Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (147)

plakát

Haló, haló! (1982) (seriál) 

Nepatří to sice mezi extraligu britské humorné televizní tvorby, ale bezpochyby to stále patří mezi to nejlepší, co můžete na tv obrazovce vidět.

plakát

Hotel Rwanda (2004) 

Tento film by se měl povinně promítat všem zastáncům "západních hodnot", kteří tvrdí, že země třetího světa si za svoji současnou bídu můžou samy. Příběh nesmyslného konfliktu na základě xenofobie zavedené belgickými kolonizátory na člověka dýchne (nebo ho spíš rovnou zavane) svoji autenticitou a stupňovanou agresivitou armádních a povstaleckých vojsk. Film vám od začátku do konce nedá vydechnout a ze svého tempa nepoleví ani na chvíli. Don Cheadle si pak zaslou ží speciální pochvalu, protože své rle se zhostil znamenitě a v podstatě nejde poznat, že je to rodilý Američan. A když si vezmeme, že film na jeho postavě v podstatě stojí, je to skutečně heroický výkon.

plakát

Černá kočka, bílý kocour (1998) 

Skvělá komedie, která z velké části těží z neokoukaného orientálního prostředí. Na druhou stranu je tu tolik šílených nápadů (snad žádná scéna není úplně normální), že i samotným (bývalým) Jugoslávcům musí přijít značně exotická. Samotný příběh o několika mafiánských nedorzuměních a jedné svatbě z rozumu není v podstatě vůbec důležitý. Stejně bez problémů odhadnete jeho konec i morální ponaučení z něho vyplývající. Jde spíš o celkový nádech filmu, který se pohybuje někde mezi poetikou němých grotesek (pro Kusturicu ostatně typické) a místní temperamentní a bodrou povahou lidí. Některé gagy jsou tak originální a neokoukané, že si je určitě zapamatujete na dlouhou dobu. Ostatně nejspíš jako celý tento film.

plakát

Bourneovo ultimátum (2007) 

Tomuto filmu prostě nemohu dát za pět. Když se ale dívám na zdejší hodnocení, vidím, že to moje čtyřhvězdičkové mu nijak neublíží. Jednička i dvojka jsou u mě naprosto geniální a za jasných pět (kdybych si ale měl vybrat, byla by to jednička). Ultimátum naproti tomu skutečně nepřináši nic nového a na první i na všechny ostatní pohledy vypadá jako dokonale provedené, ale také dokonale chladné řemeslo. Samozřejmě je to stále skvělá věc, ale jako zakončení trilogie to prostě (alespoň u mě) nefunguje. To by to v první řadě musela být skutečná trojka, a ne dvojka dvojky.

plakát

Zběsilý útěk (2006) 

Je to spíš tři a půl, ale mám dneska dobrou náladu, takže to bude za čtyři. Koneckonců je to dost zábavný film. Ale nečekejte nic nového, spíš chatrný mix v tomto žánru již viděného. Nespornými kvalitami snímku jsou vizuální vychytávky a Karel Roden, který je tu vážně skvělý (podle mě o hodně lepší než v 15 minutách). Že by ale Paul Walker byl nějaký dobrý herec, to se mi teda nezdá. A co tu dělá veterán (a můj oblíbenec) Chazz Palminteri, to taky nechápu, a spíš mi bylo líto, že podobně blbou roli absolvoval. Ale pořád je to celé dost zábavné na to, abyste se u toho nenudili. Navíc už tu něco podobného dlouho nebylo. Ale nedělejte si nějaké velké naděje. Tento žánr založil Quentin Tarantino a jediný, kdo mu dokázal vtisknout svůj výrazný rukopis a někam ho posunout, byl Guy Ritchie. Pokud se tedy chcete jen tak pobavit, klidně si tento film sežeňte, litovat nebudete. Ale jestli chcete v tomto žánru nějaký skutečně hodnotný film, sežeňte si něco od výše zmíněných pánů.

plakát

Grindhouse: Planeta Teror (2007) 

Rodriguez se tentokrát opravdu vytáh, o tom žádná. Ukazuje, jak má vypadat skutečná pocta krvavým hororům minulých desetiletí (Eli Roth se může jít se svým hostelem vycpat). Na druhou stranu, podobně jako u Sin City, mě pálí otázka, na kolik je to skutečně záslluhou samotného Rodrigueze. Znám jeho styl a tady mi (stejně jako u toho Sin City) přijde, že ho někdo držel za ručičku. Nic to ale nemění na tom, že Planet Terror je zábava od začátku do konce a jako pocta funguje přímo geniálně. Už jen ty postavičky (typické pro tento žánr) a herci, co je zvárňují. Freddy Rodriguez je skutečný tvrďák. S Naveenem Andrewsem je sranda (ale ty koule si mohl odpustit). A Rose McGowan je holka krev a mlíko - je s ní legrace a moc dobře vypadá, i když má jen jednu nohu (jak říká Quentin Tarantino: "Easier acces"). Bruce Willis sem zapadá jako prdel na hrnec a role Quentina Trantina je skutečně lahůdková (narozdíl od toho, co všechno se mu stane). Akce je pak správně dynamická a nasáklá krví, některé nápady jsou skutečně genilání. Celkově se tento film dá považovat v rámci Rodriguezovy filmografie za úspěch. Ale že by se vrátily časy Desperada? To ani náhodou...

