Kraj

Bond už není Ken ani Rambo zároveň. 007 bolí rány, vede boj v sobě samém, je uvěřitelnější. Když si k hodnocení přidáte ještě skvělé pojetí "britskosti" (ach, to Skotsko!), výkony herců ve vedlejších rolích (Q, M, Javier Bardem), fantastickou kameru a prostředí, nelze než lpět na absolutoriu.

František Fuka prohlásil na svém známém webu toto: "Většina dnešních mladých diváků si není jistá, jestli v roce 1953 u nás provozovali teror komunisti, nacisti nebo židi, natož aby chápali, co znamenala měnová reforma a proč je Bonn nějaké jiné Německo, než Berlín." Rád bych se sám sebe zastal, v dobových reáliích filmu se orientuji. Problémem je pro mě spíše to, že si nejsem u Ve stínu jistý, jestli film hodnotit jako detektivku, nebo jako dobový film, který má diváka seznámit s prvními lety nastupujícího teroru. Ve stínu si hraje na oboje, což přiliš dobře nefunguje. Kvůli tomu mám z filmu rozporuplné pocity. Na jednu stranu musím ocenit skvělé prostředí (50. léta ve filmu vypadají jako 50. léta - zjednodušeně pomády, obleky, baloňáky), výbornou hudbu (i když vážně hraje přiliš často), kameru (ten potemnělý ráz ala noir je vynikající), výkon Trojana i Kocha (a když se tam mihne i Martha Issová, která doslova vnutí Haklovi květiny, musím jásat). Na druhou stranu je ale přiliš upozaděno osobní drama postavy kapitána Hakla a jeho rodiny, také o době samotné byste toho chtěli slyšet něco více, ale film vám to neposkytne. Proto bych nejraději film nehodnotil. Ve stínu je ale ojedinělým počinem na české scéně, který si uznání zaslouží.

Je to až s podivem, jak se Dustin Hoffman točí okolo rolí týkajících se médií (The Insider, Wag the Dog). Muži jdou na to jinak než filmy, které jsem zmínil. Je to skoro takový hraný dokument, kdy kamera sleduje dva novináře při práci. Výsledné hodnocení pak ovlivnil i fakt, že je mi téma velmi blízké.

F.man to shrnul za mne. Pokud vás zajímá žurnalistika či média, vůbec svět okolo sebe, podívejte se na to, budete fascinováni prostředím novin, které jsou pořád tady, ať už se děje cokoli. Teď by ještě stálo za to udělat dokument třeba o Respektu. :)

Nevím pořádně, co k tomuto filmu řict. Film je skvělý, co se týče výpravy, surovosti doby (až se člověku některé scény nechtějí zdát) a historické stránky. Víc ani hodnotit nechci, toto mi stačí.

U Nebela nevíte, zda se kochat výtvarnem, zda čekat na každou promluvu postav, protože tady se mluví málo, nebo přemýšlet nad dějem a postavami, o kterých se toho moc nedozvíte, jelikož vám všechno asi má dojít samo. Tenhle způsob vypravování vystihuje jedna z promluv ve filmu: "Kdo je Květa?" "Květa je Květa." - nic víc vám prostě film neřekne. Snad jen proto, že je takových filmů málo (nebo jsem takových filmů málo viděl), si dovolím udělit filmu 4 hvězdičky. Mimochodem, neslyšel jsem ani jednou ve filmu větu "Děkuji." - možná jsem zvyklý děkovat moc, někoho jiného to asi nepřekvapí.

Vrtěti psem, vrtěti psem. Slovní spojení, ze kterého se již stalo klišé, synonymum pro podfuk, celonárodní mystifikaci, chcete-li. Neuvěřitelný Dustin Hoffman, jako ctižádostivý a ukřivděný producent, který si nepřeje nic jiného, než uznání za svou práci. Robert De Niro pracující pro prezidenta. Práce, o které nikdo z nich nebude moci promluvit, nikdy se jí nebudou moci pochlubit. Film mě při sledování začal zhruba v polovině neuvěřitelně nudit, ale vydržel jsem to. :) Wag the Dog si to jistě zasloužil, skvělý námět dělá své, hudba podkresluje dějovou linku. Absolutorium to není, u mě ****.

Ne, nehodnotím dokument, hodnotím (jestli si to ovšem mohu dovolit) Mikuláše Kopase. Chápu ho, už jen proto, že máme své životní osudy velice podobné (ok, nejsem autista a nemám metabolické problémy, ale jinak ano), zajímám se o stejné věci atd. Chtěl bych mu (a jeho rodině) popřát všechno nejlepší dál do života, jistě to bude mít těžké. P.S. 1: Jak si tam hrál se sourozenci, to bylo vskutku rozkošné. :) P.S. 2: Mikuláš Kopas je aktivní na youtube a fb. ;) - jeho kanál: http://www.youtube.com/user/mikikopas?feature=g-all-s

Do třetice? A že mě (potažmo nás) Hitchcock dost dlouho napínal, skoro bych ho označil za vyděrače, tak jsem se sžil s filmem. Škoda toho, že je někdy dílo až moc předvídatelné. Fantastická hudba, fantastický děj.