montelie

Jednu hvězdu strhávám Za čorku u nebožtíka Morriconeho.

Hmmm, pod palbou...Bohužel však slepými...:-(

Nebýt konce, dal bych plný počet. Opravdu výborně budovaný příběh uzavřít stylem, došly prachy, zabijte koho půjde a nesmí to i s vysvětlením trvat déle než třináct minut, mi zrovna šťastné nepřijde...

Někteříi jsou zde uneseni z, cituji, " genia loci klondijkovského údolí a vůbec drsné aljašské a yukonské přírody, jak se s ní postupně Američané začali seznamovat poté, co koupí získali někdejší Ruskou Ameriku ", Film je ovšem natočen ve Španělsku a Norsku...:-D Scénář hrozně zkratkovitý a přeskakující nahodile a necitlivě...Prostě chudák London.

Dal bych i víc, pokud by muži v kloboucích šli rozeznat aspoň barvou, ( klobouků, jako ve westernech ), a bylo tak jasné, kdo za koho kope. A pokud by bylo jasnější proč se vlastně kopalo.

A to ještě nebejt Patyzóna, který to pojal a hlavně podal naprosto otřesně, šel bych ještě vejš.

Bohuže musím jít proti proudu. Asi to byl záměr, ale nechápu jej. Plejáda vynikajících herců přehrává, jako jeden muž (žena). A to strhující tempo ! To bych raději sledoval růst tuřín.

Trochu ten příběh skřípe, teda vlastně dost. Ale blbý to rozhodně není, i když jsem čekal víc.

Já si nedám pokoj a pořád se budu na těch festivalovkách trápit, až se utrápím. Podle očekávání artový film, včetně barev, stínů, filtrů a všeho co se dá použít. Takže největším překvapením je titulní Viktorija Mirošničenko, která, aspoň podle csfd, hrála ve filmu, "Syn polka", třináct let před svým narozením, což je i na Rusku úctyhodný výkon...

No cožpak o to, natočený to bylo slušně, jen jsem jaksi nepochopil, proti komu, či čemu se zde brojí. Řečeno slovy kllasika, "keří su naši", a jsou vůbec ? Nad tímhle už zůstává rozum stát...