herrbierer

Opět jeden z těch lepších filmů Michaela Baye. Příběh sice není tak chytrý, jak se tváří, ale jinak k němu nemám výhrad. Akční scény se už sice celkem opakují, ale co naplat, stejně mě opět dostávají (a že to umí i podělat, to bylo vidět v Armageddonu a Pearl Harboru). Ewan McGregor je bezchybný (dobrý fórek ohledně jeho skotského přízvuku) a Scarlett Johansson k nakousnutí. Sean Bean je správný záporák, jeho anglosaské rysy mu navíc dodávají celkem démonický gestapácký feeling. Se Stevem Buscemim je opět sranda, ale vyzdvíhnul bych Djimona Hounsou, o kterém bych ještě rád slyšel.

Díky Bohu producentům svitlo a po zbytečnostech typu Armageddon a Pearl Harbor dali Bayovi pokračování jeho debutu, a tentokrát mudokonce povolili erkový rating. Vůbec mi nejde do hlavy, jak se něco takového mohlo stát, ale děkuji za to Bohu. O Mizerech 2 se dá říct, že se nesou ve stejně pohodovém a bezstarostném duchu jako první díl, ale to by nebyla celá pravda. Je to totiž brutální, sarkastická, vulgární a politicky nekorektní (tedy až na konec) jízda. Záběry na vystřelené mozky, roztrhaná těla, různé brutální způsoby smrti, souložící krysy, přejíždění mrtvol, neustálé dialogy ústřední dvojice o Lawrencově ustřelené zadnici a problémech s erekcí. Na druhou stranu, přesně tohle mi v akčním žánru chybělo a užíl jsem si do sytosti. Jen škoda, že to v závěru nabralo takový politický nádech a celkem to i začalo smrdět politickou korektností - fakt, že hrdinové prchají na Guantanamo, aby se zachránili, mi přijde tak trochu jako podprahová propaganda.

Tak zde nám Bay předvedl to nejhorší, co umí. Napařit tomu vysoké hodnocení a obhajovat ho tím, že je to kvůli nádhernému Bayovu snímání, mi přijde jako naprostá demagogie. Například já hodnotím film jako celek, a tudíž mě zajímají třeba i takové věci, jako scénář. Ten může být debilní, ale měl by v tom případě být aspoň zábavný. Pearl Harbor je ovšem nudná ptákovina od začátku do konce. Příběh jako takový je v podstatě naprosto nesmyslný, závěrečný nálet, který má americkému publiku dodat pocit hrdosti, je tu brán na větší váhu než samotný japonský útok na Pearl Harbor, což je pitomost nejtvrdšího ražení. Tuctová (a tuctově podaná) romantická zápletka mě opravdu nezajímá. A konečně, Bayův styl mi k válečnému filmu prostě nesedí. Nebazíruji na stoprocentní syrovosti (i když ji mám v tomhle žánru hodně rád) - např. různé úchylné satyricky černohumorné záležitosti mi vůbec nevadí (Kusturicův Underground a Verhoevenova Černá kniha patří mezi mé nejoblíbenější filmy vůbec). Ale takovýto popcornový ohňostroj mi přijde jako nejhorší způsob projevu neúcty k takovéhle události a hlavně jejím obětem. Jinak v podstatě souhlasím s Hirnlego, jen nemám koule tomu dát odpad.

Tří hvězdy, a to s hodně odřenýma ušima. Bay měl v té době za sebou Mizery a Skálu, jeho hvězda prudce stoupala vzhůru, a tak bylo nad slunce jasné, že musí dostat něco takového. A co? No přece dokonale sterilní hollywoodský letní blockbuster. Nejvíce dávám tomuto filmu za vinu fakt, že jsem se u něj v podstatě od začátku do konce nudil (to je podle mě celkem pádný argument, proč ho nemít rád). Když k tomu přičtu ještě nehoráznou a místy až směšnou (i když ne tolik, abych se u toho bavil) debilitu a spoustu promrhaných hvězdných jmen v hereckém obsazení, není už jistě potřeba, abych k tomu ještě něco dodával.

Skála je dle mého názoru to nejlepší, s čím Bay přišel. Scénář je povedený, takže se ho Míša může držet za ručičku a jeho vypravěčský antitalent tu není zas tak vidět. Mezi Connerym a Cagem to vyloženě jiskří a ani Ed Harris se nemá za co stydět. A napínavými a vybroušenými (a't už po stránce scénáristické, tak po režijní) scénami je film nabušen až k prasknutí. Neříkám, že je úplně bez chyb (třeba chování Harrisovy postavy je občas celkem nelogické), ale určitě patří mezi to nejlepší, co se dá v akčním žánru vidět.