plakát

Grindhouse: Auto zabiják (2007) 

Máte-li rádi styl Quentina Tarantina, budete opět chrochtat blahem. Ovšem ne bez výhrad. Celý film je až trochu moc jednoduchý a mezi pointami dvou povídek, jejichž spojnicí je postava stuntmana Mika, se v podstatě nic zásadního nestane. Herecké výkony všech zůčastněných jsou skvělé. Z holek mi přišla nejlepší Rosario Dawson, kterou mám čím dál tím radši díky filmům, jako je tento a Clerks 2 (a taky samozřejmě díky tomu, jak vypadá). Jako jediná je schopná svým výkonem konkurovat Kurtu Russellovi v hlavní roli, který se svého úkolu zhostil se skutečným nasazením (i když comeback ve stylu Johna Travolty mu to asi nepřinese). Na druhou stranu by se dalo říct, že jeho postava je jen další typickou tarantinovskou figurkou "charizmatického osudového loosera". Jinak vizuální vychytávky a vůbec celé výtvarné zpracování hodně připomíná Kill Billa. A vlastně nejen to, už ústřední motiv ženských hrdinek jako by mu z oka vypadl. A to je asi ten hlavní problém - film působí jako "to, co zbylo z Kill Billa". Na druhou stranu ho nechápu jako regulérní Tarantinův film, ale jen jako jeho příspěvek do projektu Grindhouse. Takže jsem s tím neměl větších problémů.

plakát

Stoupat jak dým (1978) 

Komedie o dvou flákačích, kteří v průběhu filmu v podstatě jen konzumují lehké drogy. Asi milionkrát zábavnější než dnešní produkce v tomto žánru. Zejména Cheech Marin je komediální Bůh a měl by i dnes dostávat hlavní role a ne jen štěky ve filmech Roberta Rodrigueze.

plakát

Kult hákového kříže (1998) 

Nebýt přepáleného závěru, bylo by to čistých pět. Takhle je to něco mezi čtyřkou a pětkou. Nicméně už půlka se zaokrouhluje nahoru a já to u tohoto filmu udělám rád. Za nejlepší snímek zabývající se touto problematikou jsem dosud považoval Romper Stomper a nečekal jsem, že by se mi Kult hákového kříže mohl líbit víc. Bylo to především syrovou a brutální australskou atmosférou a od Kultu jsem čekal pouze americkou korektnost. Teď jsou u mě tyto dva filmy na stejné úrovni a kdybych si měl skutečně vybrat, asi by to u mě vyhrál Kult. Herecké výkony jsou do jednoho výborné se speciální pochvalou pro Edwarda Nortona (a vlastně i Edwarda Furlonga), který dokazuje, že zahraje skutečně všechno. Hrdinův vězeňský přerod mi nevadil. Je nutné si uvědomit, že ty vězeňské scény zobrazovaly pouze zlomek toho, co si tam užil. A jedna zásadní scéna by zřejmě asi každého donutila k přehodnocení hodnot. Jak už jsem řekl, jediné, co mi celkem nesedlo byla pointa (až moc, skoro až uměle úderná) a úplný závěr. Ale to je jen malý nedostatek.

plakát

Transformers (2007) 

Opravdu jsem nečekal, že tento film u mě bude na pět hvězdiček. Čekal jsem, že tomu dám za čtyři, ze slušnosti. Ale to, co jsem viděl, mě dostalo. Něco tak neskutečně roztomile debilního jsem snad ještě neviděl. Přestavte si ten nejbéčkovější videofilm, o kterém mají šanci vědět jen lidi typu Quentina Tarantina. A teď si představte, že ho točí Michael Bay s hollywoodským rozpočtem. Jak to vypadá. Naprosto šíleně. Vytknout se tomu dá jen závěrečná akce, u které nemáte šanci stíhat. Ale například útok obřího robota na americkou vojenskou základnu v Kataru je naprosto dechberoucí (už jen tím, že vypadá jako z onoho zmíněného videofilmu, jen natočená Bayem). Shia LaBeouf je skvělý herec a z Megan Fox jsem vůbec neměl erekci (ironie, smích, aplaus). Jinak jsou zde i dost povedené fóry (Bernie Mac vede) a dokonce i politicky nekorektní narážky. A podle mě je na tom i dost znát Spielbergův produkční dohled. Prostě si to nenechte ujít.