kotrlak

Zase jsem po dlouhý době zkouknul tenhle flick. Masterpiece! Obsazení, kamera, story. Styl jakej Stone předvedl i v 'Natural Born Killers'. Jo, a je to hlavně komedie - já se výborně bavil. B.B.Thornton mě skoro roztrhal. Superior přidávám jako destinaci do svýho "bucket list"...

Vynikající thriller, kterej krásně vodsejpá.

Bloody13

Ed McBain a Steve Carella (87th Precinct) je klasika "metropolitního" detektivního žánru. ["Steve Carella - Honest, dogged and persistent; intelligent but no genius; usually able to piece together a case through hard work." (Wikipedia)]. Ten citát z wiki dost přesně charakterizuje i protagonistu seriálu Bosch. Bosch je oldschool klasika promítnutá do dnešní doby. Žádná nesmyslná řezničina, prasečina, úchylárny a nesmysly, který se dneska z nedostatku kvalitní předlohy vyráběj na běžícím páse pro přežraný a znuděný publikum. Bosch, jehož životní styl je víceméně jeho práce, Bosch s jeho high end stereo equipment a láskou pro jazz na vinylu, Bosch co shlíží na L.A. z terasy svýho prosklenýho baráku, na to gigantický mraveniště dole, kde není o bad guys nouze. To všechno z něj dělá dalšího hrdinu pro nás kdo maj rádi americkou detektivní klasiku.  Titus Welliver do tý role sedne tak že při čtení knižní předlohy si člověk nikoho jinýho ani neumí představit.

Wertmüller zase ukazuje jak umí život s člověkem zamávat, záleží jen na době, státu a situaci, a tohle je asi vrchol. Lidský plémě rodí armády politiků, filosofů a moralistů a "po bitvě generálů", ale když dojde na lámání chleba, tak se většina z nich posere bez rozdílu. Pud přežití vítězí... Pasqualino sice není žádnej svatoušek, ale ruku na srdce - kdo z nás nebyl někdy alespoň v policejní vazbě??... na druhou stranu - ta Shirley Stoler byla docela žabka, ne?

Hodně vtipná komedie o strastiplný cestě chudýho Siciliana za štěstím. Jako všechny filmy od Wertmüller, i tohle je společensko-politická satira, s akcentem faktu jak je mafie zainteresovaná v odborech. To je významný rys, který Italové úspěšně importovali do Ameriky.  A opět vrcholně zahraný - Giannini a Melato.

Masterpiece L.Wertmüller. Politicko-společenská satira, na které jsou postaveny všechny její filmy. Prachatá, znuděná "socialistka" uvízne na ostrově s pseudobolševickým nájemním robošem na pustým ostrově... Wertmüller z toho vykřeše super zábavnej obraz kdy prachy ztrácí cenu, a v podstatě i politika ztrácí smysl a kdy konečně nastává ta idylická a utopistická rovnost (kterou nám bolševici tolik kdysi slibovali), a samozřejmě vzhledem k opačnému pohlaví zůčastněných - láska... (dneska v době LGBT0I+++ by k lásce došlo i kdyby tam ztroskotala kráva s hadem...). Ovšem jen do chvíle než se situace vrátí do starých kolejí.... Giannini a Melato jsou nepřekonatelný!

Lina Wertmüller a její novovlnná politická, tragikomická satira jsou moje dlouhodobý lásky. Stejně tak Giancarlo Giannini a Mariangela Melato. Wertmüller mi trochu připomíná Chytilovou. Její obraz pseudokomunistický či anarchistický Itálie (kdy mi už kdysi bylo jasný že to Italové s tím marxismem díkybohu nemyslej vážně - ale mysleli Italové někdy něco v politickým smyslu vážně?) s panoptikem chudejch lidiček z jihu a jejich trablema je její ryze originální a nezaměnitelnej rukopis.

Tenhle film, si pamatuju z kina, mě doslova uhranul...no, ale to mi bylo kolem dvaceti, život roztahoval křídla a když jsem jel z kina tramvají, v Brně, tak mě, zadumanýho, myslím chyt revizor. Bergman byl tehdy pro mě velkej filosof, jeho osudově temný, psychologický, spirituální, komplikovaný témata byla živnou půdou k přemejšlení. Speciálně za komárů, kdy člověk hledal alternativu k tehdejší oficiální sračkový kultuře. Ale k flicku samotnýmu - člověk je zkrátka sebestřednej sonofabitch, aniž si to kolikrát uvědomuje. Taky jste si všimli kolik je kolem rodin kdy spolu sourozenci nebo rodiče (nebo jakákoli kombinace příbuznejch) nemluvěj, nestýkaj se a nechtěj spolu mít nic společnýho?

Dialog Walken - Hopper jsem si pouštěl furt dokola a nemoh jsem se nabažit...Tarantino se měl držet psaní scénářů, tenhle je top...