímavé záchody a že do Tokia bych se někdy rád podíval, ale žít bych tam určitě nechtěl. Každopádně pojem "dokonalý život" je velmi relativní a připouštím, že může vypadat i takto.

hodně vtipu, hodně sexu

Tolik informací, myšlenek, pocitů a podnětů v jednom filmu. Přestože trvá tři hodiny tak rozhodně nenudí.

To snad ani nelze nazvat filmem. Vachler prostřednictvím odpudivého čmeláka dvě a půl hodiny poučuje o svém pohledu na svět, který je samozřejmě ten jediný správný. Neustále tam promlouvají různí "ezo-mudrci" a žvaní poměrně banální duchovní fráze. Že je láska a odpuštění důležité vím sám i bez tohoto rádoby světoborného spirituálního veledíla.

Je to spíše fantasmagorie než fantazie.

Není to vůbec špatné. Je tam stále Allenův typický vtip, ironie až cynismus a mnoho řečí o ničem, ale v porovnání s řadou předchozích filmů je to zkrátka slabší. Hlavní poselství: život je založen na štěstí a náhodě.

Je určitě originální natočit film z prostředí Osvětimi, aniž ty hrůzy jako obvykle zobrazujete. Naopak se soustředíte na příběh "běžného života" rodiny velitele koncentráku. Pozadí zla skutečně nemusí být démonické ale úplně banální.

Není to životopisný film, ale spíše vzájemně se prolínající a opakující halucinogenní výjevy, které ale plasticky ukazují Arvédovu osobnost. Člověk, který se stejnou lehkostí recituje verše a padesát lidí pošle svým svědectvím na smrt, představuje velmi uhlazené a poněkud slizké zosobnění zla.