BigBang

Vadila mi jen strašidelně namalovaná obočí hereček ve venkovských rolích. Ale jinak krásný film. Pozoruju na svých dětech, jak s každou generací mizí spoustu vědomostí o běžném životě starších lidí. Proto tvůrci v r. 1940 měli nesrovnatelně reálnější představu o starém venkovu a zachytili ji pro nás. Ještě dodám, že film je většinou o životě žen, což by mě jinak asi nebavilo, ale toto je nádhera. Tohle dílo vyžaduje úplnou pozornost a diváka za ni odmění. Na konec ještě poznámka k paní Glázrové: její paní kněžna je nadpozemská ve všech ohledech.

Film, který definoval vlastní žánr.

Hvězdná sestava do značné míry kopíruje Nemocnici na kraji města. Seriál je celkově mírně pokleslý a dost nudný, ale bez nějakých velkých průšvihů.

Dobrý žánrový film, lze dát cokoliv mezi 2 až 4. Dám 4 za exteriéry a že není cynický.

Vizuální styl utkví v paměti. Ale jinak je to špatné k nevydržení.

Možná kousíček méně slazené by to mohlo být, ale jinak originální umělecké dílo bez výhrad. Film nemá údaje o filmových místech, všechny interiéry a exteriéry jsou krásně zvolené a nasnímané, záběry Kuksu se asi nedají splést.

Depresivní atmosféra jak v československé detektivce z r. 1988. První polovina filmu mě pohltila, pak však došla řeč na svržení nadvlády privilegovaných bělochů a od té doby chudák pan Batman posloužil spíš pro převyprávění aktuálních amerických politických sporů z pohledu jedné strany, než pro nějaký příběhový oblouk.

Paní Schneider měla famózní tělo, ale špatný účes a nezajímavý obličej. Proti ní je pí Birkin i po desetiletích snad ještě atraktivnější než byla tehdy. Mužské postavy též stárnou do krásy. Na filmu je nejlepší jeho tempo: pomalé, ale ne utahané. Scénář má pěkně vybudované dialogy: sledujeme opakovaně motiv, jak postavě něco nepříjemného dojde a dá to najevo jen pohledem.

Věřím, že tenhle starší film dovede zaujmout stále nové generace diváků. Šťastně kombinuje příběh dobrodružného osudu hlavního protagonisty s hlavním tématem, kterým je vznik křesťanství jako reálného hnutí v historické Judeji. Přestože křesťanské motivy jsou patetické, až čítankově černobílé, přinášejí divákovi okamžiky uklidnění ve zběsilém proudu dobrodružství, konfliktu a akce. Celkově se film zkrátka povedl a vždy znovu se na něj rád podívám.

Nijak extra herci, příběh nebo myšlenka. Ale nádherné obrazy interiérů, nábytku a také pozoruhodných lidských typů.