martinkaziki

Jednoduché, napínavé, uvěřitelné. Mírně nadsazuji, ale cítím to na plný počet.

O baletu nic nevím, podle jmen znám jen Harapese a Baryšnikova. Teď se k nim přida další jméno - Sergej Polunin. Parádně zpracovány dokument plny autentických záběru mě přikoval k obrazovce a nenechal vydechnout, vyždímal emoce a následně nasadil brouky do hlavy. Nebudu se víc rozepisovat, podívejte se sami. Každopadně si jdu vygooglit, co ten neobyčejně talentovaný člověk dělá nyní. Jak už jsem psala, baletu nerozumím, ale nikdy jsem neviděla nikoho tak krásně tančit. Posuďte sami... https://www.youtube.com/watch?v=c-tW0CkvdDI

Právě jsem se vrátila z kina a vůbec nevím, jak moc popsat to, jak jsem nadšená! Tolik výborných vtipných hlášek má jen jedno mínus a to je, že si je všechny nepamatuju. A ten herecký koncert Trojan - Dvořák, to bylo jako balzám na duši.

Za hudbu a emoce, které jsem cítila při olympijských hrách a hlavně za skutečného Jesse Owense prostě musím dát plný počet.

Plný počet za první sérii a plný počet i za tu druhou. Tudíž se mi nemůže nikdo divit, že s nadějí čekám i na tu třetí.

" I nenávist musí mít svůj konec..." Válečná dramata, navíc založená na skutečném příběhu mám ráda. Ale taky jsem velkej cíťa. Takže na jednu stranu se na ně těším a na druhou u nich hrozně trpím. Tady jsem dostala citově zabrat, ale rozhodně to stálo za to. Colin je snad zase o něco lepší než obvykle (jde to ještě vůbec?) a už kvůli němu a skutečnému panu Ericu Lomaxovi, navzdory tomu zda to bylo přesně podle skutečnosti nebo ne, napálím plný počet.

Nikdy jsem nepochopila proč většina mužů v mém okolí v neděli odpoledne zasedne k televizi a dvě hodiny kouká na několik formulí jezdících donekonečna na jednom okruhu. Dokonce jsem to i párkrát zkusila, abych třeba o něco nepřišla. Vypadalo to vždy dost podobně, Michael Schumacher odstartoval, Michael Schumacher je na první pozici, Michael Schumacher vyhrává a přebírá pohár za zvuků krásné italské hymny. Žádný velký zážitek, většinu času jsem díky tomu monotónnímu zvuku a neměnnému pořadí stejně prospala. Takže takový je můj postoj k F1. Co mě vůbec přimělo se podívat na tenhle dokument je, že jsem nedávno viděla Rivaly a to tedy bylo úplně jiný kafe. A tenhle životopisný film sestřihaný z dostupných videí opravdu charismatického Brazilce mě dostal ještě o něco víc. Určitě zatím nejlepší dokumentární film ze sportovního prostředí, co jsem viděla a moc mě mrzí, že jsem nikdy neviděla v akci Ayrtona, to bych určitě neusnula. :-)

Pane Matthew McConaugheyne omlouvám se, že jsem vás měla za průměrného herce. Kdyby mě někdo před tímhle snímkem řekl, že budete aspirovat na jakékoliv herecké ocenění, vysmála bych se mu. Z téhle role jsem se takříkajíc posadila na zadek a nebudu se divit, když si za pár týdnů tu zlatou sošku odnesete. Tleskám ve stoje! Film měl co říct, oceňuji, že cíleně nehrál na city.

Výborný dokument o natáčení „Černého Alba“ a podrobný popis vzniku jednotlivých skladeb takřka od počátečního riffu. Ke spolupráci byl poprvé přizván producent Bob Rock, kterého kapela 3 měsíce "ignorovala" a testovala, co vydrží. Nakonec obstál a Hetfielda dokonce donutil chodit na hodiny zpěvu. Máte rádi Metallicu a Black Album? Tak to musíte vidět!

Každý máme nějakou svojí srdcovku a tohle je ta má. Tenhle film má velkou ruskou duši. Nádherná výprava, krásná hudba a dechberoucí příběh o nenaplněné lásce Američanky Jane a ruského kadeta Andreje (Julia Ormond a Oleg Menšikov byli naprosto skvělí). Líbí se mi tahle doba carského Ruska, kdy čest byla jen jedna, kdy muži respektovali i nepsaná pravidla a zákony, byli kavalíři a důstojnost pro ně byla vším. Scéna z vlakového nádraží, kdy se s Andrejem přijdou rozloučit jeho kamarádi patří mezi mé nejsilnější filmové zážitky vůbec. No a tečka nakonec – též miluji Mozarta.