Killingjoke

Podstatně slabší, než první film, ale rozhodně ne špatné. Paul Newman se vrací v roli svérázného detektiva americké drsné školy. Kalifornské slunné kulisy jsou vyměněny za americký jih a vlhké prostředí močálů. Příběh a postavy nejsou tak propracované jako tomu bylo minule. Pokud bych ale nesrovnával, jedná se o velmi dobře natočenou detektivku se sympatickým hlavním hrdinou, který sice už není tak cynický a od minula mu přibylo pár šedin a vrásek, přesto neztrácí svůj ostrovtip a prozíravost. Paul Newman prostě zase válí a scéna s bazénem je velmi originální a napínavá. Opravdu dobrá detektivka...

Nádherný film, který zapůsobí na srdce jako teplé pohlazení letního slunce. Naoko banální příběh o mezigenerační zpovědi a hledání cest ke znovuspojení zpřetrhaných rodinných vztahů. Film zaujme především přirozeným herectvím Henryho Fondy a Katharine Hepburn v roli stárnoucích manželů, jejichž podzim života je okořeněn návratem odloučené dcery a synem jejího přítele, který rozproudí krev v žilách stárnoucího dobráckého bručouna Fondy. Pikantní na celém snímku je, že otce a dceru hráli Henry a Jane Fonda, kteří tak zcela určitě mohli vycházet ze svých skutečných citů a prožitků. A jde jim to, k mé nemalé radosti, opravdu báječně...

Nejlepší léta našeho života je velmi solidní poválečné drama nesoucí zpověď toho, že pro vojáka vracejícího se z války se doma leckdy otevírá druhá fronta. A tahle válka může mít v osobním měřítku daleko závažnější dopady… Začátek filmu je velmi podařený a nastavuje velmi zajímavá očekávání. Jsme plynule vhození do osudů tří vojáku, kteří se vracejí domů a každého z nich čekají jisté potíže, každý si nese svá traumata (není to sice pojato tak skvěle jako ve filmech o Vietnamu jako třeba Návrat domů, ale stojí to zato). Tahle sociologická rovina filmu je opravdu výborná (ač jsem nikdy ve válce nebyl, dokázal jsem se docela dobře vcítit do jejich pocitů). Jen je škoda, že se tohle pečlivě budované téma zhruba v polovině filmu trošku rozpadne. Nastupuje romantická rovina snímku a sociální drama se mění spíše v melodrama. To mi trošku vadilo. Herecké výkony jsou perfektní, každý hraje svůj part velmi osobitě a se zaujetím, zvláště bych pak vyzvedl výkon Harolda Russella, který opravdu přišel ve válce o obě ruce a za svou roli postiženého Homera si odnesl Oscara. Jinak s filmem spokojenost a tentokrát jsem rád i za ten jindy proklínaný happy end…

Doposud jsem se mnohokrát nesetkal, aby černý humor působil tak moc laskavě, jako něžné pohlazení. We´re No Angels jsou právě takovýmto filmem. Netradiční vánoční komedie, jaké se dnes už netočí a na které se podívám ve kteroukoliv roční dobu či náladovém rozpoložení. Výtečnému Humphrey Bogartovi zde tentokrát parádně sekunduje Peter Ustinov, Aldo Ray nebo herečka mne známá především z filmu Fritze Langa Joan Bennett. Všichni tito prožijí neuvěřitelný vánoční den a noc, plnou nečekaných událostí a několika úmrtí. Paradoxem je, že všechno to, co by mělo působit smutným dojmem působí naprosto úsměvně. Cynismus dovedený až do extrému berete jako něco normálního a spíše naopak na vás povahy uprchlých trestanců postupem času začnou působit opravdu andělsky. Navíc to prostředí exotických ostrovů sousedící s nechvalně proslulými Ďábelskými ostrovy absolutně nepůsobí vánočně. Tento film je plný paradoxů, výborných hlášek a nadprůměrných hereckých výkonů. Obsahuje tedy naprosto vše, co potřebuji k tomu, abych se nenuceně a od srdce zasmál...

Mám rád, když jednou za čas narazím na film, o kterém dopředu nevím vůbec nic. A dnes se mi takto znovu poštěstilo, protože s Nejvyšší nabídkou se mi dostalo dostatek momentů napětí a povedeného příběhu. To co mi zpočátku připadalo jako jedna z variací na romantické komedie o podivínech, jenž se obávají jiných lidí, se postupem času ukázalo býti mnohem sofistikovanější hrou. Jen závěr už pro mne po hodině byl jasně předvídatelný, přesto že se režisér Tornatore jistě snažil o šokující vyvrcholení. Ukryl však do svého vyprávění až přes příliš indícií a střípků, z nich pozorný divák vytuší závěr mnohem dřív než (možná) bylo zamýšleno. Nicméně tenhle film je z větší a kvalitnější části stavěn na emocích, které mne nenechaly chladným. Emoce, kopa starého umění a výborný výkon Geoffreyho Rushe...

Spoustu let předtím, než diváci v kinech poprvé viděli osudy Rockyho Balboy v podání Sylvestera Stalloneho, objevil se mezi provazy jiný boxer, jehož osud také nebyl nezajímavý. Rocco Barbella byl už od dětství grázl, dítě ulice a zloděj, žijícím ve stínu přísného otce, bývalého boxera. Není proto divu, že vystřídal několik, nápravných zařízení pro mladistvé, vězení a nucený odvod do armády v době, kdy svět ohrožovalo Hitlerovo Německo. Ze všech těchto míst se mu vždy podařilo utéct a nakonec se pod falešným jménem Rocky Graziano uchytit tam, kde to díky otci ze srdce nenáviděl, v boxerském ringu. Film ukazuje vzestup vyděděnce až k titulu mistra světa ve střední váze. Nutno přiznat, že cesta to byla dosti krkolomná a jediné štěstí bylo, že se mohl opřít o svou skvělou manželku, milující matku a férového manažera. Snímek sám trošku trpí tím, že na malé ploše je do něj vtlačeno spoustu událostí a tak některé životní epizody působí trošku zkratkovitě. Může se však pyšnit výborným výkonem mladičkého Paula Newmana a rovněž citlivě zahranou rolí jeho manželky v podání Pier Angeli. Jako fanouška mne pak i potěšila epizodní rolička Steve McQueena, který si střihl jednoho z mladých Rockyho zlodějských kumpánů...

