MsUtahraptor

Banda víceméně jednoduchých lidí se vydá na cestu nikam. Vede je najaté hovado, co stejně neví kam jdou. Unesou indiána, rozdělí se na klasické skupinky "vyspělých" fanatiků, hlupáků a relativně rozumnou hrstku a táhnou se dál... Nijak to vlastně nekončí, ale než jsem na to přišla, koukalo se na to docela dobře.

KONEČNĚ MÁME ŽENSKÝ SUPERHRDINSKÝ FILM!!! A teď nemyslím jen něco, s hlavní hrdinkou. Ani film s režisérkou v křesle, ale něco, u čeho jsem si kolikrát říkala "Tuhle scénu pustím babičce!", "U tohohle by se maminka nasmála..." (První nemá ráda akční filmy, druhá superhrdiny, takže kino nepřipadá v úvahu... :( ), protože přes všechnu tu sílu a schopnosti je Diana především normální živoucí ženská a na jejím příběhu je to vidět. Plus za závěrečné titulky, bojové scény a nadosmrti se hodlám účastnit lidové glorifikace scény prolomení linie, protože WOW... Trochu jsem se bála obvyklé "kvality" DC, ale k té se to ani nepřiblížilo. Objektivně solidní čtyři hvězdy, ale to nadšení z průběhu sledování vydrželo až do konce, takže...

Co činí z téhle epizody přece jen špičkový úvod by se dalo shrnout do tří pěkných skupinek: 1.) ztvárnění vedlejších postav- Low Key Lyesmith, Mad Sweeney, Audrey, Technical Boy-, 2.) (dle očekávání) úchvatný vizuál- krev a déšť především-, a hlavně 3.) Reitzellova hudby od lehkých tónů piana po všechny ty podivné a děsivé skřípoty.

Jamie Dornan lidsky se tvářící psychopaty umí. Jen nechápu, proč ho v téhle konkrétní roli prezentují jako klaďáka a nejde po něm policie? Hypoteticky bych mohla hodnotit hvězdičkou- v podstatě se na to dalo koukat-, ale vyznění "příběhu" je stále stejně nepřípustné. (Jak praví "zlé jazyky"- jediný důvod, proč je tohle považované za love story je ten, že ON je boháč. Být chudý a bydlet někde v přívěsu, jde o epizodu Myšlenek zločince.)

- "What would the vote mean to you, Mrs. Watts?" · "I never thought we'd get the vote, so I've never thought about what it would mean." *men laughing* - "So why are you here?" · "The thought that we might. That this life... There is another way of living this life." Dvě věci ohledně tohoto snímku bych vyzdvihla: Maud jako zcela obyčejnou ženu, která se nebouří, protože ji ani nenapadne, že by život mohl být lepší. Protože kam až sahá její zkušenost a zkušenost jejích blízkých, vše bylo vždy stejně těžké, "nespravedlivé" a násilné. A různorodost mužských postav od očekávaných lhostejných poslanců a manžela z lepší společnosti, "trpícího výstřelky ženy" dokud nedojde na policejní stanici, přes postaršího inspektora nesouhlasícího se statem quo avšak lidsky rezignovaného, Sonnyho postupně se posunujícího z role Maudiny opory do člověka volícího jediná společensky přípustná řešení i když vedou k úplnému rozpadu jeho vlastní rodiny, po Hugha Ellyna plně podporujícího svou manželku až do chvíle, kdy je její život bezprostředně ohrožen a i poté jednajícího v její prospěch.

To byla krásná pohádka! A dle skutečných událostí! Takovéhle zajímavé příběhy Ulunka ráda. K tomu výrazné plus za přenádherné kostýmy. Poutavé, jsem ráda, že jsem se rozhodla pro shlédnutí.

Nebýt "pesimista", byla bych touhle sezónou zklamaná. Původně dobrý nápad se ředí a ředí až z toho máme hotovou Růžovku. Jen zbývá určit, kdo tentokrát ("zcela uvěřitelně") umře, kdo se zhroutí, kdo bude obětním beránkem... Jediná postava, která letos udržela mou pozornost po celou dobu v pozitivním smyslu slova, byla Michaela. Zbytek se pohybuje od únavných (unavených?) po otravné.

Film o tom, jak se i ženské v dnešní době mohou přidat k zábavné hře podrazů a bodání do zad v oboru finančnictví. Yayyy!

Amerikáni se k nám nase*ou, zohyzdí nám krajinou svojí venkovskou "architekturou", zprávy ošklivým plešatým hlasatelem, rozbijou Matičku měst, noc se změní v den mezi dvěma scénami, k tomu nadměrná dávka žánrových klišé... Jestli se takhle cítí Turci při sledování Pterodaktyla, je mi jich náhle strašlivě líto. Je to prostě zoufale nekvalitní a vzhledem k lokaci to bolí více než obvykle. Jediný malinkatý plus byla ta prastará Škodovka, kterou už jsem naživo neviděla dost dlouho na to, aby mi udělala radost i na obrazovce.

Vím, že jsem náročná, ale nebyl by od věci animák (nebo jakýkoli "odlehčující" film) bez ohraných klišé typu "dva se nemají rádi a po společných útrapách jsou z nich BFFs", "z nepřítele spojencem a (dalším) skvělým kámošem", "hledání cesty domů", "láska obměkčí každého", blá blá blá všichni tááhnem dáál za jeden provaz... To nejde vymyslet jiná zápletka než po tisící jedno a to samé? Garfield, Neuvěřitelná cesta a tuny dalších, které možná nedokážu vyjmenovat, ale zírají z každého druhého záběru. Škoda, další z těch filmů, co narvaly skoro vše dobré do traileru protože na moc víc se nezmohly. plusy: sokol-masokamarád; pudl-metalista (Leonard :D); znechucený pes-vozíčář; králíčkova holčička