TeraBum

Obsahuje spoiler. Jediná scéna, kterou si pořádně pamatuju (a kterou mám hrozně ráda) z Apolla 13 je ta, kdy jeden vědec vysype krabici s věcma před další vědce, zvedne rourovitou a krychlovitou věc a řekne "potřebujeme dostat tohle do tohohle". A takový je celý Marťan. Celou dobu se objevují problémy, které se řeší s inovativním přístupem a vtipem, což na jednu stranu žene film skvělým tempem, ale na druhou stranu... Zkrátka jsem měla pocit, že být přes 500 solů sám na Marsu není až tak špatné. A to je možná trochu škoda, protože Matt Damon by na to měl, viz moje nejspíš nejoblíbenější scéna, kdy Mark mluví před startem modulu s posádkou a je na pokraji slz. Na druhou (nebo třetí) stranu, bylo fajn jít jednou na sci-fi film, u kterého se mi celou dobu nesvíral žaludek nervozitou.

Má láska k Red vs Blue byla posledními pěti minutami této trilogie umocněna až do nekonečna. Monolog Epsilon spolu s hudbou a nádhernou animací... Já už prostě nevím, jak víc tenhle seriál pochválit. Naprosto dokonalý, uvědomující si minulé řady i když se stále vydává novými cestami, nesmírně emotivní. A to to celé začalo jako partička idiotů střílejících po sobě v kaňonu... https://www.youtube.com/watch?v=wjwGD_ytY48

Dlouho jsem shlédnutí tohohle seriálu odkládala, protože trailer mi přišel hrozný. Ale už po pěti minutách pilotu jsem měla jasno - přesněji v okamžiku, kdy Octavia seskočila na zem a s výkřikem "We're back bitches!" začali hrát Imagine Dragons. Nejdřív jsem myslela, že to bude mé guilty pleasure, ale z The 100 se vyklubala kvalitní podívaná. Hudba, kamera, kostýmy... Děj, který se hne kupředu každou epizodu a o zvraty není nouze, spousta postav s parádním vývojem (navíc "bílého muže středního věku" tu budete hledat obtížně)... Ale ze všeho nejvíc The 100 vyniká v tom, že se všechny postavy pohybují v šedé morální zóně. Ze zvyku jsem se ze začátku snažila škatulkovat lidi na Arše na hodné a zlé, a po pár dílech jsem si uvědomila, že je to nemožné. Není tu dobro a zlo, všichni dělají strašné věci, všichni mají své důvody, které jsou velmi často pochopitelné, a o to víc je to občas děsivé sledovat. A už jen za tohle si The 100 zaslouží plné hodnocení. ►She made a choice. Like executing people for stealing medicine and food... like sucking the air from the lungs of 300 parents so they could save their children. We have to answer for our sins.◄

Seriál jsem začala sledovat kvůli mé lásce k Noahu Wyleovi, ale světe div se, i bez něj se mi to líbí. Seriál se nebere vážně, všechny hlavní postavy jsou vtipné a mají něco do sebe a a já se nemůžu rozhodnout, kterou mám radši. A to se zas tak často nestává.

Before there was Red vs. Blue, there was Project Freelancer. Ačkoliv byl konec předchozí řady (8. - Revelation) naprosto skvělý a (alespoň pro mě) naplňující, jsem zatraceně ráda, že série pokračuje. Nové flashbacky nám ukázali projekt Freelancer v době své největší slávy, přibylo ještě víc parádní akce, ale hlavně přibyly skvělé postavy, o kterých už bylo hodně řečeno, ale až teď jsme je konečně mohli vidět v plné parádě. Je skvělé vidět, že celá série byla už od začátku promyšlená a ukázali se nám události, o kterých byla letmo prohozena jedna věta kdysi v 6. řadě. Spolu s úzce navazující desátou řadou patří Project Freelancer k tomu nejlepšímu, co kdy Rooster Teeth udělali. A nesmím taky zapomenout na skvělý soundtrack, který je, stejně jako všechno ostatní v Red vs. Blue naprosto perfektní/skvělý/parádní. Na tohle mi už prostě docházejí slova. https://www.youtube.com/watch?v=1Lmhb_AEX5Y

Prvních pět řad tvořící jeden příběh je narozdíl od pozdějších řad čistou komedií, ale zároveň nenápadně připravuje základy pro jeden z nejpromyšlenějších příběhů, který jsem kdy sledovala. Postrádá to sice silný příběh a stále výraznější hloubku dalších řad, zato je tam tolik vtipných momentů, že se to nedá sledovat jen jednou.

První řada Red vs. Blue která mě doopravdy rozbrečela. Dokonale vyvážený, stále silnější příběh, nově animované bezchybné bojové sekvence a obrovská porce humoru. Není co vytknout.

Jeden z největších, nejpromyšlenějších a nejgeniálnějších plot twistů, který jsem kdy zažila. Kam se hrabou seriály a filmy s hromadou peněz a bandou scénáristů. Parta kamarádů dokázala částečně zachovat vtip z The Blood Gulch Chronicles a zároveň přidali na vážnosti. Už se nedivím, že Rooster Teeth získalo takovou popularitu. A já jsem nadšením bez sebe, že mám před sebou ještě minimálně 6 řad.

Obsahuje spoilery. Hlava mi říká, že Begin Again je průměrný, obyčejný film, který potěší, ale nic víc. Jenomže. Ústřední písničku Lost Stars jsem slyšela v obou verzích tolikrát, že než jsem se koukla na film, stačila jsem si jí téměř ohrát. Potom ve filmu zazněla ještě několikrát a stejně, stejně když na konci konečně zazněla v plné verzi Adama Levina, řekla toho (spolu s reakcí Gretty ) mnohem víc než sebelepší scénář. Žádná nucená pointa, skvělý Mark Ruffalo, ostatní písničky taky fajn. A fakt, že Gretta nemusí skončit v obětí chlapa aby měla šťastný konec... za tohle všechno si Begin Again čtvrtou hvězdu zaslouží.

Krásná animace, ale především žádné zbytečné řeči okolo ani hra na city. Jen jasně daná fakta a šikovné zpracování, které dalo vyniknout pointě. Takhle se má upozorňovat na problémy.