Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Životopisný
  • Dobrodružný

Recenze (482)

plakát

Všechno, všude, najednou (2022) 

Co vznikne, když natočíte všechno, všude a najednou? Přesně tohle - chaotická změť bizarních obrazů a příběhů s mnoha Číňankami a Číňany. Anální humor, prádelna, párky místo prstů, kung-fu, povinnost platit daně a moudra typu všichni se máme mít rádi a respektovat a přijímat jinakost druhých. Film je spíše na Zlatou malinu a ne na Oscara.

plakát

Zbehovia a pútnici (1968) 

Halucinoidní střípky z 1. a 2 světové války a divné i docela zajímavé závěrečné putování dívky se smrtí. Spíše než film je to dlouhý videoklip o věčné přítomnosti násilí a smrti mezi lidmi.

plakát

Vtáčkovia, siroty a blázni (1969) 

Úchylná chaotická fantasmagorie. Spíše než poetická hravost je to vskutku produkt bláznivé mysli. Ty epizody se Štefánikem působí absolutně mimo. Naprostý blábol.

plakát

Tár (2022) 

Slyšel jsem v rozhlase velkou chválu na strhující výkon Cate Blanchett v tomto filmu, ale na mě z toho především zívá velká nuda. V první části si divák vyslechne mnoho pseudointelektuálních řečí o klasické hudbě a skladatelích a pak sleduje postupný osobní a profesní pád hlavní hrdinky. Daleko působivější "pád na dno" ovšem herečka zahrála ve filmu Jasmíniny slzy.

plakát

Arvéd (2022) 

Není to životopisný film, ale spíše vzájemně se prolínající a opakující halucinogenní výjevy, které ale plasticky ukazují Arvédovu osobnost. Člověk, který se stejnou lehkostí recituje verše a padesát lidí pošle svým svědectvím na smrt, představuje velmi uhlazené a poněkud slizké zosobnění zla.

plakát

Krakonošovo tajemství (2022) (TV film) 

Příjemný divácký zážitek, který ovšem v pozitivním ani negativním smyslu není příliš silný. Také Krakonoš ve Švehlíkově podání působí nějak melancholicky a nevýrazně - naprostý protiklad k Peterkově charismaticky cholerické postavě. Asi nejzajímavější a nejvtipnější je nakonec postava národopisce Jiráčka v Sokolově ztvárnění.

plakát

Film roku (2021) 

Je příjemné vidět, že filmaři jsou schopni ironicky reflektovat i sami sebe. Výstižná satira na kult celebrit, režisérské manýry i na pseudointelektuální pózy. Přestože film určitou "artovost" paroduje, je zároveň sám o sobě poměrně artový.

plakát

Festival pana Rifkina (2020) 

Parodické scény či parafráze na Bergmanovy a jiné slavné filmy jsou někdy spíše rádobyvtipné než opravdu vtipné.  San Sebastian je pěkné místo, ale pan Rifkin vypadá naopak mimořádně odpudivě. Navíc není ani bohatý, ani slavný, takže je značně nepravděpodobné, že by měl tak atraktivní manželku a ještě se do něj zakoukala pohledná španělská lékařka. Zdá se mi, že je to jeden z nejslabších Allenových filmů.

plakát

Toyen (2005) 

Nezdá se mi, že surrealismus Toyen evokuje těkání kamery po dlažebních kostkách a ulicemi Paříže a Stockholmu.

plakát

Il Boemo (2022) 

Film je bohužel příliš dlouhý, rozvláčný a místy až nudný.