Naprostá pohoda, u které jsem měl pocit, jako bych se před jejím sledováním zkouřil. I když jsem tak neučinil. V podstatě jediné, co film sráží, je Lawrencovo debilní žvanění a fakt, že Will Smith mi tenkrát ještě moc nepřišel jako akční hrdina. Téa Leoni je ale hodně sexy a Tchéky Karyo zase správný tvrďák. Ostatně jako vždycky. Jen mu mohli napsat více dialogů, respektive hlášek; vůbec ho tam mohlo být víc. Scénář je sice v podstatě nesmyslný a cokoliv mezi začátkem a koncem by se dalo vypustit, případně zaměnit za něco jiného, a nic by se nedělo. Zase na druhou stranu by to byla škoda, protože je to všechno dost zábavné, a Bay tomu svou režií jen přidává.

Tak tohle je rozhodně jeden z těch výjimečných filmů, které jsem měl to štestí vidět. Můžu to doložit několika důkazy, např. že ho nemohu přirovnat k ničemu jinému, co jsem zatím viděl, anebo třeba že i přes jeho (relativně) dlouhou stopáž jsem si přál, aby ještě nekončil. Je to zvláštní, ale skutečně nemohu přesně vyjádřit, čím tento film vlastně je. Je to válečný film? Hm, tak trochu. Je to zběsilý akčně dobrodružný thriller? Určitě. Je to černohumorná satira? I toho by se tam trošku našlo. Co ale mohu bez problémů vyjádřit, je mé nadšení z tohoto snímku. Paul Verhoeven je vynikající filmař, tuto látku natočil tak, jak by to nedokázal nikdo jiný. Uplatňuje tu svoji zálibu v naturalistických záběrech, ale zároveň dokazuje, že je skvělý vypravěč. Herecké výkony jsou do posledního vynikající, samozřejmě se spociální pochvalou pro Carice van Houten, u které doufám, že o ní ještě uslyšíme. Stejně tak se moc těším na další Verhoevenův film. Jo a jen tak mimochodem, tohle je to nejlepší, co jsem od něj viděl.

Podle mě je tohle spolu s jedničkou to nejlepší, co Smith ve své sérii předvedl. Neuvěřitelně přirozené spojení inteligentně vulgárního humoru s příběhem o existenciální krizi třicátníků, které opravdu funguje a dává pojmu "film o lidech" zcela nový rozměr. Může se tvrdit, že nic jiného v podstatě ani Kevin Smith neumí, ale teď už se musí dodat, že to umí geniálně.

Skutečné Lynchovo mistrovské dílo, které se možná tváří jako nějaká úchylárna bez řešení, ale věřte, že řešení má (i hodně lidí už ho tady prozradilo, takže nemá cenu si hrát na tajemno). Detektivka (a za tím si stojím), ve které se opravdu geniálně propojuje racionálno s iracionálnem, až se zdá, že není z tohoto světa, ale pokud přistoupíte na její hru, zjistíte, že smysl rozhodně dává, a zatleskáte jejímu navýsost originálnímu přístupu. O režijním zpracování a budování atomosféry nemá, myslím, u Davida Lynche cenu diskutovat. Hudbu jistí Angelo Badalamenti. Rozhodně to není film pro každého, ale pokud máte s Lynchem kladnou zkušenost, nemůžete se minout výběrem.

Opět další film, u kterého nechápu jakákoliv polovičatá hodnocení. Ale budiž, každý si může hodnotit, jak uzná za vhodné. Pro mě je tohle jeden z největších filmových zážitků mého života a v podstatě jeden důvodů, proč mám rád filmy. Je to jízda od začátku do konce, která zahltí všechny vaše smysly a zároveň vás donutí zapojit i šedou kůru mozkovou. Režie je navýsost originální a disponuje spoustou skvělých nápadů. Samotný příběh je z rodu těch, na které se nezapomíná. Nejlepší je na něm zapojení prvků pokleslého žánru (motiv pomsty, občas bitky a násilí) do dramatu (abych uvedl příklad, musel bych propálit závěr, tak si na to radši přijděte sami) s pointou, která na vás dopadne s takovou razancí, že se potom budete dlouho vzpamatovávat. Vůbec si po shlédnutí filmu budete připadat, jako by vás právě někdo zbičoval (myšleno v tom nejlepším slova smyslu). Z asijské kinematografie mám celkem nakoukáno, nicméně nepovažuji se za nějakého odborníka, a tak bych nerad, aby mě tady opravdoví znalci ukamenovali (jestli to tedy vůbec někdo bude číst), prohlásit to ovšem musím. Oldboy je zatím nejpůsobivější asijský film, jaký jsem kdy viděl.