Koryntos

Miluju Květiny role kdy člověk neví zda je anděl,nebo psychopat,nebo andělská mrcha.To se snad ani nedá zahrát, to v tom člověku musí prostě být. Tak nějak si člově umí představit chlapa psychopata,ale  pokud si mám představit jako psychopata ženskou tak paní Fialová je prostě dokonalá. S úsměvem na rtech Vám vrazí příborový nůž do zad ani nemrknete a  dělá to přeci čistě výchovně pro vaše dobro. Scéna kde se babičky učí s dětskou radostí střílet z pistole je dokonalá.Pro mě neznámá inscenace kde bych nikdy nehádala,že vznikla až v roce 2004,ale tak o 10- 20 let dříve.

Asi už mi péčí o mou demoliční četu a domácnost měkne mozek, ale mě se to líbilo. Ano, je to naivní, předvídatelné, lehce vtipné, obsahuje to zvířátko a děťátko nakonec, jako zprávy večer na Tv Noha, ale připomíná mi to normální svět, normální vztahy, normální rozhovory ještě před tím než začali lidé všude čučet do I Phonů kde čas plyne pomaleji, nikdo se nehoní za nesmysly a smysly života prostě letní pohoda. Taková ta síla okamžiku tady a teď, lehké pošimrání u srdíčka, taková dávná krásná  vzpomínka na lásky, nelásky.  Naposled mě takhle příjemně naladily Ženy v pokušení, ty v běhu jsem neviděla a asi po tom mé srdéčko ani netouží.

V tomto filmu vypadá Vilma, jako doktorka Quinová, to mne napadalo celý film, ale krajně nesympatická doktorka Quinová a pak mi došlo, že jsem ji snad nikdy neviděla hrát kladnou roli, ale ty mrchy jí prostě seděj. Tady byla tak krásně nesympatický, až se mi to líbilo. Měla by tu být podkategorie neoblíbené herečky, docela bych chtěla vědět, které by tam uživatelé zařazovali nejčastěji.

Někde hluboko uvnitř mé zvrácené já by to rádo vidělo i obráceně, že by se při útěku Jeník bouchnul do hlavy, vetchá stařenka by ho přikurtovala k židli a starala se o něj jako o vlastního, ale to by z tohodle krásného psycha byl rovnou béčkovej horor, takže dobrý to bylo. Nemusíte mít strach pane Strach, že by se mi to nelíbilo. Hodně dlouho se mi vaše naše Bohdalka nelíbila ve filmu tak moc, tak jako tady. Taková Fany filuta.

Tauši, Tauši ,opět se lepšíš, jak jsi nenadchnul Sněžemkama a machrama, tak Vodník byla po Kanárkovi opravdu MŇAMKA.

Blahem si chrochtám a učůrávám do gatěk. Prostě pecka seriál, který má snahu rozvířit smradlavé stojaté vody stupidních seriálů této doby typu růžovka. Diváci těchto blafů tohle dílko neocení je to jiná liga pro jejich vočadla a ušadla zblbnutá komercí. Doufejme, že mu v dalších dílech nedojde dech a nevyčpí do ztracena. Panu režisérovi Prušinovskému skládám kloubouček, až k nohám. Konečně někdo kdo má odvahu pustit se úplně do jiného tématu než všichni ostatní.Tleskám, jen tak dál. Navíc Most má i výborný hudební podklad.

Přidávám se k těm, kteří by se v tom filmu chtěli ocitnout, nehorázná haluz. Vzpomněla jsem si u toho jak jsem jednou nedokázala po houbičkách uvařit jídlo, protože na mě mluvily všechny potraviny v lednici a voda, která se vesele vařila na plotně ve mně vyvolávala záchvaty smíchu. Přesně stejný pocit ve mě vyvolává celý film, nádherná nostalgie a trip do mládí. Jó, kde ty telecí časy mého mládí jsou. :))))

Drsnější než šmirglpapír.

Tak jsem dnes po hodně dlouhé době viděla Pozor, vizita a zjišťuji, že už je to opravdu dávno, co jsem film viděla, protože jsem si myslela, že je to hrozně depresivní film a nejdřív se mi na něj vůbec nechtělo dívat a ono je to vlastně úplně jinak.Škoda, že takového spolupačoše nebudu mít na porodním to bych se tam i těšila. Viděno po 3 a něco letech znovu Hrušínskej byl bůh, asi jeho nejlepší film. Já jim to tááák přála, aby něco bylo. Njn, kdyby on byl mladší, nebo ona starší. Kde já to už jen slyšela a koho mi to připomíná?

Výborný film, který jsem viděla kdysi dávno a nyní až teď, kdy jediné co jsem si z něj pamatovala byla Hrubešová na stromě. Kdybych nevěděla, že je to film od Jakubiska, tak bych to vůbec netipovala. Hrozně se mi líbí to surové zobrazení děje, které i přes ten chlad co z něho dýchá má stejně takovou něžnou poetiku. Navíc všechny hlavní postavy jsou vykresleny tak svérázně, že to krásně dokresluje celou mrazivou atmosféru. Kdo si zde stěžuje, že Hrubešová je nevýrazná projevem. No ono skoro němá postava, toho vážně moc nenakecá, náhodou byla tak krásně mimo, že jsem jí to věřila. Vlastně každá z postav i postaviček tohoto filmu byla až neskutečně uvěřitelná, od neukojené zhrzené kariéristky přes jednoduchého pošťáka toužícího po pokladu. Tak nějak je tu asi nejrealističtěji vykresleno jak se lidem pokřiví povaha v tak patové situaci jako je poválečné strádání.