Kriminální romány Richarda Starka nebo chcete-li Donalda E.Westlakea jsou vděčnou látkou pro mnoho krimi filmů. Například zdánlivě docela průměrný Point Blank je výjimečný výkonem Lee Marvina nebo Payback sám o sobě výborný film je hereckým koncertem Mela Gibsona. A nyní přichází Parker… aneb Jason Statham tisíckrát jinak, ale pořád stejně. Tenhle film je neuvěřitelně nudná sračka! Místy jsem měl co dělat, abych neusnul. Táhlou nudu občas střídá nějaká ta vraždička nebo nekonečné záběry na koňský zadek Jennifer Lopez (těch záběrů je tady tolik, že prostě věřím, že si to nechala dát do smlouvy, aby nás mohla zase jednou přesvědčit, že má ten “nejkrásnější zadeček“ na světě). To je asi tak jediným obsahem filmu, který postrádá jakýkoliv záblesk smysluplného příběhu a je plný dementních dialogů. No, měl jsem to tušit už při čtení obsazení. Statham si v každém svém filmu hraje na ultradrsňáka, aniž by se obtěžoval nějakým hraním a jediným filmem kde jej bez výhrad snesu jsou první Postradatelní. Pro Jennifer Lopez existuje pouze jediná činnost, ve které je horší než v hraní a tím je zpívání. Tajně jsem doufal, že to nebude úplný průser, jenže marně. Parker je bezduchá slátanina, tvářící se jako akční thriller, ve kterém však akce stojí za starou belu a v konečném důsledku je ještě o stupínek horší než zatím největší letošní průser, pátá Smrtonosná past a to už je teda opravdu co říct…

Znáte to… Máte svůj život pevně v rukou, milující ženu a dva zdravé syny. Máte tedy vše co životu potřebujete a to, že vám občas schází peníze na zubaře vás rozhodně nemůže rozhodit. Jenže, najednou se stane něco nečekaného a váš spokojený rodinný život se zhroutí jako domeček z karet. Podobná mrzutost potkala i hudebníka Mannyho Ballestera, který byl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě a tak je úřednicemi pojišťovny obviněn z několikanásobného přepadení. Najednou se dostává do situace, kdy mu nevinu nevěří ani policie, manželka se psychicky zhroutí a o nějakém zkušeném obhájci, který by se ujal jeho případu nemůže být vůbec řeč. A nejhorší jsou ti, kteří vás bez mrknutí oka odsoudí dříve, než verdikt vyřkne porota a vůbec jim nevadí, že tak můžou zcela zničit nevinného člověka… Alfred Hitchcock natočil velmi osobitou dekonstrukci života jednoho obyčejného muže z davu. Perfektně je zde vidět, jak je marné bojovat s tím, když se proti vám spikne celý svět. Člověk to buď překoná nebo se z toho zblázní, v krajním případě udělá ještě něco mnohem tragičtějšího. Henry Fonda se výborně zhostil role Mannyho a vtiskl tak této postavě skutečný třetí rozměr a hmatatelnost pro diváka, který se jeho postavou může v mnoha bodech ztotožnit. Nepravý muž je filmem o zločinu a trestu, o náhodě a omylech. V neposlední řadě však výborným filmem o nehynoucí naději na spravedlnost. Jak jsem už napsal, může to potkat každého z nás…

Docela zábavná romantická komedie z prostředí filmového byznysu o tom, že na pravou lásku je vždycky dost času. Paul Rudd je docela vtipný, Saoirse Ronan dětsky roztomilá a Michelle Pfeiffer na svůj věk pořád opravdu hodně sexy a tady navíc mile roztržitá. Já se bavil…

Neúplatní režiséra Briana De Palmy jsou jednoznačně mou srdcovou záležitostí. Gangsterky, zvláště pak z období americké prohibice, které znamenalo zlatý věk gangsterů, prostě zbožňuji. Neúplatní jsou výborným následníkem filmů, jaký byl například na sklonku 30. let dvacátého století The Roaring Twenties, nebo pozdější legendární Bonnie a Clyde. Tentokrát se však do prostředí gangsterů podíváme pohledem z druhé strany a sledujeme osudy státních úředníků, v jejichž čele stojí zvláštní zmocněnec ministerstva financí Eliot Ness, kteří pasou po hlavě samotného arcilotra Al Caponea. Film se sice opírá o skutečná historická fakta, mnoho událostí a postav přesto bylo tvůrci pro film upraveno. Musím však říct, že tato skutečnost mi nijak zvlášť nevadila. V prvé řadě se jedná o výborný a atmosférický film s naprosto hvězdným obsazením v čele s Kevinem Costnerem, Seanem Connerym a výtečně démonickým Robertem De Nirem v roli krále chicagského podsvětí Al Caponea. Neúplatní patří mezi nejlepší filmové gangsterky a pokud jim odpustíme občasnou zkreslenost historických událostí a necháme se lehce nést na vlně nezapomenutelných scének, za zvuků štěkajících Thompsonů a skvělé hudby básníka filmových melodií Ennio Morriconea, bude to jistě zážitek k nezaplacení…